Jižně od Trhových Svin stojí ve svahu menšího vrchu klenot českého baroka kaple Svaté Trojice. Historie poutního místa je spojená s legendu o zjevení tří dětských postaviček, mládenců v bílém rouše. Na tomto místě byla vybudována dřevěná kaple, existující přibližně 150 let. V blízkosti se nacházela poustevna. V letech 1651-1652 během necelého roku byla postavena nová kaple, jejímž mecenášem byl Albert Buquoy. Na kapli později vznikly trhliny a byla zbourána. Současná stavba byla vystavěna snad podle plánů Kiliána Dienzenhofera v letech 1708-1710. Šestiboké ambity kolem kaple pak v letech 1712-1719, roku 1774 musely být po objevení trhlin opraveny a zpevněny kamennými podpěrami. Roku 1787 byl kostel uzavřen a hlavní oltář odvezen do kostela ve Svinech. V roce 1855 bylo podél ambitů vystavěno 18 kapliček s malovanými obrázky. Později zde byla ještě zřízena křížová cesta. Za komunistické éry stavba chátrala, až po revoluci kolem roku 1995 prošla opravou. Interiér zaujme hlavní nástropní freskou Nejsvětější Trojice od malíře K. Bonanella. Z oltářů zbyly jen torza. Kromě hlavního zde byly i boční Panny Marie Sněžné a sv. Floriána. Kaple je přístupná o pouti na svátek Svaté Trojice, kromě toho se zde občas konají kvůli dobré akustice také koncerty.

Muzeum Fojtství je umístěno s expozicí zasvěcenou historií města v nejstarší dochované budově na území Kopřivnice. Kromě bohatých informací týkajících se života v Kopřivnici jsou zde vystaveny jedny z nejstarších dopravních prostředků kočáry, sáně a bryčky, které započal vyrábět v areálu fojtství Ignác Šustala zakladatel místní „kočárovky“ pozdější firmy Tatra. V podkroví budovy je vybudován výstavní prostor, kde probíhají pravidelné výstavy. Naopak v suterénu muzea se nachází stylový prostor vhodný k nejrůznějším oslavám apod. Stálé expozice Zakladatel firmy TATRA v Kopřivnici (kaple Ignáce Šustaly a rodiny zakladatele) - Expozice kočárů Archeologie (pravěk - Šutynova studánka, středověk - hrad Šostýn). Dalšími pobočkami Regionálního muzea v Kopřivnici jsou Technické muzeum a Lašské muzeum. Informace o vstupném zde!

Jelení příkop tvoří rokle táhnoucí se severně pod Pražským Hradem. Od Nového Světa až po Chotkovu ulici. Údolím protéká potok Brusnice. Rokle byla nejen přirozenou ochranou severní částí Pražského hradu, ale využívala se i pro jiné účely. V době vlády císaře Rudolfa II. sem byla vysazena vysoká zvěř za účelem pořádání lovů. Jelení byl přemostěn. Původní most byl na pilířích. Později byl nahrazen mostem sypaným. Ten rozděluje Jelení příkop na dvě části, severní a jižní, dodnes. Spojené jsou tunelem pro pěší. Do jižní části Jeleního příkopu lze vstoupit z Chotkovy ulice, z ulice Na Opyši a z Královské zahrady. Do severní části schodištěm od zahrady Na Baště, pěšinou od Haffeneckerovy brány, či od Jízdárny Pražského hradu.

Klasicistní zámek Dačice leží v stejnojmenném městě s přibližně 7950 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. V Dačicích byly postaveny zámky hned dva – Starý a Nový. Historie zámku Dějiny šlechtických sídel v Dačicích jsou spojeny se šlechtickým rodem Krajířů z Krajku, z Korutan, jenž se stal majitelem Dačic v 16. století. Ti zde nechali nejdřív postavit Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Předmětem našeho zájmu bude ovšem zámek Nový. Původně byl vystavěn také v renesančním slohu. Pro lepší pohodlí Oldřicha Krajíře ho postavil italský stavitel Francesco Garof de Bissone. K přestavbě dačického zámku přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který v roce 1728 koupil panství a zámek nechal barokně přestavět a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérech prvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Dědictvím pak přešel zámek v roce 1809 na šlechtický rod Dalbergů. Karl Anton Maximilian z Dalbergu započal empírovou úpravu průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. stol. byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je dokonalou ukázkou empírové architektury u nás. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. Po rodě Dalbergů se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 byly však Dačice zestátněny a zpřístupněny veřejnosti. Zámek je dnes ve správě Národního památkového úřadu. Podoba zámku Dnešní vzhled zámku učinila klasicistní přestavba z počátku 19. stol. Za jednoduchým průčelím je skryto čtvercové nádvoří s původními renesančními arkádami. Prostota vnějšího vzhledu budovy kontrastuje s bohatým vnitřním vybavením obou pater prohlídkové trasy. Přízemní reprezentační sály zahrnují portréty bývalých majitelů pánů z Dalbergu. Místnosti prvního patra jsou vybaveny vynikajícími ukázkami empírového zařízení v ucelenosti a míře velice ojedinělé. Jejich atmosféru dotváří rozsáhlá sbírka hodin, udržovaných v chodu. Hala se schodištěm patří k nejhodnotnějším ukázkám empírové vnitřní architektury ve střední Evropě. Dětský pokoj, malá jídelna, zrcadlový sál, napoleonský a francouzský salon jsou zařízeny nábytkem s typickými empírovými výzdobnými motivy šípy a kopími, zlacenými zvířecími hlavami a tlapami. Empírová je také menší ze dvou zámeckých knihoven, se stropem zdobeným iluzivní malbou s rodovými erby a empírovými knihovními skříněmi, kde nalezneme sedm tisíc svazků. Velká zámecká knihovna je již secesní. Je zde uloženo na 17 000 knih různých vědních oborů, beletrie a časopisů. Prohlídka zámku končí na horní arkádě, rovněž empírově upravené. Zámek tak návštěvníkům poskytuje možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Dnešní vzhled přírodně - krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy byl rozšířen a přetvořen do podoby anglického přírodního parku. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují. Původní koncepce parku je však zachována. Uprostřed parku stojí dosud kaplička. Od kapličky se otevírá pohled na dolní polovinu parku s rybníkem. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními. Pokud se vydáte na výlet, můžete navštívit starobylý kostel sv. Jakuba v Jemnicích, malebné a starobylé městečko Slavonice. Ubytování naleznete přímo v Dačicích.