Zřícenina hradu Landštejna je nejrozsáhlejší a nejlépe dochovanou zříceninou románského hradu v českých zemích, který byl rozšířen pozdně goticky a renesančně. Hrad byl vybudován na žulovém vrchu ve výšce 665 m nad mořem a asi 10 km východně od Nové Bystřice poblíž místa, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska. Jak už název a také lokalita napovídá byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Historie hradu Založení hradu se datuje do 13. století. Původně Landštejn jako královský hrad spadal pod správu moravských Přemyslovců. Kdy a jak získali hrad a panství Vítkovci, kteří jsou doloženi jako jeho majitelé roku 1259, není známo. Prvním majitelem Landštejna byl Oldřich, pocházející nejspíše z třeboňské větve Vítkovců. Vítkovci, píšící se podle hradu jako páni z Landštejna, si získávali stále větší politický vliv v království a své panství postupně rozšiřovali. O Třeboň, Lomnici, Nové Hrady a Novou Bystřici. Největšího vlivu dosáhli za vlády Jana Lucemburského, kdy se Vilém z Landštejna stal jeho rádcem a zemským hejtmanem. Vliv si udržel i za vlády Karla IV., který jej jmenoval purkrabím pražského hradu. Karel IV. se dokonce stal Vilémovým zastáncem v krvavém sporu s bojovným příbuzným Jindřichem z Hradce. Šlo o to, že hrad měl důležitou strategickou pozici, protože hlídal významnou zemskou obchodní stezku z Itálie přes Rakousko do českého vnitrozemí a dále na sever k polským sousedům. Pro panství z toho plynuly značné finanční příjmy, proto se páni z Hradce snažili tuto stezku odklonit na své panství kolem Jindřichova Hradce, což se jim nakonec podařilo. Tato okolnost měla vliv na hospodaření Viléma z Landštejna, který zaznamenal značnou finanční ztrátu. Vilémovi dědici byli bezdětní, proto po jejich smrti připadl Landštejn královské koruně. Roku 1381 získal landštejnské panství od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku. Krajířové vládli Landštejnu téměř dvě století a jejich panování bylo poznamenáno velkým stavebním ruchem. Nejdříve hrad rozšířili v pozdněgotické slohu. Největších změn se hrad ovšem dočkal v 16. století, kdy zesílili opevnění a vybudovali kolem pětiúhlého nádvoří výstavné renesanční paláce. Stavební činnost Krajíře však vyčerpala natolik, že po smrti Zdeňka II. prodala roku 1579 jeho dcera Anna, provdaná Roupovská, hrad i panství Rakušanu Štěpánovi z Eicinku, který jej prodal jihlavskému měšťanu Davidovi Neumaierovi. Tomu byl po bitvě na Bílé hoře hrad zkonfiskován, protože se postavil na stranu odbojných stavů. Po konfiskaci hrad rychle mění majitele. Ke zkáze tohoto hradu velkou měrou přispěl požár roku 1771, kdy zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Okolní obyvatelé k devastaci přispěli rozebíráním kamene na stavby svých příbytků. Podoba hradu Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap. Přímo z hradu dohlédnete na vodní nádrž Landštejn. Nedaleko odsud můžete také zavítat na zámek Nová Bystřice. V Nové Bystřici najdete také kostel Nejsvětější Trojice. Za návštěvu pak jistě stojí malebné město Slavonice, kde najdete i výběr ubytování.

