Zřícenina hrádku Vítkovec stojí na vyvýšenině v lese jižně od Milčanského rybníka. Historie hrádku Hrádek byl postaven za Václava z Vartenberka okolo roku 1503. Protože se zúčastnil povstání proti Ferdinandu I., stal se jeho majetek za trest manstvím. Po jeho smrti sídlila na Vítkovci vdova Kateřina. Po její smrti vzniklo nové sídlo v Zahrádkách a zdejší hrádek obývali zámečtí úředníci. Po Bílé hoře byl veškerý majetek Janu Jiřímu z Vartenberka konfiskován. Hrad zanikl někdy za třicetileté války. Dnešní podoba Do dnešní doby zůstalo z hrádku zachováno nárožní zdivo, vysoké 7 m na východě a zhruba 3 m na jihu. Materiál z hradu byl údajně použit při stavbě kostela v Holanech. Tipy na výlet   Na výlet se můžete vydat na nedaleký zámek Stvolínky, zříceninu hradu Jestřebí nebo na zříceninu hradu Frýdlant. Nedaleko České Lípy najdete zříceninu hradu Lipý. Ve městě je k vidění barokní klášter obutých augustiniánů, Galerie vlastivědného muzea a také Vlastivědné muzeum. Zajímavé je si prohlédnout i městské opevnění nebo se podívat na rozhlednu na Špičáku. Ubytování jistě najdete v České Lípě.  

Farní kostel sv. Michaela archanděla se poprvé připomíná roku 1350. Tehdy to byl ještě dřevěný gotický kostel krytý šindelem. Do kostela se vcházelo z boku nynější věží, neboť kostel byl presbyteriem obrácen k jihu. Po stržení staré stavby byl v letech 1768-1773 k původní věži přistavěn nový barokní kostel. Náklady činily 8.707 zlatých, přičemž značnou část věnoval hrabě Filip Kinský. Kostelní věž původně vyšší, byla roku 1844 snížena, neboť panovaly obavy, že by nemusela vydržet nápor větru. Zvony zdejšího kostela byly v obou světových válkách rekvírovány pro válečný průmysl, na věži zbyl jen zvon z roku 1529. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Michaela archanděla od Jana Umlaufa z Kyšperka (dnes Letohrad), vysvěcený 11.6.1876. Další památkou je renesanční křtitelnice ze 16. století. Varhany byly instalovány 15.5.1801 varhanářem Karlem Horákem z Kutné Hory.

Založení kláštera je datováno zhruba okolo roku 1238. Ve 13. a 14. století několikrát hostil provinční kapituly. Rozkvět kláštera byl narušen nástupem reformace. Jeho prostory sloužily k jednání sněmů a zemských soudů. V poslední čtvrtině 16. století se stal i trvalým sídlem zemského soudu. Na klášteru se rovněž podepsala třicetiletá válka a roku 1689 vyhořel. Při tomto požáru se zřítila gotická klenba v presbytáři kostela. Následovala barokizace celého kompexu. V letech 1735-58 vznikla dvě nová křídla na místě zbořených domů a klášter tak nabyl dnešního rozsahu. Dne 20.6.1790 postihl klášter další požár, při němž byla zničena krypta s vévodskými náhrobníky, která byla následně zasypána. V letech 1809-46 byl v části kláštera zřízen vojenský špitál, následně zemský soud (1850-83) a poté zemské finanční ředitelství. V květnu 1945 byl v důsledku vojenských operací klášter výrazně poškozen. Opravy proběhly v letech 1945-47. Roku 1950 byly řeholníci z kláštera internováni a objekt zabrán pro zemědělsko-lesnický archiv. Na počátku 90. let 20. století řád objekt zrestituoval. Do dnešní doby se z doby založení dochoval gotický kapitulní sál a zimní refektář s freskovou výzdobou z 18. století. Veřejnosti je přístupný sněmovní sál, gotická síň a v již zmíněném zimním refektáři pobočka knihovny, tzv. Bezručova čítárna. Severní bok klášterního komplexu zaujímá kostel sv. Ducha. Jednolodní kostel s úzkou a vysokou lodí je v jádře raně gotický. V letech 1690-1767 byl postupně barokizován. V roce 1714 navíc rozšířen do stran přístavbami barokních výklenkových kaplí. Mezi nimi vyniká centrální kaple sv. Antonína Paduánského.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně bylo založeno po vzoru vídeňského Muzea pro umění a průmysl 2. prosince 1873. Jeho zakladatelé – Moravský průmyslový spolek a Obchodní a živnostenská komora – sledovali především vzdělávací a výchovné cíle muzea. Stálá expozice: Užité umění a design.