Lačnovské skály, okres Vsetín.

Muzeum jihovýchodní Moravy se nachází ve Zlíně. Bylo založeno roku 1953, tehdy jako Krajské muzeum a navazovalo na činnost městského muzea a firmy Baťa. Základ sbírek muzea byl položen už v roce 1946, kdy  byly městské sbírky převezeny z Památníku poškozeného náletem do zámku Lešná a byly obohaceny o část sbírek hrabat Seilernů, bývalých majitelů Lešné. Později byla část sbírek převezena do malenovického hradu. Dnes sídlí muzeum na zámku Zlín. Stálá expozice Pamětní síň Františka Bartoše (1837-1906) - pamětní síň jedné z nejvýznamnějších osobností našeho kulturního života druhé poloviny 19. století. Svým mnohostranným dílem výrazně ovlivňoval rozvoj národního života na Moravě. Vynikající pedagog, etnograf, folklorista a dialektolog. S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly - dokumenty z osobního života z období před vzájemným setkáním, unikátní ukázky dokladů o přípravách na vytouženou cestu kolem světa, rozsáhlý archiv fotodokumentace, kolekce platidel a poštovních známek z navštívených zemí. Zlínské filmové studio od reklamy k tvorbě pro děti - expozice představuje zlínské filmové studio v celém širokém spektru tvorby, které se věnovalo za více než 60. let své existence. Neomezuje se pouze na oblast animovaného filmu a jeho stěžejní tvůrce Hermínu Týrlovou a Karla Zemana, postihuje zlínský ateliér od jeho počátků jako reklamního ateliéru firmy Baťa až po jeho úlohu jedinečného centra dětského filmu u nás. Pod Muzeum jihovýchodní Moravy patří tyto pobočky: Obuvnické muzeum ve Zlíně Hrad Malenovice muzeum Luhačovického Zálesí Baťovský domek ve Zlíně památník Ploština

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 8,45 ha a rozkládá se na území katastru Bohnice. Geologický podklad masívu tvoří starohorní břidlice se žilami vulkanických hornin. Na horních okrajích se vyskytují sprašové návěje. Vyskytuje se zde kakost nachový, kostřava přitvrdlá, tařice bílá, kavyl Ivanův a další.

Historie hradu Hrad postavil v letech 1342-1347 Jan z Donína. Od něj jej pak získal v roce 1414 Jan z Vartemberka. Ten odtud podnikal loupeživé výpady do Lužice. Později se s nimi však spojil, a to proti novému nepříteli, husitům. Avšak již v roce 1453 se o něm písemné prameny zmiňují jako o hradě rozbořeném a opuštěném. Jeho zříceniny poskytovaly úkryt loupeživým tlupám. V roce 1512 proto Mikuláš II. z Donína oblehl toto loupeživé sídlo, pochytané lapky dal pověsit a vše, co zbylo z hradu, dal zbořit. Dispozice hradu Dispozice hradu byla jednodílná, okrouhlého půdorysu. Hlavním obranným prvkem byla plášťová hradba, kterou obíhal parkán. V severní části hradu stával rozměrný palác. Do dnešní doby se dochovala jen velmi malá část plášťové hradby a víceméně spíše terénní pozůstatky příkopu a valu. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na kamenný útvar Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály nebo navštívit zříceninu hradu Starý Falkenbur a zříceninu hradu Grabštejn. U obce Chrastava najdete Curii Vítkov -  repliku venkovského velmožského sídla. Ubytování najdete v Liberci.