Výrazné pozůstatky hradu Cimburk, zvaný též Starý Cimburk, turista nalezne 1 km východně nad Městečkem Trnávkou. Na volně přístupný hrad jej zavede turistické značení. Historie hradu Starý Cimburk byl založen nedlouho před rokem 1308, kdy na něm jeho zakladatel Bernart z Cimburka sepsal jednu ze svých listin. „Starý“ proto, že má ještě mladšího stejnojmenného bratra v Chřibech u Koryčan. Právě okolí Koryčan a Střílek získal Bernart kolem roku 1330 směnou Starého Cimburku s Jindřichem z Lipé. Jindřichův stejnojmenný synovec pak roku 1365 prodal Cimburk moravskému markraběti Janovi. Teprve roku 1407 se hrad zase dostává opět do „soukromých“ rukou a je zapsán jako majetek Markéty ze Šumvaldu. V roce 1446 se majitelem stal Vaněk Černohorský z Boskovic, který spolu se svým vnukem Oldřichem hrad výrazně přestavěli. Dalšími majiteli byli postupně Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic, kteří hrad dále, avšak již v menší míře, upravovali. V letech 1547–1566 vlastnil hrad těžební podnikatel Šimon Eder ze Štiavnice, poté zhruba do konce století Podstatští z Prusinovic. Poslední stavební činnost na hradě zahájil na počátku 17. století Adam Věžník z Věžník. Po bitvě na Bílé Hoře panství s Cimburkem koupil Karel z Liechtenstejna a připojil ho k Moravské Třebové. Za třicetileté války se hrad stal sídlem císařské posádky, později sloužil k pobytu úředníků. V roce 1776 zasáhl hrad blesk a následný požár jej proměnil ve zříceninu. Podoba hradu Původní hrad vymezovala mocná zalamovaná hradba půdorysu oválu. Na západní a patrně i severní straně se nacházely paláce. Hrad patřil s největší pravděpodobností mezi bezvěžové. Vaněk a Oldřich Černohorští z Boskovic v polovině 15. století nechali zbourat hradbu na východní straně a na její místo a zasypaný příkop postavit nový palác, který měl kvůli obranyschopnosti velmi silnou vnější zeď. Dále vystavěli před šíjovým příkopem jižně od hradního jádra obdélné předhradí s masivní baštou a věžovitou bránou v nárožích. Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic pak realizovali obvodovou zástavbu. Následné stavební činnosti na hradě byly již jen úpravného charakteru. V dnešních dnech zde turista nalezne velmi výrazné pozůstatky předhradí (hradba, bašta, brána) a hradního jádra (část hradby, západní a východní palác). Pod hradem je dnes již nefunkční letní divadlo. Tipy na výlet V nedaleké Moravské Třebové můžete navštívit renesanční zámek, prohlédnout si městské opevnění, kostel sv. Josefa, františkánský klášter nebo Galerii umělecké fotografie. Vystoupit můžete také na rozhlednu Pastýřka u Moravské Třebové. U obce Pohledy stojí zřícenina kaple sv. Víta.  Ubytovat se můžete v Moravské Třebové. M.K.

Budování městského opevnění Jindřichova Hradce jenž navazovalo na komplex opevnění hradu, započalo v první polovině 14. století a zdokonalovalo až do počátku 16. století. Hradby doplňovaly hranolové věže a okrouhlé bašty. Přístup obstarávaly tři brány. Většina hradeb pak při rozšiřování města postupně zanikla. Kromě opevnění hradu se dochoval zbytek hradeb s okrouhlou baštou v Husových sadech u Masarykova náměstí a zbytky opevnění v blízkosti jediné dochované brány Nežárecká.

Muzeum MHD, které spravuje Dopravní podnik hl. m. Prahy, můžeme navštívit v tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích. Bylo otevřeno 14. května 1993 pražským primátorem Janem Koukalem a zaměřuje se na dokumentování vývoje městské dopravy v Praze. Veřejnosti se ve stálé expozici představují více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů - modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek, plánků. Samotné expoziční místo, střešovická vozovna, je technickou památkou. Byla postavena v roce 1909 a je typickou ukázkou účelových dopravních staveb Elektrických podniků hlavního města Prahy z období počátků pražské městské hromadné dopravy. Svému účelu - deponování a údržbě tramvajových vozidel sloužila až do roku 1992, kdy byla zahájena její adaptace na muzeum. Střešovická vozovna ovšem neslouží jen expozičním účelům, ale jsou z její haly také vypravovány i některé provozní soupravy historických tramvají - ty však nepatří mezi muzejními exponáty. Vyjíždějí odsud na svoji trasu o sobotách, nedělích a svátcích v letní sezóně například okružní linka 91, případně i vozy podle přání různých zahraničních i tuzemských zájemců.   Stálá expozice Stálá expozice o historii městské hromadné dopravy v Praze vznikla za spolupráce Historického archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti s celou řadou institucí: Státním ústředním archivem, Archivem hlavního města Prahy, Společností městské dopravy i se členy Kroužku městské dopravy Kulturního domu Vltavská v Praze 7. Na návštěvníky zde čeká pestrá kolekce sbírek zahrnující  unikátní fotografie, kopie historických dokumentů, plánků, jízdenek, staniční sloupky, trolejová vedení, ale také videopořady s jedinečnými filmovými materiály z fondů Národního filmového archivu. Muzeum hlavního města Prahy do expozice dlouhodobě zapůjčilo soubor modelů dalších pražských historických vozidel MHD, které se do dnešních dnů již nedochovaly. Akciová společnost ČKD Tatra v muzeu vystavuje model rychlodrážního vozidla R 1, připravovaného na počátku 70. let pro pražské metro.