Založení kostela sv. Štěpána v Kouřimi se datuje do roku 1260 společně se vznikem města. Ve druhé polovině 14. století byl rozšířen a později pak upravován. Například v letech 1876-1877 s použitím pseudogotických prvků v duchu purismu a pak také v letech 1903-1910 architektem Kamilem Hilbertem. Kostel je trojlodní bazilika se dvěma mohutnými věžemi. Věže byly původně vyšší, dnes je kryjou barokní báně. Na stěnách kolem kostela se nachází 16 mramorových a pískovcových renesančních náhrobníků ze 16. a 17. století. Původně se nacházely v kostele, odkud byly odstraněny a dlouho upadly v zapomění, sem na dnešní místo byly osazeny kolem roku 1905 při poslední přestavbě kostela. V presbytáři můžeme vidět raně gotické sedile a gotický sanktuář. V severní lodi dvě dvoudílná bohatě profilovaná okna a raně gotický portál z doby založení kostela. Na jižní straně je portál pseudogotický. Většina gotického a renesančního vybavení byla zničena požáry, z barokního období se dochovaly jen lavice v hlavní lodi a dřevořezba ležícího Krista z 18. století. I fresky v kostele byly zničeny při druhé regotizaci. Pod východní částí presbytáře se nachází podzemní krypta sv. Kateřiny z doby založení kostela v letech 1260-1270. Jde o unikátní stavbu, která zřejmě nemá v celé Evropě obdoby. Krypta je osmiúhelníkového tvaru s kvádříkového lomového a rulového kamene. Kryje ji hvězdicová žebrová klenba sklenutá na střední pilíř. Při průzkumu byly odkryty fresky z doby okolo roku 1410, pod nimi pak ještě zřejmě fresky starší, ty se však již nepodařilo obnovit. Restaurování fresek trvalo 8 let, představují výjevy Ukřižování, Mučení a Stětí sv. Kateřiny. V 16 klenebních polích je pak tzv. andělský chór, komplex 24 postav andělů hrajících na dobové hudební nástroje. V blízkosti kostel stojí pozdně gotická zvonice z roku 1525, kolem roku 1570 renesančně přestavěna (z této doby pochází sgrafita) a pseudogoticky upravena architektem Josefem Mockerem. Zvony jsou zde zavěšeny obráceně.

Je dobře, že kromě vysokých a nákladných stožárů provedených z oceli nebo z betonu vznikají i menší vyhlídkové stavby, jejichž stavebníci se objedou bez miliónových rozpočtů a těžké stavební techniky. Jedním z těchto případů je i tato dřevěná rozhledna nad obcí Modrá. S myšlenkou postavit zde malou vyhlídkovou stavbu přišel podnikavý starosta pan Miroslav Kovařík v roce 1999. Sám nakreslil její plán a během jediného měsíce ji postavili spolu s dalšími občany, místními skauty. Jedná se o jednoduchou konstrukci. Nosnou část tvoří čtyři opracované kmeny, k nimž jsou připevněny dvě vyhlídkové plošiny ve tvaru šestiúhelníku. První se nachází ve výšce 3,3 m, druhá je o 2,5 m výše. Výstup na obě plošiny umožňují obyčejné žebříky. Celá konstrukce měří od paty až ke špičce stříšky 8,3 m. Náklady na její zbudování se pohybovaly kolem 100.000 korun. Svým umístěním se stala součástí naučné stezky Modřansko. V srpnu 2003 byla konstrukce kvůli vylepšení výhledu zvýšena ještě o jedno patro. Když zdoláte tři dřevěné žebříky, spatříte Vizovické vrchy, Zlínskou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chřiby, Pálavu či Hostýnské vrchy. Což vzhledem k výšce rozhledny není vůbec špatné. Věž je volně přístupná.

Zaječí důl se nachází na zelené turistické značce nedaleko obce Fojtka. K popisovanému jezírku pak vede z této značky odbočka, od Fojtky je vzdálené zhruba 2,5 km.V 19. století bylo v Zaječním dole zhruba šest žulových lomů, ve kterých pracovalo přibližně 200 dělníků. Zde těžená kvalitní žula byla odvážena do Berlína, v Kielu se z ní stavěly přístavní hráze. Ze všech šesti opuštěných lomů je tento nejzachovalejší a hlavně velice romantický, neboť se zde vytvořilo malé lomové jezírko.

Hrad Potštejn stojí ve stejnojmenné obci. Ta získala své jméno právě díky hradu, který se jmenoval podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců - Půtův kámen - Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Historie hradu Historie hradu Potštejn je doložena již ve 13. stol., kdy si jej nechal postavit Půta z Potštejna kolem roku 1287. Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl loupeživý rytíř Mikuláš. Král Karel IV. obléhal hrad, nechal jej nakonec rozbořit a Mikuláš zahynul pod troskami podkopané věže. Vzhledem k nesmírnému strategickému významu Potštejna v systému tehdejší zemské obrany nechal Karel IV. hrad obnovit. V dalších letech se Potštejn připomíná jako královské zboží v držení různých zástavních pánů. Roku 1398 postoupil hrad Václav IV. moravskému markraběti Prokopovi. Později byl hrad v držení královny Žofie, manželky Václava IV., po její smrti připadl králi Zikmundovi. Majitelem Potštejna byla také Jiří z Poděbrad. Později se na doporučení krále Vladislava II. stal majitelem Vilém z Pernštejna. Hrad za pánů z Perštejna Za pánů z Pernštejna plnil hrad nejen funkci obranného a správního střediska, ale stal se zejména reprezentačním sídlem renesančních velmožů. Pernštejnové velmi vylepšili opevnění hradu stavbou několika hradebních okruhů. Dnes je v těchto místech vstup do barokní kaple sv. Schodů a poslední kaplička křížové cesty. Součástí tohoto okruhu je dnes i 4. brána, dodnes nejlépe zachovaný objekt. Posledním majitelem, který zde sídlil, byl Adam Šťastný. Hrad pak nevyhovoval ani jako pevnost, natož jako obytné sídlo. V roce 1746 koupil Potštejn Jan Ludvík Harbuval de Chamaré, který v městečku pod hradem zřídil plátenickou manufakturu s bělidly, která dodávala výrobky až do zámoří. Jeho syn Jan Antonín proslul tím, že v areálu tehdy již opuštěného a pobořeného hradu začal v roce 1762 hledat poklad. Ale žádný poklad nenašel a jeho výkopové práce jen uspíšily zkázu hradu. Dnes vlastní zříceninu obec Potštejn. Dispozice hradu Potštejn má půdorys podkovy, skládající se z vnitřních obytných budov, vlastního hradu a tří podkovovitých hradeb. Dochovaly se mohutné zříceniny paláce, hospodářských budov, věží, hradeb i bran. Návštěvníci si mohou prohlédnout historickou expozici v nejlépe zachované čtvrté vstupní bráně. V kapli je možné uspořádat církevní svatební obřad. Pátrání po hradním pokladu popsal Alois Jirásek ve svém románu Poklad a byl o tom natočen i film. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku jistě stojí za prohlídku Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně.