Berounka vzniká soutokem Mže s Radbuzou v centru Plzně. Původně se celý tok řeky nazýval Mže. Název Berounka vznikl až v 17. století, kdy byl úsek řeky na berounském panství nazýván tehdy obvyklým způsobem jako řeka berounských. Podle Ottova slovníku naučného se na konci 17. století začal užívat název Berounka pro dolní tok. Poprvé je uváděna plzeňským kronikářem J. Tanerem jako tok za městem Berounem. V 18. století používali někteří autoři název Berounky nesprávně i pro střední tok od Plzně, Berounka postupně vznikala na soutoku Mže a Rakovnického potoka, později se její začátek posunul na soutok se Střelou a ještě později na soutok s Úslavou. Ottův slovník z roku 1908 přesto uváděl Mži jako řeku ústící do Vltavy.Plzeňští radní z iniciativy historika Jana Anderleho rozhodli 7. září 2006 o přejmenování Berounky zpět na původní název na území města, zároveň chtějí jednat s vedením Plzeňského kraje o jejím přejmenování na celém území kraje a usilovat o naprosté vymazání Berounky z map. Rozhodnutí však zatím nic nemění na oficiálním názvu, který je stanoven vyhláškou ministerstva zemědělství.Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně přírodním parkem Horní Berounka. V Berounské kotlině dále přijímá zprava řeku Litavku. Pod městem Beroun v Českém krasu vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic se vlévá do Vltavy. Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy, téměř celý tok je splavný i pro otevřené sportovní lodě a využívaný ke koupání.Nejnavštěvovanější jsou úseky v CHKO Křivoklátsko a úsek v Českém krasu, zejména Vodácká naučná stezka Berounka.

Radotínský přístav byl budován od roku 1983 na levém břehu Berounky cca 600 m od soutoku s Vltavou. Je cca 600 m dlouhý, 110 m široký a hloubka vody dosahuje 2,8 m.

Most přes ulici V Holešovičkách je součástí ulice Valčíkova. Navazuje na ulici Na Truhlářce. Je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.

Zachovaný gotický hrad Kokořín stojí na pískovcové skále nad Kokořínským dolem nedaleko obce Kokořín a asi 14 km severovýchodně od Mělníka. Tajuplný hrad Kokořín postavil po r. 1320 pravděpodobně pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, jeden z nejmocnějších pánů v Čechách. Do písemných pramenů vstupuje až v roce 1427. Hrad vystřídal mnoho majitelů a byl silně poškozen během husitských válek. Na konci 15. století byl obnoven v gotické podobě pány z Klimštejna. K jeho držitelům patřili krátce i Rudolf II. a Albrecht z Valdštejna, kteří zde ale trvale nesídlili a Kokořín tak pomalu chátral. Po třicetileté válce jej císař Ferdinand III. zařadil mezi tzv. prokleté hrady, které se nesměly udržovat a opravovat, aby nepředstavovaly byť jen potenciální nebezpečí pro císařskou moc. V r. 1715 byl v obci Kokořín postaven barokní zámek a hrad se měnil ve zříceninu. Na počátku 19. století byl již jen ruinou. Zřícenina a celý kraj přitahovaly romantické básníky - často sem přicházel Karel Hynek Mácha i Johann Wolfgang Goethe. Špačkové na Kokoříně V roce 1894 koupil zříceninu měšťan Václav Špaček ze Starburku, poslední soukromý majitel hradu, který se rozhodl hrad rekonstruovat. V letech 1911 až 1918 architekt Eduard Sochor hrad romanticky upravil a novogoticky zrekonstruoval do nynější podoby, která není zcela autentická s původním hradem. Úspěšný podnikatel Špaček a jeho synové se rozhodli, že v okolí Kokořína vybudují zařízení pro rekreaci a turistiku. Proto po první světové válce postavili rekreační zařízení, koupaliště a tenisové kurty v údolí pod ním. V roce 1951 byl hrad Špačkům znárodněn, roku 1992 v restituci navrácen. Dispozice hradu Hrad Kokořín je postaven na protáhlém půdorysu. Dominantou hradu je 38 metrů vysoká vyhlídková věž s kamennou helmou a palác. Tyto části hradu představují obytnou část a také obrannou funkci hradu. Ochozem po cimbuří se dá celý hrad obejít a návštěvníci mohou vystoupit i na hradní věž, odkud je pěkný výhled na Kokořínsko. Palác byl přestavbou zvýšen o další patro a zastřešen. Dnes zde jsou vystaveny zbraně, keramika a dobový nábytek. Interiéry hradu jsou romantizující ukázkou bydlení. Na kamenném schodišti při vstupu na věž jsou malby šlechtických rodů. Výlet na Kokořín je na celý den. Kromě hradu a zámku můžete v okolí obdivovat Skalní hrad Staráky, umělou jeskyni Nedamy, skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.