Schody Starodvorská. Praha 6, Lysolaje.

Palác, jenž je typickou ukázkou tzv. české renesance má velmi bohatou a pestrou historii. Trojkřídlá stavba byla po velkém požáru na Hradě roku 1541 přestavěna podle předlohy Augustina Vlacha pro potřeby české šlechtické rodiny Lobkoviců v letech 1545–1567 jako jejich městská rezidence. Jako jedna z prvních staveb v Praze byla postavena ve stylu italské renesance. Zdi jsou zdobeny černými sgrafity severoitalského a benátského typu a půdorys paláce je ve tvaru písmene T. Na schodišťových štítech se nachází bohatá figurální výzdoba. Svým charakterem připomíná stavba spíš zámek než městský palác. Když majitel paláce Jiří z Lobkovic upadl u císaře Rudolfa II. v nepřízeň, byl mu veškerý majetek zkonfiskován a on sám byl uvězněn. Jeho majitelé se poté rychle střídali. Po Petru Vokovi z Rožmberka jej vlastnili Švamberkové, pak Eggenberkové. V roce 1719 přešel do majetku Schwarzenberků, jmenovitě Adama Františka knížete ze Schwarzenberka.  V letech 1723 - 24 opravoval a nově budoval obytné prostory pro schwarzenberskou rodinu Antonín Hafenecker podle projektu Antonia Erharda Martinelliho. Další osud paláce poznamenala skutečnost, že císařský dvůr sídlil ve Vídni a pražské paláce přestaly plnit funkci obytnou, protože jejich majitelé následovali dvůr. Na počátku 20. Století byly prostory paláce využity pro vojenskou konírnu a roku 1908 pronajali Schwarzenberkové palác Národnímu technickému muzeu. Za Druhé světové války byl palác částečně poničen a po jejím skončení sloužil jako expoziční prostory Vojenského historického muzea. Roku 2002 přešel palác do vlastnictví Národní galerie v Praze.

Zříceniny hradu se nachází na výrazném ostrohu u Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1348. V držení tohoto rodu zůstal hrad prakticky po celou dobu své existence. Ve stálé pohraniční válce s Bavory byl roku 1475 dobyt, vypálen a pobořen. V roce 1496 ho koupil Půta Švihovský z Rýzmberka, který ho zřejmě obnovil. Po roce 1508, kdy získal i sousední Rýzmberk, však Nový Herštejn pro něho ztratil význam a  po  roce 1524, kdy byl prodán domažlickým, hrad zpustl. Podoba hradu V čele podélného jádra stál ohromný čtverhranný plochostropý donjon o straně 16,6 metrů. Zbytek plochy jádra nevykazuje žádné nadzemní zbytky staveb a je v podstatě rovný. Jádro stojí zhruba ve středu rozsáhlejšího vnějšího ohrazení. To má v zásadě čtyřúhelný obrys. Vnější hradby byly v další fázi význačně zvýšeny. Na západě se ke hradbě zevnitř přikládá čtverhranná věž, další zřejmě stála i v jižním nároží. Ke hradbě zevnitř přiléhaly i patrně hospodářské budovy a provozní stavby. Vstup umožňovala čtverhranná věžovitá brána v severovýchodním nároží. Přístupová cesta k ní přicházela podél celé východní fronty hradu. Zde ji přepažovala hradba s prvou bránou a k vnějšímu opevnění byl zvenčí přiložen objekt se dvěma polookrouhlými věžicemi, zvaný Panenská bašta, který vznikl složitějším vývojem. Byl nepochybně určen k obraně brány. Z hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže) a dochovaly se i zbytky hradeb. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Rýzmberk, zříceninu hradu Ruchomperk  nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Ubytování najdete v Domažlicích.

Zámek v Uherském Ostrohu stojí západně od obce na plošině tvořené řekou Moravou, v místech někdejšího hradu. Historie zámku Původně zde stával gotický vodní hrad ze 13. století, který začal následkem povodní trpět, proto musela být zvýšena jeho stavební plocha. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Dochovala se z něho jen obytná věž ze 13. století na jihovýchodní straně, která zůstala i jádrem dnešního zámku. Na věž navazoval palác, vybudovaný ve 13. a rozšířený v 15. století. Tehdy byl zřízen i velký sál. Původní hrad v Uherském Ostrohu vystřídal v průběhu historie různé majitelé. Začátkem 15. století obléhal hrad i král Zikmund. Markrabě Jošt a Prokop přenechali Ostroh Haškovi z Valdštejna, který byl stoupencem husitství, takže se Ostroh stal na delší čas střediskem husitského hnutí na jihovýchodní Moravě. Proto jej opět několikrát obléhal král Zikmund. V roce 1453 postoupil Ostroh Ladislav Pohrobek husitskému válečníkovi Janu Jiskrovi z Brandýsa, později přenechal král Jiří z Poděbrad hrad Janu z Cimburka a v roce 1464 jej získal Jan z Lichtenštejna. Do počátku 16. století se tu vystřídala řada držitelů. Za vlády pánů z Kunovic začala v 60. letech 16. století důležitá přestavba hradu v renesanční zámek, která pokračovala až do konce století. V roce 1605 zničil zámek požár způsobený bleskem, ale Jan Bernard z Kunovic jej znovu opravil. V roce 1625 po Bílé hoře mu bylo panství zkonfiskováno a prodáno Gundakaru z Lichtenštejna. V roce 1645 dobyli zámek Švédové. Jako lichtenštejnský majetek přestal být ostrožský zámek šlechtickým rodovým sídlem, čímž jeho význam značně poklesl. Zůstal pouze střediskem správy panství. V polovině 19. století byl zámek přeměněn na kanceláře velkostatku a byty úředníků. Ve vlastnictví Lichtenštejnů zůstal Ostroh až do roku 1945, kdy se stal vlastnictvím státu. Na majestátním vzezření zámku v nové době ubrala jednak regulace řeky Moravy, která jej až do 20. století obtékala, jednak likvidace jeho hospodářského zázemí a přilehlých zahrad. I tak však představuje zámek Uherský Ostroh zajímavý turistický cíl ve zdejší oblasti a po celkové rekonstrukci slouží objekt kulturním potřebám města.           Podoba zámku                Zámek Ostroh je čtyřkřídlá budova kolem téměř čtvercového arkádového nádvoří. V jihovýchodním rohu stojí hranolová schodišťová věž. Ze zámeckých interiérů vyniká velký sál a bývalá kaple. Jihovýchodní a severozápadní trakt je dvoupodlažní, ostatní trakty mají poschodí tři. V interiérech se dodnes dochovaly renesanční ostění dveří a oken, část místností má gotické a renesanční klenby. Tipy na výlet Podívat se můžete do lázní Ostrožská Nová Ves nebo na tvrz Hluk. V nedalekém Uherském Hradišti je k vidění kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Stará radnice nebo Slovácké muzeum. V Uherském Brodě najdete také dominikánský klášter. Vystoupit můžete na rozhlednu Lhotka u Hradčovic nebo si prohlédnout rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově. Příznivci vojenské techniky si jistě přijdou na své v Leteckém muzeu Kunovice.  Ubytovat se můžete ve Veselí nad Moravou.