Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Historie výstavby jaderné elektrárny Dukovany sahá do počátku 70 let. 20. století. Tehdejší československé vedení podepsalo s vedením Sovětského svazu dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren. Prví blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v květnu 1985, poslední čtvrtý pak v červenci 1987. Více jak 80% zařízení pochází z naší výroby. Výstavba přišla na 25 mld. korun československých. V roce 2011 pokrývala elektrárna 20% spotřeby v ČR a cena vyrobené elektřiny se pohybuje okolo 60 hal./kWh. V roce 2012 vyrobila jaderná elektrárna přes 14 mld. kWh elektřiny. Životnost je plánována na 30 let s rekonstrukcí pak 60 let. V současné době (2013) se uvažuje o dostavbě pátého reaktoru, předpokládané zprovoznění je okolo roku 2035. Jaderná elektrárna Dukovany patří mezi ty nejbezpečnější elektrárny na světě. Za celou dobu provozu se stala jediná nehoda drobnějšího charakteru, která navíc nesouvisela přímo se výrobou elektřiny, šlo o požár transformátoru, přesto došlo k úniku chladícího oleje do Dalešické přehrady, kde byly použity norné stěny. V souvislosti s jadernou elektrárnou Dukovany byly natočeny dva celovečerní filmy. Tím prvním je tendenční politicky zaměřený československý film Atomová katderála (1984), pojednávající o výstavbě této jaderné elektrárny a problémy s tím související (hlavně soudruhů ? ). Tím druhým filmem je rakouský film Jaderná havárie: Den první. Film natočený v roce 2008 pojednává o fiktivní havárii jaderné elektrárny Dukovany a s tím související problémy a následky hlavně na blízkém rakouském území (zřejmě stále jsou naše zařízení některým lidem trnem v oku). Součástí elektrány je informační centrum, jehož provoz je celoroční.
Vrch Dymník (516 m) se nachází ve Šluknovském výběžku nedaleko městečka Rumburk. Rozhledna jako dárek k jubileu Na jeho vrcholu stojí rozhledna, která má velmi zajímavý osud. Nepostavil ji žádný turistický spolek, ani obec, ale soukromá osoba. Konkrétně radní města Rumburka August Wenschuch, který se tak rozhodl oslavit své šedesáté narozeniny a zároveň odchod do důchodu. Její stavbu, která byla dokončena roku 1896, financoval celou ze svých peněz. Architekt Hampel postavil patnáctimetrovou válcovou věž postavenou z cihel, která byla nazvána Augustova. Od roku 1895 se na Dymníku nachází také restaurace. Turistům sloužila více než sto let bez větších oprav. Ty byly provedeny přesně sto let od jejího otevření kdy byly také prořezány okolní stromy a proto i dnes nabízí těm co vystoupají jejích 82 schodů nádherný výhled na Ještěd, Luž, Smrk, Bezděz či Milešovku. Rozhledna je volně přístupná.   Výhled sever: Staré Křečany, Šluknovská pahorkatina, příhraniční saské vrcholy východ: Rumburk, Varnsdorf, východní hřeben Lužických hor, Špičák u Varnsdorfu, Žitavsko, Ještěd, Jizerské hory, Krkonoše jih: Krásná Lípa, západní část hřebene Lužických hor s Jedlovou a Studencem západ: Českého středohoří s Milešovkou, Krušné hory, Vlčí hora, Tanečnice Popis cesty Autem - z centra Rumburka zatočit u gymnázia a jet na západ směrem k areálu Koupaliště, od kterého vás cedule dovedou až k restauraci Dymník. Tady zaparkovat a po modré značce půlkilometr pěšky dojít k rozhledně.  Vlakem - nebližší vlaková zastávka je v Rumburku. Odtud dojděte do centra města ke zmíněnému gymnáziu, kde se napojíte na modře značenou turistickou trasu. Ta vás dovede až k rozhledně. Celková délka trasy je 3,5 kilometru.
Zříceniny hradu na vysokém kopci u obce Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl ve 2. pol. 13. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1279 jako majetek Děpolta, zakladetele významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl přestavován v 1. pol. 15. stol., kdy již byl majetkem pánů z Janovic, a především po roce 1508, kdy ho koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Za třicetileté války byl bez poškození dobyt v roce 1620 Marradasem. Zánik mu přineslo až nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů, které by se mohly díky svým vojenským kvalitám stát oporou případných povstalců. Dispozice hradu V jihozápadním nároží stával okrouhlý bergfrit, na protilehlé straně pak stával původní palác. V první polovině 14. století získalo předhradí kamennou hradbu. V této době vznikl zřejmě i druhý palác. V prvé polovině 15. století byla k hradu přihrazena další část se čtvrhrannou věží. Další velká přestavba proběhla na počátku 16. století a týkala se hlavně obrany. Byla při ní vybudována kuriózní úzká dlouhá bašta s polookrouhlým čelem. Dále pak byly na parkáně vybudovány dvě dělostřelecké polookrouhlé bašty. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu dochovaly převážně právě zbytky hradeb a bašt. Na místě původního paláce vyrostla v letech 1846-47 novodobá kamenná věž, která slouží jako rozhledna. Hradní areál je volně přístupný, vež je pak otevřena v letní sezoně. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Ruchomperk, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Za návštěvu stojí i starobylý kostelík sv. Václava - Brůdek. Ubytování najdete v Domažlicích.
Doporučujeme
Zřícenina hradu Kamýk
Zříceniny hradu Kamýk se nachází na čedičovém suku nad stejnojmenou vsí. Historie hradu Kamýk vystavěl z pověření krále Jana Lucemburského pan Jindřich erbu jednorožce, jemuž král nový hrad roku 1319 udělil v léno. Užil zde tedy stejný mechanismus jako například u Střekova, aby si - i když sám hrady prakticky nestavěl - zajistil nové opory panovnické moci. Za Viléma Kamýckého ze Lstiboře byl roku 1547 starý stísněný hrad přestavěn, ale již na přelomu 16. a 17. století si páni ze Lstiboře postavili pod starým hradem novou tvrz. Chátrání Kamýku nepochybně uspíšilo dobytí Sasy za třicetileté války v roce 1632. V polovině 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Hlavní obranou i obytnou stavbou prvé fáze hradu byla velká pětiboká obytná věž na nejvyšším vrcholu skály. Skálu s věží obklopovalo předhradí, jehož hradba je doposud částečně dochována. K ní byly při renesanční přestavbě přistavěny obytné budovy, pro něž byla prolomena velká částečně zachovaná obdélná okna. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice nebo Zubrnickou muzeální železnici. Rozhlednu Varhošť najdete u Litoměřic. Přímo v Litoměřicích najdete Oblastní muzeum v Litoměřicích, jehož součástí je i tzv. Máchova světnička. Ubytování doporučujeme v Ústí nad Labem nebo v Litoměřicích.