Jediná ze čtyř dochovaných bran městkého kouřimského opevnění se zachovala v dnešní Pražské ulici. Vystavěna byla spolu se vznikem městského opevnění ve druhé polovině 13. století. Dříve byla vyšší ještě o jedno zděné patro a hrázděné polopatro. Kryta byla strmou gotickou střechou. Na obou jejích bocích jsou v úrovni prvního patra vidět vstupní portálky, což dokazuje přístup do brány z bývalé hradební zdi. Dnešní třípodlažní bránu (průjezd a dvě patra) kryje dlátková střecha. Předbraní bylo zbořeno v roce 1836. Stejně tak zaniklo později zbudované přilehlé schodiště, dnes je vež přístupná jen pomocí žebříku. Veřejnosti není objekt přístupný.

Skupinka pískovcových skal nazývaná Krkavčí, a nebo také Vraní skály se nachází nedaleko turisticky značené cesty zhruba 4 km jihozápadně od Hrádku nad Nisou. Nejznámějším útvarem je tzv. Fellerova skála, pojmenovaná podle žitavského profesora Theodora Fellera, který ji zdolal 17.6.1894 pomocí provazového žebříku. Dále zde můžeme najít další útvary jako Krkavec, Krkavčí hnízdo, Šachtovy věže nebo dvojvrchovou Hrušku. Z některých přístupných částí je výhled směrem na Žitavu. Skupinka skal není přímo na značce, je potřeba od zastávky naučné stezky trochu odbočit po lesní cestě.

Kostel sv. Tomáše byl patrně založen Petrem z Rožmberka v polovině 14. století. Uvažuje se tak, že byl založen již roku 1252. Ve druhé čtvrtině 16. století prošel přestavbou, při které presbytář získal novou síťovou klenbu s přesekávanými žebry a v hrotitých oknech byly umístěny kružby. V roce 1786 za Josefínských reforem byl kostel zrušen a postupně chátral. V polovině 19. století byl již pustý. V letech 1874-75 byl obnoven znovu vysvěcen. Do další svízelné situace se dostal po druhé světové válce, kdy se ocitl díky železné oponě v pohraničním pásmu. To znamenalo opět chátrání objektu. Až po revoluci v roce 1997 za velkého přispění německých obyvatel byl znovu opraven a vysvěcen. Třetí nejvýše položený kostel na českém území je jednolodní gotická stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a s obdélnou patrovou sakristií. V severní stěně se nachází lomený portál s profilovaným ostěním. Průčelní stěna a věžička jsou obloženy šindelem.

Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok.   Výhled   sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.