Přírodní památka skalní brána se nachází na žluté turistické značce, zhruba 1,5 km jihozápadním směrem od obce Kovářov.Tato přírodní památka vznikla pravděpodobně typickým bochníkovitým zvětráváním žulových masivů. Jedná se zde o nepravou skalní bránu, kterou vytvořily tři velké balvany. Přírodní činností byly seskupeny tak, že dva tvoří pilíře a třetí spočívá na dvou spodních. Průchod je dlouhý zhruba 4 metry a široký až jeden metr. Výška průchodu dosahuje 1,5 až 1,8 metru.

Orlické muzeum v Chocni v současné době pořádá vedle výstav, koncertů a přednášek i historický kroužek pro děti a další odbornou činnost či konzultace pro veřejnost. Muzejní pracovníci se starají o více než 13 500 sbírkových předmětů a 8 000 knih. V rámci badatelské činnosti je možno seznámit se s rozsáhlými sbírkami geologie, archeologie, etnografie, botaniky, mykologie, entomologie a umění. Stálá expozice Paleontologická geologická archeologická historická

Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.

Zámek Slatiňany spatříme v malebném kraji na úpatí Železných hor. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 4100 obyvateli, poblíž okresního města Chrudimi v Pardubickém kraji. Slatiňany jsou svojí polohou, krásnou okolní přírodou a historickými zajímavostmi vyhledávaným výletním místem. Slatiňany získaly statut města v roce 1971. Malebný zámek na úpatí hor První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z konce 13. stol., kdy zde, na místě nad řekou Chrudimkou, stála dřevěná gotická tvrz majitele Františka ze Slatiňan. Název je odvozen od slatí, uprostřed kterých vznikla původní osada. V držení tvrze se postupně vystřídala řada majitelů, známý je až Václav ze Slatiňan, který se podepsal na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. V roce 1575 koupil panství písař menších zemských desek Bohuslav Mazanec z Frymburka. Tomu se však tvrz zdála nepohodlná, proto se rozhod vystavět v jejích místech moderní renesanční zámek. K uskutečnění díla byl povolán stavitel císaře Rudolfa II. Ulric Aostalis de Sala. V roce 1589 po Mazancově smrti pokračovala ve stavbě objektu i jeho druhá manželka Alena Škopková. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokně upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1945. V této době se postupně z malé vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde cukrovar s rafinérií a kostkárnou, továrna na umělá hnojiva, parní pila a později i lihovar. Auerspergové realizovali na zámku stavební úpravy. Koncem 18. stol. byla uskutečněna štuková výzdoba místností, do nichž se pořídily rokoková i klasicistně řešená kamna, také prováděli stavební úpravy zámku ještě v 19. stol., například stavba nového křídla a schodišťové věže u vjezdu do budovy a další přestavby do podoby romantického novogotického stylu, ve kterém vidíme zámek dnes. Úpravy byly provedeny slatiňanským rodákem Františkem Schmoranzem a jeho pomocníkem Benediktem Škvorem. Posledním majitelem Slatiňan byl dr. Josef Karel Trauttmansdorff, po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu. Hipologické muzeum V 50. letech minulého století bylo na zámku zřízeno hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka, které nás seznámí s užitečností koně a dokumentuje jeho vývoj. Velké množství exponátů představuje umělecké ztvárnění koně na obrazech, rytinách a plastikách. V porcelánovém provedení se prezentuje škola španělská z vídeňské porcelánky. Bohatě je zastoupena grafická tvorba a obrazové sbírky George a Filipa Hamiltonů. V dalších pokojích jsou obrazy z dostihů, prezentuje se i využití koně u pošty a dopravy. Zámecká expozice Expozice je doplněna také ukázkami postrojů a jezdeckého oblečení. Sbírka muzea je svým rozsahem největší v Evropě. Z interiérů zámku zaujme především jídelna, knihovna a Černý salón, které jsou vybaveny původním pseudoslohovým nábytkem. Součástí původního mobiliáře jsou dva restaurované gobelíny ze série Zeus a Kalistó z konce 17. stol. V Popplerově síni si prohlédneme památky na vynikajícího československého jezdce kpt. Rudolfa Popplera.   Anglický park, hřebčín a kočičí hrádek    Přilehlý zámecký park byl založen na počátku 19. stol. v anglickém stylu, jedná se o druhou nejbohatší sbírku dřevin ve východních Čechách. Dále zde můžeme navštívit hřebčín, který je znám chovem starokladrubských vraníků, jediného českého plemene, a tím byl právě ve Slatiňanech zachráněn a navrácen k životu. Prohlídky hřebčína a romantické projížďky kočárem přilákají nejednoho návštěvníka. Mezi dominanty Slatiňan patří také kostel sv. Martina ze 14. stol., který byl upraven do pseudogotického stylu v roce 1891 Františkem Schmoranzem, st. Tipy na výlet Slatiňanský zámek nám nabízí příjemné prožití dne, ale zdejší návštěvu ocení především naši nejmenší. Místní kuriozitou je totiž Kočičí hrádek, který stojí v lese nedaleko za zámeckým parkem. Ten dal postavit jeden ze zámeckých pánů pro své děti. I dnes zůstává tento objekt oblíbeným místem pro dětské "řádění". Dále najdete poblíž Rabštejnské Lhoty přírodní památku Na Skalách nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Vydat se můžete také na vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč.  V Chrudimi najdete také hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.