Anglikánský kostel vystavěný v pseudogotickém slohu z červených ostře pálených cihel podle vzoru anglických románsko-gotických venkovských staveb je dílem architekta Williama Burgese. Podnět k výstavbě dala lady Anna Scott of Rodono na památku svého manžela, který v tomto městě také zemřel. Ta také na projekt kostela dala 12.000 zlatých. Kostel byl vysvěcen v roce 1879. Zdejší mše v letech 1897-1909 navštěvoval i anglický král Eduard VII. Po rekonstrukci od roku 1994 slouží kostel jako výstavní a koncertní sál.

Rokoková stavba upravená v roce 1786 architektem J.Jägrem na palác Petra z Grömlingu. Dům je vyzdoben plastikami mytologických postav od I.F.Platzera.

Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem je jedno z muzeí patřící pod Polabské muzeum v Poděbradech. Jeho počátky nás zavedou do roku 1893, kdy členové spolku Čtenářská jednota ustavili v rámci svých aktivit muzejní odbor. O rok později se muzejní odbor od Čtenářské jednoty oddělil a vzniklo tak samostatné muzeum. Vůdčí postavou byl ředitel školy František Otruba a základem sbírek se staly předměty vystavované během Národopisné výstavy v Praze.Roku 1912 se název muzea změnil na Městské muzeum v Lysé nad Labem a nové výstavní prostory vznikly v budově Městského úřadu - ve staré radnici. Zásadním mezníkem v muzejní práci se stal rok 1952, kdy byly všechny sbírky přeneseny do historické barokní budovy z r. 1752 (z doby Swett-Sporcků), kde muzeum sídlí a spravuje své sbírky dodnes. V šedesátých letech se stává pobočkou Polabského muzea se sídlem v Poděbradech, od roku 1951 nese čestný název Muzeum Bedřicha Hrozného.Jak z názvu plyne muzeum v Lysé nad Labem připomíná a představuje život a dílo zdejšího rodáka předního světového orientalisty, který rozluštil chetitský jazyk. Stálá expozice Staré orientální kultury v životě a díle B. Hrozného. Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem patří pd správu Polabské muzeum v Poděbradech.

Přírodní památka Na Skalách se nachází na východním okraji obce Rabštejnská Lhota. Vede přes ní značená cesta směrem do Slatiňan. Na rozloze 3,9 ha jsou chráněny ukázky transgrese, nástupu křídového moře přes ordovické křemence. Nepatrný terénní rozdíl v podobě přechodu mezi těmito horninami představuje 410 milionů let. Mořské pískovcové usazeniny jsou dvojího stáří. Ordovické mají složení šedých celistvých křemenců, ve kterých jsou místy zachovány chodbičky červů. Křídové pískovce cenomanského stáří jsou žlutozelené, porézní a málo zpevněné. V určité době byla křemencová skalka mořským pobřežím. Na severním okraji lomu a v severní části území jsou zachovány valouny, vzniklé mořským příbojem.