Okresní město Jindřichův Hradec je významným centrem východní oblasti jižních Čech. Město se rozkládá v Jindřichohradecké hornatině na toku řeky Nežárky okolo rybníka Vajgar v nadmořské výšce 475 m asi 50 km severovýchodně od Českých Budějovic. Má téměř 22.000 obyvatel a jeho zachované historické středověké jádro je městskou památkou rezervací.Původně tu v 10. století bývalo slovanské hradiště. Na jeho místě založil Jindřich I. z Hradce románsko-gotický hrad, prvně zmiňovaný již roku 1220. Označení Gradec se objevilo prvně v roce 1242. Páni z Hradce byli jednou r rodových větví Vítkovců. Stejně jako ostatní Vítkovci i páni z Hradce používali ve svém erbu pětilistou růži (dodnes je pětilistá zlatá růže nesená dvěma lvy znakem města). Trhová ves, která vznikla u hradu, se rychle rozvíjela a již roku 1293 byla opevněným městem. V 15. století začal být v českém názvu města uváděn přívlastek Jindřichův, právě podle zakladatele hradu. Tehdy bylo k Jindřichovu Hradci připojeno tzv. Nové město vybudované v místě severního předměstí. Vrcholu rozvoje dosáhlo město v 16. století. Hradec se stal centrem rozlehlého panství a procházely jím důležité obchodní cesty spojující Čechy s Rakouskem. Velký rozvoj zaznamenalo soukenictví, rybářství, pivovarnictví a také chov ovcí. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční a Jindřichův Hradec se stal druhým nejlidnatějším městem celého Království a rozlohou dokonce největším poddanským městem v našich zemích. Předstiženo jinými městy bylo až ve 20. století. Roku 1604 vymřel rod pánů z Hradce po meči a objekt sňatkem získal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Během druhé poloviny 17. století Hradec pomalu ztrácel své postavení centra a stagnoval. Své majitele změnil opět sňatkem. Stali se jimi Černínové a ti vlastnili zámek až do roku 1945.Nejkrásnější památkou Jindřichova Hradce je stejnojmenný goticko-renesanční zámek, vzniklý přestavbou původního gotického hradu vybudovaného na ostrohu nad Nežárkou u rybníka Vajgar. Z městského opevnění, které v 15. století nahradilo původní hradební systém z druhé poloviny 13. století, se do současnosti dochovaly části hradeb s otevřeným baštami na jižním a východním okraji městského jádra a bašta Solnice. Ze tří městských bran zůstala jen Nežárecká brána. Historické jádro s lichoběžníkovým náměstím, jemuž dominuje sloup Nejsvětější Trojice, oplývá řadou převážně gotických (z konce 14. století), ale i renesančních domů (ze 16. století). Po požáru v roce 1801 byla většina z nich upravena s použitím prvků soudobých slohů. Dalšími důležitými pamětihodnostmi je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem roku 1370. V jeho blízkosti je bývalá jezuitská kolej, v jejímž jihovýchodním nároží stojí barokní kostel svaté Máří Magdalény z let 1628 - 1632. Proti koleji se nachází bývalý jezuitský seminář, ve kterém dnes sídlí muzeum, jehož nejznámějším exponátem je zřejmě největší lidový mechanický betlém na světě. Výraznou architektonickou dominantou historického jádra je minoritský klášter s raně gotickým klášterním kostelem svatého Jana Křtitele, založeným již kolem roku 1260. Na jihozápadním okraji města u řeky Nežárky je starý židovský hřbitov z doby před rokem 1440.Raritou města je železniční úzkorozchodná trať do Nové Bystřice, dokončená v roce 1897. Je dlouhá 33 km a je dosud v provozu. Jindřichův Hradec byl také prvním městem, kde bylo osvětlení zajištěno elektřinou.

Židovský hřbitov se nachází asi 500 jihozápadně od obce Bohostice na severním okraji lesa. V současné době (2010) k němu nevede prakticky žádná cesta, je potřeba se vydat z Bohostic po silnici směrem na Kamennou. Kousek za obcí se dát vlevo přes pole nebo po okraji pole k severnímu okraji lesa. Kousek před lesem přejít přes remízek na o něco níže se nacházející pole v jehož jihozápadním cípu u lesa je již vidět ohradní zeď a márnice. Hřbitov byl založen nejpozději v první polovině 18. století. Na svažité ploše cca 1.061 m2 se dochovalo přes 100 náhrobků. Ohradní zeď a márnice je opravena a hřbitov je uzamčen.

Vodárenská věž stající téměř na jižním okraji obce byla postavena v roce 1931 firmou „První moravská továrna na vodovody a pumpy Antonín Kunz – Hranic“ a to podle projektu ing. Vilibalda Langa. V 70. Letech 20. Století přestala plnit svoji funkci a začala chátrat. Stala se místem pro hry místní mládeže a ptactvo. Její stav byl natolik špatný, že se uvažovalo i o demolici. Teprve až na počátku nového století se podařilo tento objekt zakoupit firmě Heinich. Firma zabývající se výrobou nábytku, designem interiéru a exteriéru budov ji zrekonstruovala a umístila zde svůj ateliér, kde se navrhují různé projekty. Objekt není zcela uzavřen, občas se zde konají některé kulturní akce i pro veřejnost.

Historie hradu Vznik hradu je podle archeologických nálezů možno klást do doby okolo přelomu 12. a 13. století. Karlem IV. byl hrad jako sídlo lupežníků rozbořen, ale jeho majitelé jej záhy obnovili. V roce 1395 přechází do majetku Cedviců. V roce 1610 již zchátralý hrad vyhořel a následně zpustl. Někdy na přelomu 16. a 17. století vznikl v blízkosti již opuštěné zříceniny hradu renesanční zámek, dnes označován jako horní. Na konci 17. století byl přestavěn do podoby velké obdélné budovy. V roce 1902 tento zámek zachvátil požár a již nebyl obnoven. Dodnes se z něj zachovaly poměrně velké zbytky obvodových zdí a vnitřní členění přízemí. V polovině 18. století pak nechali postavit Zedwitzové na terase pod horním zámkem nové sídlo dnes označované jako dolní zámek. Šlo o patrovou obdélnou budovu, jejíž patro bylo hrázděné. Později byla ještě přistavěna dvě menší křídla. Tento zámek přežil bez úhony až do 50. let 20. století, pak ale velmi rychle zchátral téměř k nepoznání a na přelomu let 1965/66 byl zbourán. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Na místě předhradí byl vystavěn později zámek. Vlastní hrad zaujal místo na výrazné skále. Malému hradu dominoval dodnes zachovalý okrouhlý bergfrit o průměru 6 metrů. Původně byl vysoký zřejmě 30 m, dnes je jeho výška 22 m. Obsahoval čtyři podlaží a vstupovalo se do něj po žebříku vchodem umístěným zhruba 8 m nad zemí. Věž byla ukončena galerií se stříškou po níž obcházely stráže a okrouhlou místností s pěti vyhlídkovými okny. Kromě této věže pak zde byla ještě obytná stavba. Další stavba vznikla v polovině 14. století a celé hradní jádro tak bylo postupně zastavěno. Areál hradní zříceniny a také zříceniny přilehlého zámku jsou volně přístupné. Tipy na výlet U obce Podhradí najdete také kostel Dobrého pastýře, vystoupit můžete na rozhlednu Háj u Aše nebo navštívit v Aši muzeum s textilní expozicí. U obce Hazlov najdete přírodní památky Goethovu skalku a Goethův kámen. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Ubytovat se můžete v Aši.