Bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera se nacházejí zhruba 4 km severozápadně od Osvětiman. Původní hradisko opředené pověstmi a spojované s cyrilometodějskou tradicí bylo osídleni zřejmě nejpozději v 9. století. Nebylo nijak rozsáhlé, obytná část tvořila je několik desítek metrů. Jeho účelem bylo patrně jako opevněné místo chránící okolní obyvatelstvo v době nebezpečí a jako strážný bod na obchodní cestě. Existence kostela zde nebyla věrohodně doložena, pokud zde nějaký byl, pak patrně dřevěný, který pak zmizel beze stopy. Tato středověká pevnost byla osídlena patrně do počátku 11. století, poté její další osud není znám. Stejně tak není znám její zánik, zda to bylo vlivem klesajícího významu a tím nezájmu, či záměrné fyzické zničení. V průběhu 13. století došlo o oživení zájmu o toto místo a v roce 1350 zde byl založen klášter augustiniánů. Kamenné duchovní stavby byly ještě časem rozšířeny o hospodářská stavení obehnaná opevněním. Rozsáhlý komplex, ale nebyl nikdy dostavěn. O jeho zánik se vedou spory. Možná se stal terčem moravských husitů, kteří počátkem roku 1421 neúspěšně obléhali Kyjov. Každopádně ke skutečnému zániku došlo v průběhu 15. století. Roku 1546 byl zpustlý areál zastaven městu Kyjov a následně se dostal do jeho majetku. Poté se jeho rozvaliny staly zdrojem laciného stavebního materiálu, část byla prý snad dokonce použita na přestavbu hradu Cimburka, ke stavbě zámku Buchlovice a jinde. Na počátku 18. století prý byly ještě patrné zbytky kostelních zdí. V první polovině 19. století se začal o zdejší bývalý areál zajímat osvětimanský farář Vavřinec Jugan. Roku 1837 odkopal základy kliementského kostela a z nalezených kamenů vytvořil jeho půdorys. Boršický farář Jan Studený zde zase nechal postavi dřevěnou kapli, kterou na konci 50. let 20. století nahradila dnešní stavba. V současné době se zde konají květnové poutě, kterých se zúčastňují stovky poutníků. Areál ve kterém dnes najdeme valy a příkopy bývalého hradiště a z kamenů vyznačený půdorys bývalého kláštera je volně přístupný.

Původně stála až do 50. let 20. století na nejvyšším místě v obci dřevěná rozhledna. V roce 2005 byla společností T-mobile na vrchu Kanihůra u Bílova postavena nová telekomunikační věž, železobetonové tubusové konstrukce o výšce 62,3 metrů. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 26,2 metrů a vede na něj 137 schodů. Rozhledna byla zpřístupněna 18.5.2006. Z ochozu je výhled na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Ostravsko, Starý Jičín, zámek Fulnek a další. Rozhledna je přístupná od května do října.

Barokní zámek Choltice leží ve stejnojmenném městyse, 7,5 km JV od Přelouče.   Na přelomu 13. a 14. století zde vznikla tvrz, poprvé písemně doložená roku 1379. Choltice byly rozděleny mezi dva majitele. Za husitských válek se v písemných pramenech setkáváme s Jankem z Choltic. Druhou polovinu tvrze vlastnil v letech 1397-1415 Vaněk Sekyrka z Choltic. Koncem 15. století koupili celé choltické panství Jaroslav a Petr Boubínští z Újezda, kteří si Choltice rozdělili na dvě části. Jednu vlastnil Jaroslav, zakladatel nadace pro studenty Karlovy univerzity. Za jeho syna Petra Boubínského, který vlastnil panství v letech 1524-1532 začalo sídlo postupně upadat. Pak Choltice měnily často majitele. Roku 1542 jej získal slezský šlechtic Jiří Gersdorf z Gersdorfu, podkomoří Království českého, který již rok předtím získal druhou polovinu choltického panství od Diviše Boubínského z Újezda. Nový majitel začal budovat kolem Choltic postupným přikupováním okolních vesnic rozsáhlé rodové panství. Patrně v druhé polovině 16. století byla tvrz přestavěna na poměrně velký zámecký objekt. Stavba byla provedena podle architekta Rossiho de Lucca z Pisy, a vlastní stavbu a vnitřní výzdobu provedl A. Nuvolone, jehož dílem je zejména bohatá štuková výzdoba zámku a kaple. Roku 1623 byly Choltice pro aktivní účast majitele na stavovském povstání zkonfiskovány a novým vlastníkem se stal válečník třicetileté války Krištof Šimon z Thunu. V majetku této rodiny byl zámek až do roku 1945. Již roku 1946 zde obec umístila vlastivědné muzeum, později zde byla zřízena ozdravovna mateřských škol.      Podoba zámku Choltický Zámek je raně barokní dvoukřídlá jednopatrová budova o půdorysu písmene L, původně však měl mít tvar čtverce. Středem celé stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple. Dnes je postavena polovina projektované stavby včetně kaple sv. Romedia, která je nejcennější součástí zámku. Na místě hradeb a příkopů byl založen rozsáhlý anglický park přecházející v zámeckou oboru. Vnější vzhled zámku vyniká členěním toskánskými pilastry, kordonovou římsou a okny rámovanými pravoúhle zalamovanými lištami. V přízemí vidíme dnes zasklené arkády, nad vchodem do kaple je balkón nesený toskánskými sloupy a na jižní straně zámku je barokní portál. Sala terrena je zdobena štukovou výzdobou a lze zde pozorovat zbytky ornamentálních a figurálních maleb. Zajímavostí je umístění postav kacířů v kapli. Zámecké expozice Na zámku jsou umístěny nejstarší nálezy z Cholticka, ukázky řemesel, hudebních nástrojů, zbraní, kuchyňského nádobí a skla. Nově je tu instalována barokní lékárna, jejíž zakladatelkou a donátorkou byla Barbora ze Salmu, manželka Romedia Konstantina Thuna. Lékárna byla zřejmě založena v roce 1672 jako lékárna pro chudé a je jednou z nejstarších lékáren v republice. Nově jsou tu také umístěny zrestaurované barokní obrazy svatých apoštolů, které pravděpodobně pocházejí z dílny Karla Škréty. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete mohutnou zříceninu věžové tvrze Svojšice, rozhlednu Barborka, kostel sv. Václava v Jezbořicích, zámek Heřmanův Městec, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo v Chrudimi.

V oblasti vrchu Prašivice asi 1,5 km severovýchodně od Nalžovských Hor se nachází umělá zřícenina. Zdejší místo bylo v 80. letech 19. století upraveno do podoby anglického parku. Kromě kopie zříceniny irského rodového sídla Ballymotte, který tu nechal vystavět majitel panství Ludvík Taafle tu ještě můžeme najít upravené skalní útvary do podoby draka a želvy, romantické jezírko a gloriet. Vše volně přístupné. Jezírko a gloriet se nacházejí na turistické značce, k umělé zřícenině je potřeba z této značky odbočit lesní cestou.