Výrazná hora Luž se nachází zhruba 1,5 km severně od Horní Světlé.Znělcová hora Luž je svojí výškou 793 m.n.m. nejvyšší horou Lužických hor. Její německé jméno Lausche je doloženo od roku 1631, český název Luž se poprvé objevuje v průvodci roku 1909. V roce 1823 zde postavil skromný dřevěný hostinec waltersdorfský občan Karel Friedrich Mathäus. V roce 1833 k ní přistavěl malou rozhlednu. Návštěvnost stále více narůstala a tak byla v roce 1882 dokončena stavba prostornější chaty. Z výstavé horské chaty vyrůstala 10 m vyhlídková věž. Hojné návštěvnosti bylo dopřáno i za první republiky. Chata byla provozována i za pochmurné doby druhé světové války. Na počátku roku 1946 chata do základů vyhořela, okolnosti tohoto požáru nejsou dodnes zcela jasné. Ještě dnes jsou zde po ní patrné zbytky základů a schody.Z vrcholu Luže je krásný kruhový výhled: Krušné hory, Děčínský Sněžník, Vlhošť, Ralsko, Bezděz, Trosky, Ještěd, Jizerské hory, vrcholky Krkonoš.

Nádraží Praha Braník bylo uvedeno do provozu v roce 1882 jako stanice na trase Praha – Modřany. Své uplatnění a jakýsi věhlas mezi pražskými vlakovými nádražími, našlo v rekreační dopravě. Právě odtud začal vyjíždět „Posázavský pacifik“ na Čerčany a „expres“ na Dobříš. Vlaky vezoucí těmito směry každý víkend spoustu chatařů, výletníků a trampů.

Když byl 28.3.1904 Karlínu potvrzen císařským privilegiem městský znak a Karlín se stal samostatným městem, začalo toto černé tovární předměstí trochu růžovět a růst do krásy. Nová výstavba začala tady na Riegrově dnes Lyčkově náměstí, v jehož čele stojí monumentální budova školy a pokračovala v blízkém okolí.

Historie zámku Dominantou města Kostelec nad Černými lesy je zámecký areál, kdysi místo bývalého středověkého hradu přestavěný na zámek v 16. století. První písemná zmínka o městu a hradu pochází z roku 1348. Zdejší gotický hrad byl po požáru roku 1549 přestavěn na zámek zhruba dnešního vzhledu. Velkolepou přestavbu provedl majitel panství Jaroslav Smiřický, italský stavitel Ulrico Aostalli osadil čtverec zámku třemi věžemi, čtvrtá tehdy nebyla dokončena a stavební práce ustaly na dalších dlouhých 200 let. V časech třicetileté války, kdy byl objekt značně poškozen, patřil Kostolec Lichtensteinům. V roce 1759 se dostavby objektu ujal Josef Jäger, kdy byla dostavěna poslední severovýchodní zámecká věž. Po reformě státní správy se v části zámku usídlil okresní soud. Tato adaptace na administrativní objekt způsobila zničení budovy, kdy roku 1919 zde sídlily kromě soudu i úřady velkostatků a také zde byly byty. Od roku 1935 je zámek využíván pro lesnickou fakultu a zámek není volně přístupný veřejnosti. Podoba zámku V areálu zámku jsou dodnes dochovány části původního hradu, jako brána s dvoupatrovou věží a také hradní příkopy. Zámek je dvoupatrový objekt čtvercového půdorysu, který má na každém rohu mohutnou věž. Zámecké nádvoří je čtyřúhelníkové, architektonicky zaujme především jižní křídlo, kde se zachovala dvoupatrová renesanční arkádová lodžie. Na východní straně areálu stojí zámecká kaple sv. Vojtěcha spojená s budovou zámku zastřešenou chodbou. Kaplička je jednolodní stavba na rozhraní gotiky a renesance s dvoupatrovou hranolovou věží. Dnes slouží jako koncertní síň. Tip na výlet V okolí se nabízí výlet na Vyžlovský a Jevanský rybník a na naučnou stezku Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Ubytovat se můžete například v Mukařově.