Štítkovský jez vznikl již ve středověku. V současnosti je jedním ze zařízení Smíchovského zdymadla. Leží mezi Janáčkovým nábřežím a Slovanským ostrovem.. Původní jez byl dlouhý 350 m a vedl napříč řekou. Na počátku 20. století byla jeho poloha změněna. Ve stření části je kolmý na směr proudu, ale oba kraje jsou zalomeny po proudu řeky. Jez má pevnou konstrukci, je 280,36 m dlouhý, plocha jeho zdrže je 83 ha a její objem činí 2 281 700 m3. Uprostřed jezu je 12 m široká propusť pro vory, při pravém okraji pak plavební komora Mánes. Název jezu je odvozen od jména J. Štítky, který již v roce 1420 mlýny při pravém břehu Vltavy. V těsné blízkosti byl kdysi, dnes již zaniklý, jez nazývaný Petržílkovský.

Čížkovický židovský hřbitov se nachází kousek severně od obci v poli za silnicí č. 15 (Lovosice – Most). Svojí plochou 539 m2 patří mezi ty nejmenší v ČR. Přesné založení hřbitova na kterém byly pohřbíváni židé z celého okolí není známo, patrně tak došlo na počátku 19. století. Ani století dvacáté není z pohledu historie příliš jasné, každopádně hřbitov v posledních desítek let chátral. Až do roku 2003 patřil pozemek obci Čížkovice, pak byl převeden na FŽO ČR a snad se dočká obnovy. V současné době (2012) se nachází asi zhruba padesátka náhrobků převážně ve špatném stavu. V podobném stavu je i ohradní zeď. Jinak je hřbitov zbaven náletových křovin. Přístup je volný, ke hřbitovu vede polní cesta z ohybu silnice vedoucí od silnice č. 15 k průmyslovému areálu. Parkování je možné při napojení polní cesty na silnici.

Historie tvrzi Tvrz byla postavena někdy v letech 1488-91 Vilémem Pouzarem z Michnic. V letech 1496-1549 držel tvrz Oldřich Pouzar, který zastával významné místo na Pražském hradě. Po jeho smrti není o tvrzi mnoho zpráv. V roce 1618 odešel z tvrze její tehdejší majitel, Jiří Káb z Rybňan. Opuštěný hrádek byl vydrancován vojskem. Následně byl darován generálu Buquoyovi jako součást novohradského panství. Tomu rodu patřil až do roku 1945. Na tvrzi probíhalo několik natáčení, například natáčení pohádky Královský slib. Podoba tvrzi Tvrz je obytnou a hospodářskou stavbou. Kromě příkopu tvořily opevnění i samotné obytné budovy. Jejich dispozice vytvářela uzavřený čtvercový dvůr s jediným vjezdem i vstupem. Zdi byly velmi silné a ještě navíc zpevněné mohutnými opěráky. Průčelní dvoupatrové křídlo má vjezd se dvěma gotickými branami. V 16. století byla přistavěna osmiboká věž. I přes menší barokní úpravy si tvrz ponechala gotický ráz. Přízemní místnosti jsou klenuté a v patrech plochostropé. Pouze sál v západní části tvrze je sklenut křížovou klenbou s hřebínky. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Nové Hrady nebo tvrz Žumberk. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Kraví Hora. Ubytovat se můžete v Nových Hradech.

Renesanční zámek Přerov nad Labem nalezneme přibližně uprostřed stejnojmenné obce na mírném návrší, v těsné blízkosti skanzenu lidových staveb. Historie zámku Přerovský zámeček vznikl přestavbou původní vodní tvrze ze 13. století. Po roce 1437 byla tvrz částečně rozšířena a goticky přestavěna. Roku 1524 je již Přerov uváděn jako zámek. Koncem 14. století byla tvrz rozšířena na honosné zámecké sídlo. To bylo zkonfiskováno po roce 1547 pražským měšťanům a přešlo do majetku krále. Král Ferdinand I. dal objekt přestavět podle návrhu M. Borgorelliho. Proběhla tak v letech 1560 – 1585 rozsáhlá přestavba, která změnila zámek v nádherně vyzdobené renesanční sídlo. Po dostavbě zámku se pozornost stavebních plánů zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků. Během 30leté války byl přerovský zámek značně poničen, došlo jenom k opravám východního a jižního křídla, které se společně s částí zřícenin císařských pokojů dochovaly dodnes. V roce 1671 provedl opravu zdevastovaného zámku stavitel Santino de Bossi. Obec Přerov nad Labem společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zdědil zámek jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho zásluhou bylo značně zanedbané panství v letech 1872–1873 obnoveno do původní podoby ze 16. století. Po smrti Ludvíka Salvátora koupil panství císař František Josef I., po něm jej zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po roce 1918 byl zámek vyvlastněn československým státem, během druhé světové války jej koupil německý lékař Faifar. Po osvobození v roce 1945 připadl přerovský zámek Fondu národní obnovy. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné době byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu. Dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek v Přerově je dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Dodnes se nám zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. Uvnitř zámecké budovy jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. V přízemí je bývalá kaple sv. Salvátora, nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí. Zámek je nádherně vyzdoben renesančními figurálními sgrafity a rustikou. Kolem objektu je vyzděný příkop s kamenným mostem a části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. V přerovském zámku, skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek. V nedalekém okolí můžete navštívit například městské muzeum v Čelákovicích a expozici košíkářství. Ubytovat se můžete v Lysé nad Labem.