Chrudimský hrad, dnes již zaniklý, stával na místě a v blízkém okolí arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v jihovýchodní části centra města. Část areálu (nezastavěná), je volně přístupná. Historie hradu Hrad byl spolu s městem založen před rokem 1276 českým králem Přemyslem Otakarem II. na místě bývalého hradiště. Písemné prameny nám přináší svědectví o pobytech českých králů na hradě až do roku 1335. Nedlouho poté byl z větší části stržen, neboť již roku 1349 na jeho místě stál farní kostel Panny Marie. Jeden z jeho posledních pozůstatků, tzv. Žižkova věž, stál až do roku 1846. Dispozice hradu Hradní dispozice byla zcela jistě dvojdílná, ovšem o samotné podobě hradu toho moc nevíme. Vnitřní hrad, jenž byl součástí města, byl od ostatní zástavby oddělen příkopem a hradbou. Východní hradba lichoběžníkovitého půdorysu vnitřního hradu tvořila součást hradeb. V jeho čtyřech rozích předpokládáme čtverhranné věže (z nichž doloženou máme pouze již zmíněnou Žižkovu). Vnitřní zástavba nám, kromě kaple, jejíž zdivo je obsaženo v lodi kostela, není známa. Na východní straně, ven z města, pak bývalo obdélné předhradí, obsahující v rozích malou čtverhrannou věž a další objekt, dodnes částečně zachovaný v domě čp. 57. Obecně se tento typ hradu nazývá středoevropským kastelem a je typický pro královské hrady založené ve městech. Tipy na výlet V Chrudimi dále najdeme Kotěrovu vilu, kostel sv. Katěřiny, kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa, městské opevnění. V nedalekých Slatiňanech najdeme renesanční zámek a přímo v jeho prostorách se nachází Hippologické muzeum. Po okolí se můžeme rozhlédnout z rozhledny Hůra u Slatiňan. O něco dále najdeme zámek Heřmanův Městec. Ubytovat se můžete v Chrudimi.  M.K.

Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic najdeme v povodí řeky Bečvy, jižně od Hranic na Moravě a je součástí Podbeskydské pahorkatiny. 

Ruiny kostela sv. Mikuláše se nacházejí na vyvýšeném místě v obci Šitboř zhruba 1,5 km jižně od Poběžovic. První zmínka o kostele je z roku 1359, ale zřejmě je starší a pochází z poloviny 13. století. V roce 1710 byla nad sakristií postavena osmiboká kostelní věž s cibulovou střechou. Brzy po druhé světové válce zpustl a na konci 70. let se propadly stropy a klenby. V současné době (2009) je volně přístupný, ale ruina tohoto kostela stále chátrá.Kostel je jednolodní raně gotickou stavbou s polygonálně zakončeným presbytářem.

Součástí Národního muzea je také jeho knihovna. Jedná se o prezenční vědeckou knihovnou zpřístupňující své fondy ve studovně k badatelským účelům a sídlí v hlavní budově Národního muzea. Počátky muzejní knihovny jsou spjaty se založením muzea v roce 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů. Zaštiťující osobností byl v případě knihovny Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka. Knihovna má tyto oddělení Oddělení základní knihovny - obsahuje bohemikální tiskovou produkci od 19. století do současnosti Oddělení rukopisů a starých tisků Oddělení časopisů - přestavuje nejúplnější sbírku svého druhu u nás, a je umístěno mimo hlavní budovu v tzv. Zámečku, bývalém místodržitelském letohrádku v Královské oboře v Praze 7 Oddělení zámeckých knihoven - specializované pracoviště pro fondy zámeckých knihoven v České republice Oddělení knižní kultury Oddělení služeb (studovna, výpůjční protokol, informační služby, reprografie) Oddělení mezinárodní výměny publikací - zajišťování odborné literatury pro knihovnu formou mezinárodní výměny publikací, nákupem i dary