Černé divadlo Františka Kratochvíla je velmi známé pro sdělnost a jazykovou bezbarierovost. Patří tím mezi světové unikum, známé nejen v Praze, ale i v zahraničí.

Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.

Kostel sv. Františka Xaverského - Uherské Hradiště.

Cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně založil Přemysl Otakara II. ve snaze vybudovat pevný opěrný bod na okraji domény Vítkovců. Zlatá Koruna leží na Vltavě, kousek od Českého Krumlova a je velmi oblíbeným útočištěm vodáků. Podle klášterní tradice rovněž tímto založením splnil král svůj slib, který dal před vítěznou bitvou u Kressenbrunu, ve které slavně porazil vojska uherského krále Bely IV. Novému konventu věnoval jednu z největších cenností, kterou měl, a to trn z Kristovy koruny, který získal od Ludvíka IX. Svatého. Podle této relikvie lokalita získala jméno Sancta Corona.Zakládací listina je datována do doby před 12. zářím 1263. Při válce Vítkovců proti Přemyslu Otakaru II. roku 1276 byla Zlatá Koruna zničena. V 80. letech 13. století bylo tedy třeba klášter vlastně znovu založit. Období, které následovalo, však znamenalo jeho velký rozkvět, opatství se stalo středem velké domény, v rámci níž založilo více než sto nových vsí. Etapu rozvoje ukončil rok 1420, kdy byl klášter dvakrát dobit husity a opatství tehdy ztratilo část svého pozemkového vlastnictví, které zabral Jan Smil z Křemže. Oldřich z Rožmberka, který podvrhnutou listinou získal zlatokorunské panství, uvedl zpět mnichy roku 1437. Oldřich z Rožmberka pak postupně uchvátil veškerou moc nad klášterem a jeho pozemky. Dne 22. června 1601 koupil krumlovské panství od Petra Voka z Rožmberka císař Rudolf II., a to včetně zlatokorunského kláštera. Na opatské místo dosedl energický Valentin Schonbeck (1608), který se obratem pustil do stavebního zvelebování kláštera. Vybudoval tzv. malý konvent, přiléhající ke kostelu Andělů strážných.Klášter ve Zlaté Koruně poté postihlo několik těžkých ran. Nejdříve byl poničen za třicetileté války, poté přišel požár (1733), drancování Bavory a Prusy ve válkách o rakouské dědictví, navíc se přidaly i povodně a velká neúroda. K poslednímu vzepětí a rozmachu dovedl Zlatou Korunu poslední opat Bohumír Blanský (opatem 1755-85). Klášter byl opraven a vyzdoben a byla při něm založena škola. Přesto byl v rámci josefínských reforem roku 1785 zrušen. Získal jej v dražbě Jan ze Schwarzenberku a areál využíval pro hospodářské účely. Po 2. světové válce byl Swarzenberkům objekt zkonfiskován a byla jsem umístěna knihovna Rukopisů a starých tisků ze Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích.Budovy konventu, který je obehnán hradbami, jsou situovány v meandru Vltavy. Areál v současnosti tvoří vlastní klášter a předklášteří. Jádrem je konvent, malý konvent, opatství, kaple Andělů Strážných, hospodářské budovy, kostel sv. Markéty a kostel Nanebevzetí P. Marie. Jde o trojlodní basiliku, která má neobvyklou konfiguraci, není jako obvykle orientován k východu, ale k severovýchodu. Nejstarší částí je kaple Andělů strážných z roku 1370. Jihovýchodně od kostela vznikl konvent. Jeho nejstarší částí je křídlo navazující na transept, obsahující sakristii, kapitulum, průchod a sál mnichů. V polovině 17.století byl komplex goticky rozšířen, mimo jiné i o pivovar.