Zříceniny hradu Pušperk se nacházejí na malém vršku při obci Pušperk. Historie hradu Hrad se poprvé uvádí roku 1266 jako majetek Jaroše ze Slivna. Do konce 13. století sídlila na hradě jedna z větví rodu Hroznatovců. Od druhé poloviny 14. století hrad střídal majitele. V roce 1434 byl dobyt a vypálen husity. O několik let později se připomíná již jako pustý. Přesto jej někdy před rokem 1473 obnovuje Břeněk z Ronpšerka. Zakrátko právě v roce 1473 byl hrad dobyt a pobořen tentokrát Klatovskými. V 17. století byla část zříceniny věže použita ke stavbě blízké barokní kaple, zbytek areálu upraven. Podoba hradu Díky úpravám v 17. století dnes nelze přesně říci jak hrad vypadal. Jisté je, že hrad stojící na dominatním vrcholu byl obklopem příkopem s vyzděnou eskarpou. Vlastní hrad okrouhlého půdorysu byl obehnán obvodovou hradbou s drobnými obdélnými baštami. Z vnitřní zástavby hradu je známa pouze velká obytná věž obdélného půdorysu. Ze zříceniny hradu, která je volně přístupná (vede sem značená odbočka z obce Pušperk) se do dnešní doby dochovaly nejvíce asi pozůstatky původně obytné věže a pak fragmenty obvodové hradby. Tipy na výlet Na výlet se odsud můžete vydat na zámek Chudenice, zříceninu hradu Netřeb, zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově nebo zříceninu hradu Nový Herštejn. Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic.  Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Vodní dílo Hracholusky bylo vybudováno na řece Mži zhruba 6 km západním směrem od obce Město Touškov.Přehrada byla budována v letech 1959-1964 v poměrně úzkém, strmém a často skalnatém údolí. Hlavním účelem bylo akumulovat vodu pro průmyslové, energetické a zemědělské využití v západních Čechách. Dále pak k ochraně před povodněmi a k rekreačnímu užití. Stavbou přehrady bylo zatopeno několik vesnic. Hráz vodní nádrže je přímá, sypaná, zemní s šikmým jílohlinitým těsněním v návodní části hráze. Návodní líc je před účinky vody a vln chráněn šestibokými betonovými tvárnicemi. Délka v koruně je 270 m, šířka 5 m a maximální výška hráze nad terénem 27 m. Celková zatopená plocha činí 410,4 ha. Koryto pod hrází je v délce 100 m opevněno železobetonovými monolitickými deskami a kamennou dlažbou.Na levém břehu byla vybudována malá vodní elektrárna s vertikální Kaplanovou turbínou o výkonu 2,9 MW. Nad Plzní v Radčicích stojí na levém břehu úpravna vody, která dodává vyčištěnou užitkovou vodu pro podnik Škoda.

Klasicistní zámek Čechy pod Kosířem se nachází na okraji stejnojmenného města, v romanticky laděném parku, přibližně 10 km od Prostějova. První historicky doložená zmínka o zdejším sídle pochází ze 14. století, kdy zde stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Čtvercová tvrz stála asi na místě jižního křídla dnešního zámku. Posledními majiteli tvrze byli Skrbenští z Hříště. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. Zámek za rodu Silva - Taroucca V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Ervín Silva Taroucca nechal přestavět zámek do dnešní empírové podoby za pomoci architekta M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana. V letech 1846 - 1870 přijal pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy významný český malíř Josef Mánes, který na zámku tvořil a pobýval. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Některá z nich jsou jeho stěžejní díla jako Líbanky na Hané, Ukolébavka a cyklus Život na panském sídle. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta byly Čechy pod Kosířem po roce 1949 dědicům z rodu Silva -Taroucců vyvlastněny státem. Do roku 2007 bylo na zámku sídlo dětského domova a speciální školy. Dnes je zámek v rukou Muzea Prostějovska v Prostějově a je přístupný veřejnosti. Expozice zámku představuje interiéry se zbytky štukové výzdoby, dále je na zámku instalována expozice věnovaná pobytu J. Mánesa a jeho tvorbě.   Zámecký park K nádhernému zámku patří také zámecký park, který má svou samostatnou historii. Byl založen ještě u starého zámku v 70. letech 18. století jako plocha obsahující prvky alejí, vodních kanálů i květinová zákoutí. Ve 30. letech 19. stol. byl park rozšířen a velkoryse přebudován přírodně krajinářsky se dvěma rybníky a sítí vodních cest. Po skončení přestavby zámku byly zde umístněny drobné architektury v duchu romantismu. Byla také vystavěna gotizující vyhlídková věž u hřbitůvku Silva-Taroucců a Stolbergů, neogotický skleník, jehož vzhled ovlivňoval i J. Mánes. Je autorem trojlistého erbu ve štítu průčelí. 21 ha velký přírodně krajinářský park má kromě architektonické i značnou hodnotu botanickou a řadí se mezi nejvýznamnější objekty na Moravě. Tipy na výlet Můžete se vydat na rozhlednu Čechy pod Kosířem, prohlédnout si Obecní hasičské muzeum nebo navštívit lázně Slatinice, kde se léčí primárně onemocnění pohybového aparátu. V Ústíně se můžete projít po kamenném mostě, navštívit v Příkazech expozici lidové architektury nebo pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané. Samostatný výlet si můžete udělat do Olomouce, kde je k vidění celá řada zajímavých památek. Ubytování najdete v Prostějově nebo v Olomouci.

Technická památka Štola sv. Josefa v Dolním Studeném je provozována Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Tvoří součást ucelené expozice o těžbě zlata v tomto zlatonosném revíru, tzv. Kocourském žilném pásmu.Štola se velmi pravděpodobně využívala již v době předhusické, tedy v doslova zlatých časech dolování zlata na jílovsku. Každopádně je štola zanesena v  „Seznamu hor a cechů v obvodu královského horního úřadu v Jílovém“ v druhé polovině 18. století. Štola je součástí velkého důlního díla. Údaje o štole: Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m) Profil chodeb je šikmý Objem vytěženého materiálu z prostor, které jsou prozkoumány činí přibližně 1100 m3 Hlavní chodby mají sklon k ústí asi 6%. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Přesnější zprávy z historie důlního díla, o výtěžnosti dolu ap. nejsou známy. Další dvě štoly, které jsou v okolí zpřístupněny jsou Štola v Halířích a Štola sv. Antonína Paduánského.