Přibližně 30 m dlouhá skalní puklina byla zřejmě podle vyrytého letopočtu 1627 tajným útočištěm českých bratří v pobělohorské době. Od cesty vedoucí z Ostaše do Dědova sem vede značená odbočka, z osady Ostaš je to sem cca 1,5 km. Odbočka dlouhá 500 m vede strmě dolů místy po železných nebo žebříkových dřevěných schůdcích a místy po vytesaných schůdcích v pískovci.

V obci Kamenice, asi 20 km jihovýchodně od Prahy, poblíž známého zámku Štířín, stojí pseudogotický kamenický zámeček.  Historie zámečku Na místě kamenického zámku stávala kdysi středověká tvrz a Kamenice byla vladyckým zbožím. Založení tvrze samotné není však historicky doloženo. V roce 1266 je jako jeden z prvních majitelů tvrze připomínán vladyka Ratmír z Kamenice. V 15. století náležela kamenická tvrz Novému Městu pražskému, po nezdařeném odboji roku 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. Novoměstským všechny statky, z nichž kamenický koupil roku 1550 Jan Frejnar z Branova. Tehdy byla kamenická tvrz uváděna jako pustá. Kamenická tvrz pak přešla až do roku 1763 mnoha majiteli, vystřídali se zde Lobkovicové, Pavel Michna z Vacínova, Arnošt z Valdštejna aj. Od roku 1763 se Kamenice téměř na sto let stala oblíbeným letním sídlem pražských arcibiskupů, kteří upravili panské sídlo do podoby pohodlnějšího zámku. Začátkem 19. století začínají v Kamenici Ringhofferové průmyslově zpracovávat měď, vystavěna je válcovna plechů – základ současného podniku Strojmetal. V roce 1820 zřídili ve starém poddanském mlýně měděný hamr, k němuž brzy přibyla tavírna mědi, snad i slévárna mosazi. Rod získává místní zámek až roku 1860 a v rozmezí let 1875 - 1880 jej přestavují podle návrhu architekta J. Stibrala v reprezentativní sídlo ve stylu novoanglické gotiky. Okolní krajina počala být postupně přetvářena ve velký lesopark. V roce 1945 byl majetek rodiny Ringhofferů zestátněn, dnes je však opět v soukromých rukou a bohužel je objekt veřejnosti nepřístupný. Dispozice zámku Samotný zámek je patrová budova, druhé patro tvoří pouze vyvýšená část středového rizalitu jižního průčelí. Výrazným prvkem stavby je nad okolní stromy vystupující čtyřpatrová věž zakončená cimbuřím. V anglickém parku, který je vidět hned při příchodu, zaujme původně raně gotický kostelík sv. Františka Serafínského a nápadný neogotický altánek, chybně považovaný za bývalou baštu vnějšího opevnění dávné tvrze. K půl kilometru vzdálené hrobce Ringhofferů se sochou „Ukřižovaný“ od J. V. Myslbeka vede přímo od zámku romantická cesta alejí. Objekt slouží v současnosti k rezidenčnímu bydlení a není přístupný veřejnosti. Ubytování najdete v hotelu Zámek Štiřín.

Kaple sv. Klimenta - Hradec Králové.

Kousek od telekomunikační věže na vrchu Mezivrata stojí bývalá zeměměřičská věž, postavená v roce 1938. Takových obdobných věží je v republice děvět. Tato je 20 m vysoká. Po druhé světové válce fungovala krátce také jako rozhledna. V současné době je nepřístupná, občas ji využívají radioamatéři. Nebyla však první rozhlednou. Ta první zde stála již od roku 1919, postavil ji majitel panství A. Aichelburger. V srpnu roku 1919 na ni vystoupal se svými přáteli náš první prezident T.G.Masaryk.