Staroměstský jez leží mezi Kampou a Novotného lávkou. Je nejstarším jezem v Praze, vznikl již ve 13. století a také jediným, který si zachoval původní vzhled a tvar. Jen původní konstrukce byla dřevěná s kamennou výplní. Jez zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů na Kampě, pro Staroměstské mlýny a také pro napájení vodního náhonu Čertoka. Délka jezu je 321 m, ploha zdrže je 24,823 ha a objem zadržené vody činí 607 957,5 m3. Uprostřed jezu je propusť pro vory široká 12 m. Název jezu je odvozen od Staroměstských mlýnů.

Křížový vrch se nachází 1 km severně od obce Adršpach. Ze skalnaté plošinky Křížového vrchu (667 m.n.m.) je dobrý výhled na Adršpašské skály a pak na hraniční hřbety západním severozápadním směrem. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše. Na vrchol vede značená odbočka a v závěru ve skalnaté části se nachází zrekonstruovaná křížová cesta. Její historie sahá až do 17. století. Z původní části se ještě nacházejí ornamenty vytesané do kamenů skal kolem cesty.

Severně od města Šumperk se nachází zalesněný vrchol s názvem Městské skály (689 m.n.m.). Zejména jeho menší jižní vrcholek je částečně skalnatý. Zde se nachází vyhlídkový altán, který poskytuje výhled na okolí Šumperka, východně na Rapotínsko, Jeseníky a vrcholem Praděd a částečně i západním směrem. Kousek od altánu se nachází skalní útvar nabízející mnoho různých horolezeckých výstupů. Ze Šumperka sem vede turisticky značená cesta, na jejíž trase najdeme další rulové skalisko zvané Kokeš. Ta poskytuje výhled spíše jižním směrem na oblast města Šumperka. Na západním úbočí vrchu při další turisticky značené cestě můžeme najít Voštinovou skálu, která díky pokácenému lesu poskytuje výhled západním směrem a horolezecký výstup.

Na konci 80. let 19. století se rozhodl Carl Weisshuhn postavit v Žimrovicích továrnu na výrobu papíru. Pro přívod tolik potřebné vody chtěl zbudovat papírenský náhon. Kromě zdroje potřebné suroviny měl být přívodem vody pro výrobu elektrické energie a k dopravě další potřebné suroviny – dřeva. Tehdejší úředníci výstavbu náhonu hodnotili ve zdejším terénu jako nemožnou. Přesto Weisshuhn v roce 1889 začal spolu se svými syny s vyměřováním terénu a 24.5.1890 předal projekt, který byl úřadníky schválen a začaly práce na výstavbě kanálu. Náhon je dlouhý 3,5 km a začíná od řeky Moravice v prostoru pod zámkem v Hradci nad Moravicí. Na počátku jeho zprovoznění byl zalit povodňovou vlnou, zasypán bahnem, kamením a také poškozen, přesto byl hned opraven a v květnu 1891 uveden do provozu. Na trase se nachází dva akvadukty a tři tunely. Přístupný je ten první, 45 m dlouhý a 4 m široký, vykopaný ručně. Jinak přístupná je většina vedení náhonu. Náhon byl stavěn tzv. košíkářským způsobem. Do země byly zatrlučeny kůly, prostor mezi nimi vypleten proutím a nepropustnost zajistil udusaný jíl. Při ústí do papírny je náhon převýšen o 26 m nad řekou Moravicí. Dobře byl vymyšlen i způsob vykládání dřeva v papírně. Jeho sklad byl umístěn 10 m pod úrovní hladiny v náhonu, z něhož kulatina do skladu klouzala dřevěným korytem. Do něj se případně vkládaly i důmyslné vyhazovací zařízení, které poleno vyhodilo ven z koryta. Pro výrobu elektrické energie byly instalovány zpočátku Girardovy turbíny, které v roce 1926 nahradily Francisovy. Kanál i papírna je dodnes funkční, jen místo dřeva se dnes pro výrobu používá sběrového papíru. Při nedávných povodních v květnu 2010 byl kanál poškozen a je tak momentálně nefunkční, uvidíme jestli proběhne stejná blesková oprava jako při jeho zprovoznění v roce 1891.