Informační centrum Olomouc umístěné v podloubí olomoucké radnice poskytuje denně včetně víkendů širokou škálu služeb pro návštěvníky i obyvatele města. V hlavní turistické sezoně otevíráme pravidelně pobočku u vchodu do ZOO na Svatém Kopečku. Provozní doba v roce 2009: od 15. 5. do 13. 9. denně 9.00–17.00 hod. V prostorách IC Olomouc naleznete také evropské informační středisko Europe Direct.Otevírací doba  denně 9.00–19.00 hod. (pozn.: do 28. 2. otevřeno z provozních důvodů pouze do 18.00 hod.)

Radnice - Louny.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Je hluboká 41 m. Má dva vestibuly. Jeden vyúsťuje na náměstí republiky a druhy u Masarykova nádraží. Vestibul na náměstí Republiky byl vyzdoben šesti skleněnými stěnami od V. Ciglera a vestibul u Masarykova nádraží skleněnou mozaikou od J. Grima. Stanice navazuje na tramvajovou a železniční dopravu. Projektanty byli E. Kyllar a A. Hübschmannová.Název stanice je odvozen od její polohy.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je situována pod blokem domů mezi ulicemi V Celnici – Hybernská a mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím v prvním městském obvodu. Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Hloubka nástupiště je 40 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce je trojlodní s 18 páry prostupů na nástupiště. Ke stanici patří technologický tunel o délce 92 m. Obklad stěn za kolejištěm tvoří vypuklé čočky, tvořící dojem obrazovky. Na nástupišti je to pak tabulové sklo se zalisovanou hnědou fólií. Výstup ze stanice je dvěma eskalátorovými tunely. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Jeden je stiuován do prostoru pod náměstím Republiky, druhý pak do blízkosti Masarykova nádraží. Oba mají dvoupodlažní monolitickou, železobetonovou konstrukci, zčásti zastropenou prefabrikovanými předpjatými nosníky. Počet provozně-služebních místností: 158Obestavěný prostor: 98.000 m3Stavební náklady: 618 mil. korun.

Beroun má rozhledny hned dvě. Kromě této na Městské hoře lze obdivovat krásy Berounska i z rozhledny Děd, která stojí nad městem, směrem na Zdejčinu. Vyhlídka na vodojemu Městská hora, nacházející se v centru města slouží pro oddech a procházky občanů Berouna již více než sto let. V červnu 1876 byl v Berouně založen Okrašlovací spolek a jeho první akcí byla parková úprava Městské hory, která znamenala zřízení pěšin, vysázení stromů a lavičky. Další změny přišly až ve 30. letech 20. století. Tehdy se také zrodil nápad na postavení rozhledny. Původně zde ovšem rozhledna stát vůbec neměla. Potíže Berouna s pitnou vodou měla vyřešit stavba vodojemu na Městské hoře. Práce byly svěřeny firmě Jelínek a synové. A právě sama firma přišla s nápadem doplnit nadzemní část vodojemu o betonovou vyhlídkovou věž. Samozřejmě by to přineslo zvýšení nákladů, což si město nemohlo dovolit. Nakonec se našlo kompromisní řešení. Město uvolnilo obnos, který si mohlo dovolit a zbytek, i přes ztrátu, zaplatila sama stavební firma. Zlý jazykové tvrdí, že důvodem pro velkorysost firmy byl příslib dalších zakázek pro město. První návštěvníci se z 13m vysoké věže mohli rozhlédnout o velikonočních svátcích v roce 1936. Následně se o provoz rozhledny staralo město. Za války sloužila rozhledna jako pozorovatelna protiletadlové obrany a nebyla přístupná. Svému účelu začala opět sloužit po válce a to až do osmdesátých let minulého století. Poté díky zchátralosti byla uzavřena. Město Beroun v 90. letech pronajalo rozhlednu společnosti Radiomobil, která na věži chtěla umístit anténní systém. Společnost nechala věž opravit. Provedeno bylo celkové zastřešení vyhlídkové plošiny, čímž se změnil vzhled celé stavby. Ta tak mohla být 10. září 1999 opětovně zpřístupněna. Návštěvníci Městské hory se tak mohou opět kochat výhledem na Křivoklátsko, Brdy a Český kras. Městská hora je tak opět díky rozhledně a také malé zoo s dětským koutkem oblíbeným místem procházek rodičů s dětmi.   Výhled sever - hřeben Dědu, Plešivec východ - rozhledna Lhotka, centrum města jih - průmyslová část Berouna s nádražím, vrchy Damil a Kosov západ -  údolí Litavky směrem ke Královu Dvoru, hřeben Dědu Popis cesty Rozhledna se nachází uprostřed města Berouna. Z Alšovy ulice následujte ukazatele k medvědáriu.