Původní Malostranská vodárenská věž byla postavena v roce 1502. Stávající věž byla na jejím místě postavena v roce 1562. Stojí na Petržílkovském ostrově. V místě, kde stávaly mlýny mlynáře Petržílka. Proto se také někdy nazývala Petržílkovská. Je vysoká 30 m, její nádrž v horním patře má obsah 10,5 hektolitrů a rozváděla vodu do 57 kašen. V roce 1620 byla vybavena čerpadlem od Albrechta z Valdštejna a v roce 1940 modernizována a nově vybavena zařízením. Při obléhání Prahy Švédy, v roce 1648, byla věž poškozena. V roce 1808 prodělala generální přestavbu. Další rekonstrukce následovala až v osmdesátých letech 20. století.

Chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Jubilejní synagoga. Jubilejní synagoga je nejmladší a zároveň největší synagogální stavbou pražské Židovské obce. Nachází se v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Jubilejní synagoga byla vystavěna jako náhrada za Cikánovu, Novou a Velkodvorskou synagogu, které byly zbořeny v rámci asanace Židovského města, na náklady Spolku pro vybudování nové synagogy v roce 1906. Stavba a název Jubilejní synagogy. Stavba Jubilejní synagogy byla ukončena v roce 1906 podle plánů vídeňského architekta a zkušeného stavitele synagog Wilhelma Stiassneho. Název Jubilejní navrhl Izraelitní spolek na památku 50. výročí vlády Františka Josefa I. Toto označení se však dlouho neužívalo, brzy byla nazývána podle ulice, kde se nachází, později se jí říkalo také Velká synagoga. Tehdy mohl někdo jen těžko tušit, že zůstane přinejmenším na příštích sto let nejmladší pražskou synagogou. Tento spolek také zakoupil i dům, na kterém chrám stojí. Roku 1907 přešla stavba z majetku synagogálního spolku pod vlastnictví Pražské židovské obce. O malířskou výzdobu, barevné dekorace chrámové lodi a štuky se postaral František Fröhlich. Synagoga je vystavěná v tzv. secesním ornamentalismu. Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se nachází šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce ? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Synagoga má 850 sedadel, boční galerie se samostatnými vchody jsou určeny pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy. Nad nimi jsou Mojžíšovy desky s deseti zákony. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byla synagoga znovu slavnostně otevřena roku 1996. Pod nánosy omítky a vrstvou staré malby byly objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jakými se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám ve světě. Jubilejní synagoga, stejně jako Staronová, slouží doposud k náboženským bohoslužbám. Spolek pro vybudování nové synagogy. Po rozhodnutí o asanační přestavbě pražského Židovského Města byl v roce 1898 ustanoven spolek pro vybudování nové synagogy, která by sloužila jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, jež byly určeny v Josefovské čtvrti ke zboření. Odchodem zámožnějších obyvatel ghetta se totiž Židovské Město začalo měnit na rychle chátrající čtvrť pražské chudiny, bez rozdílu náboženského vyznání. Čtvrť byla přelidněná, byla tu vysoká nemocnost, úmrtnost a ohnisko epidemií. Navíc spletité vlastnické otázky znemožňovaly jakékoliv úpravy. O přestavbě bylo rozhodnuto asnačním zákonem z roku 1893. A právě tomuto zákonu padly za oběť zmíněné tři synagogy. Název Jeruzalémské ulice je odvozen od Jeruzalémské kaple, stojící kdysi na východní straně svatojindřišského hřbitova.

Mezi Kamennou a Dominikánskou ulicí byl založen roku 1294 králem Václavem II. dominikánský klášter. Při něm byl v letech 1674-1688 vystavěn barokní kostel. Jeho půdorys byl změněn a průčelí otočeno do Kamenné ulice. Vchod zdobí habsburský erb. V interiéru kláštera v bývalé knihovně se dochovala cenná nástěnná malba z první čtvrtiny 18. století. Dnes funguje příležitostně jako koncertní síň.