Břeclavský židovský hřbitov se nachází na severním okraji města, přístup je k němu z ulice Veslařská. Založen byl asi po polovině 17. století. V 80. letech 20. století mu hrozila demolice, která se naštěstí neuskutečnila a po revoluci byl obnoven. Hřbitov je udržovaný, na ohrazené ploše 7.136 m2 se nachází okolo tří stovek dochovaných náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Jsou zde náhrobky jak barokní a klasicistní tak novodobé. V severozápadním rohu pak můžeme vidět novorenesanční hrobku rodiny Kuffnerů (významné osobnosti břeclavské židovské obce). Hřbitov je ohrazen režným zdivem a glazovanými poštorenskými tvarovkami. Z tohoto materiálu je vystavěna i obřadní síň a hrobnický domek při vstupu do areálu hřbitova (1892, autor arch. Franz Neumann). Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo soboty a židovské svátky.

Bludiště na Petříně bylo vybudováno v roce 1891 Klubem českých turistů. Stavba je zmenšeninou bývalé vyšehradské brány Špička, která byla postavena jako součást opevnění ve 14. století za vlády Karla IV. Do dnešní doby se dochovaly pouze její zbytky, které lze vidět na Vyšehradě v ulici V pevnosti mezi Táborskou a Leopoldovou bránou. V Bludišti na Petříně je malba od K. Liebschera, A. Liebschera a V. Bartoňka, která zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. K obrazu vede chodba vyplněná různě zakřivenými zrcadly. Právě ta je vyhledávaná návštěvníky Prahy i Pražany. Poskytuje zábavu nejen dětem, ale i dospělým. Původně pavilon KČT na Zemské jubilejní výstavě. Dřevěná romantická stavbička, replika devítivěžové brány Špičky, brány kterou dal na Vyšehradě postavit Karel IV. Z té se na Vyšehradě zachovalo jen nepatrné torzo. Po skončení výstavy byl pavilon přenesen zde a instalováno v něm populární zrcadlové bludiště.

Batelovský židovský hřbitov se nachází na malém vršku u západního okraje obce. Založen byl patrně v druhé polovině 15. století a sloužil až do druhé světové války. Na hřbitově, který je poměrně zaplněn se nachází zhruba tři stovky náhrobků většinou barokního a klasicistního typu. Nejstarší by měl pocházet z roku 1715. Hřbitov prochází drobnou rekonstrukcí, je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Dojít se k němu dá polní cestou vedoucí po okraji remízku ze silnice Batelov-Švábov.

Oblastní muzeum v Litoměřicích sídlí v budově renesančně přestavěné Staré radnice. Kromě stálé expozice mohou návštěvníci v muzeu ve dvou výstavních sálech pravidelně shlédnout krátkodobé výstavy z vlastních sbírek, ale i výstavy zapůjčené z dalších muzeí. Součástí muzea je pobočka Máchův Památník – tzv. Máchova světnička, která je umístěna v nedalekém domě „Na Vikárce“. Muzeum své sbírky také trvale zapůjčuje do expozice Muzea českého granátu v Třebenicích a do Jandova městského muzea v Budyni nad Ohří. Stálá expozice I. patro - Geologický vývoj regionu, archeologie, doba románská, gotická, historický vývoj do r. 1700 II. patro - Doba barokní, řemesla, zemědělství, rybářství, historie do r. 1945