Chuchelský železniční tunel byl vybudován v letech 1952 – 1954. Spojuje nádraží Praha Krč (na pravém břehu) a na levém břehu je zaústěn do železniční stanice Praha Radotín. Je 500 m dlouhý, 9 m široký a 7,2 m vysoký. Poloměr oblouku má 302 m.  

Zámek Velké Opatovice najdeme přímo ve stejnojmenném městě 16 km od Moravské Třebové. Historie zámku Ve 14. století zde byly vybudovány 2 tvrze - horní a dolní. Na místě horní vznikl dnešní zámek, v místech dolní tvrze dnes stojí dům č. 71. Počátkem 18. století přebudovali Věžníkové tvrz v nevelký barokní zámek a v místech vodních příkopů zřídili park, v polovině století jej Salm-Neuburkové přestavěli v rozsáhlou pozdně barokní přízemní stavbu. Původní stavba byla pojata do jižního křídla. Od roku 1797 náležely Velké Opatovice rodu Herberštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Další úpravy zámku byly provedeny v letech 1908 - 1911 (byla také přistavěna secesní věž a vybudováno mansardové patro). Po roce 1945 sloužil zámek obecním účelům. V roce 1978 část zámku vyhořela a byl zbořen spojovací trakt. Od této doby byly v zámku situovány různé obecní instituce jako muzeum, kino, fitcentrum, restaurace nebo internát. Od roku 1989 se započali projektové práce na postavení moderního kulturního domu na místě vyhořelého traktu zámku. Jednalo se o dílo architekta Zdeňka Fránka, který navrhl elegantní organickou budovu s eliptickým sálem, jakoby odkazovala k Santiniovským stavbám v okolí (Jaroměřice, Jesenec, Křenov). Stavba nebyla dokončena, zaujme však milovníky současné architektury. V současné době sídlí na zámku především městský úřad a městské muzeum. Návštěva části zámku, kde je umístněn městský úřad, je možná v úředních hodinách, muzeum jenom po předchozí dohodě. Expozice zahrnuje dějiny města, historicko-vlastivědné sbírky, šamotové zboží zdejší továrny a pamětní síň akademického malíře Karla Otáhala, který žil ve Velkých Opatovicích 30 let. Dispozice zámku Zámek dnes tvoří 2 bloky: přední, východní část je přízemní a má půdorys písmene L, nad vstupem je umístněna deska s erby a nápisem o stavbě. S touto částí souvisí pavilón, který tvoříval konec spojovacího křídla. Zadní západní trakt je obdélníkový, má mansardové patro a pojí se k němu secesní věž. V místech středního traktu jsou dnes patrny jen základové zdi. Zámek obklopuje cenný park s mohutnými stromy, rybníčkem a sochou Bedřicha Smetany od K. Otáhala.  Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete Muzeum Boskovicka, výstavu Historické zemědělské stroje, synagogu a židovské město. Za návštěvu stojí zámek Černá Hora, zámek Šebetov, zřícenina hradu Rychvald, zámek Letovice, renesanční zámek Lysice nebo zřícenina hradu Nový Hrad. Podívat se můžete i na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Letovicích.

Mezi Otrkovicemi a Rohatcem lze dnes využívat turistickou vodní cestu po tzv. Baťově kanále. V souvislosti s regulací řeky Moravy ve dvacátých letech 20. století napadla průmyslníka Tomáše Baťu myšlenka využít vodní cesty pro dopravu suroviny ze svého dolu na lignit u Ratíškovic k továrnám v Otrokovích potažmo i ve Zlíně. Po jeho smrti pak od roku 1932 tuto myšlenku realizoval jeho syn Jan Antonín Baťa. Za tímto účelem byl v letech 1936-1938 vybudován plavební kanál se splavností dlouhou 53 km. Ve dvou úsecích (Spytihněv – Uherské Hradiště a Veselí nad Moravou – Rohatec) jde o samostatný plavební kanál široký zhruba 12 m s hloubkou v průměru 1,5 m. V ostatních úsecích využíval kanál regulovou řeku Moravu. Velkou část výstavby financoval Baťa a značná část šla z příspěvku určeného pro nezaměstnané. V době hospodářské krize zde pracovalo na 1.500 dělníků. Za ideálního stavu trvala vodní cesta zhruba 10 hodin, ale spíše o něco déle. Plavily se zde čluny o nosnosti 150 tun. Od roku 1939 také výletní loď. U sudoměřic byl k nakládání člunů ze železnice vybudován tzv. výklopník, který dodnes existuje. Kromě toho se využíval k závlaze okolních polních pozemků. Současně byl kanál i myšlenkou na propojení Dunaje, Odry a Labe. K tomu však zatím nedošlo. Za druhé světové války byla stavba těžce poškozena, po ní pak byl sice rekonstruován, ale brzy se přestal využívat na závlahu a od roku 1960 skončila i pro neekonomičnost nákladní doprava. Do roku 1993 se za iniciativy dotčených obcí začal znovu realizovat projekt vyuižít Baťova kanálu v oblasti turistiky. Zároveň se uvažuje o prodloužení splavnosti na jihu k Hodonínu a na severu ke Kroměříži a zvýšit tak délku splavnosti na 76 km. Dnes lze využívat Baťův kanál o délce 53 km od Otrokovic k Rohatci. K plavbě na člunu do výkonu 20 kW a rychlosti do 20 km/h není zapotřeba kromě krátkého školení, žádné řidičské oprávnění. Na trase se nachází 13 zdymadel, z toho 11 jich je plně automatizovaných, ovládaných pomocí dálkového ovládání. Nákladní doprava zde již dnes nefunguje. Sezona začíná obvykle v dubnu, přičemž oficiální odemykání vodní cesty se odehrává 1.5. Ukončení tzv. zamykání pak 28.10., ale pokud je příhodné počasí tak půjčovny fungují ještě déle. Provoz kanálu je omezen pouze zdymadly, které mají svoji provozní dobu, jinak pohyb mezi nimi není nijak omezen. Na několika místech se nachází přístaviště: Otrokovice, Napajedla, Spytihněv, Babice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov, Sudoměřice. Na některých z nich jsou půjčovny ve kterých lze zapůjčit loď. Informační centrum kanálu se nachází ve Veselí nad Moravou. Kolem velké části vede rovněž cyklostezka. Více informací najdete, hlavně o aktuálním provozu a stavu na uvedených webových stránkách.

Židovský hřbitov se nachází kousek za obcí při silnici vedoucí směrem na Heřmaneč, vpravo od silnice v malém lesíku u pole (louky). Hřbitov založený v polovině 18. století dnes ohrazuje nízká kamenná zeď místy narušená. V areálu se nachází okolo 150 náhrobků, seřazených v několika řadách. Poměrně malý hřbitov je tak téměř zaplněný. Nejstarší náhrobek pochází z konce 18. století. Z márnice se zachovaly jen nízké obvodové zdi. Ve druhé polovině 90. let 20. století a počátkem 21. století byl neudržovaný a zarostlý hřbitov vykácen a vztyčeny povalené náhrobky, kterých byla drtivá většina. Židovský hřbitov je volně přístupný.