Petřínská rozhledna patří mezi nejznámější a nejvyhledávanější místa v Praze. Zamíří sem snad každý turista i Pražan. Je také jednou z výrazných dominant Prahy. Historie a stavba Petřínské rozhledny Petřínská rozhledna byla postavena v souvislosti s pořádáním Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1901. Podnět k její stavbě vzešel z Klubu českých turistů, konkrétně od Viléma Kurze a Vratislava Pasovského, kteří se nechali inspirovat Pařížskou Eiffelovou věží. Petřínská rozhledna je její volnou, pětkrát menší, kopií. V lednu roku 1890 byl projekt prezentován v tisku v článku nazvaném „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Protagonistům projektu se podařilo získat potřebné finanční prostředky a tak mohli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček vypracovat projekt stavby. Stavební práce byly zahájeny již v březnu 1901 s cílem dokončit stavbu do zahájení Zemské jubilejní výstavy. Již 28. července 1901 byla rozhledna zkolaudována a 20. srpna 1901 slavnostně zpřístupněna veřejnosti. Parametry Petřínské rozhledny. Šedesát metrů vysokou Petřínskou rozhlednu tvoří osmiboká přehradová konstrukce vážící 175 tun. Ramena jsou ukotvena ve vrcholech základového osmiúhelníka s úhlopříčkou 20 metrů. Základy jsou hluboké 11 metrů. Vyhlídková plošina Petřínské rozhledny je ve výšce 55 metrů a vede k ní celkem 299 schodů umístěných v osmibokém tubuse. Na vrchol věže byla umístěna královská koruna, která byla v roce 1953 nahrazena televizním vysílačem. První patro konstrukce je ve výšce 20 metrů a konstruktéři zde umístili krytou vyhlídkovou terasu s ochozem. V přízemí byla vybudována restaurace. Cestu na vrchol umožňoval výtah pro šest osob. Nejprve na plynový a později na elektrický pohon. 1. května 1938 výtah vyhořel. Přesto, že se to stalo za provozu rozhledny, obešel se incident bez zranění. Po zahájení televizního vysílání z Petřínské rozhledny sloužila kabina v prvním patře a tubus výtahu pro potřeby kabelového rozvodu. V roce 1980 byla Petřínská rozhledna z důvodu nevyhovujícího technického stavu pro veřejnost uzavřena. Po nezbytných opravách byla otevřena až u příležitosti stého výročí konání Zemské jubilejní výstavy v roce 1991. V letech 1991 – 2001 prodělala rozhledna generální rekonstrukci. Byl vyměněn tubus, opraveno schodiště, instalován nový výtah, modernizován vyhlídkový ochoz a podobně. Petřínská rozhledna a turistický ruch. Petřínská rozhledna poskytuje svým návštěvníkům nejen z nejkrásnějších pohledů na Prahu. Nejen na blízké okolí, Malou Stranu, Hradčany, Břevnov, Smíchov, Staré Město, Vyšehrad, ale i na periferie města. Za dobré viditelnosti je vidět i jeho široké okolí. Například Říp, Milešovka. Pro svou atraktivnost je Petřínská rozhledna vyhledávaná jak domácími, tak zahraničními turisty. Na Petřínskou rozhlednu se dostaneme jednak nejlépe Petřínskou lanovkou. Ze stanice Újezd, přes stanici Nebozízek do stanice Petřín.

Rozhledna na vrchu Čeřovka (336 m) je nejstarší rozhlednou v Českém ráji. Nachází se na severním okraji města Jičín. Jmenuje se Milohlídka a byla postavena již roku 1843. Nechal ji vystavět krajský hejtman Hansgirg, který tak chtěl při její stavbě poskytnout práci nejchudším lidem bez práce. Vyrostla tak dvoupatrová kamenná pseudogotická věžička, která vypadá jako středověká hradní hláska. Po její dostavbě byl v blízkosti otevřen čedičový lom a na Milohlídku se trochu pozapomnělo. Její obliba vzrostla po roce 1885, kdy se vrchol Čeřovka proměnil v oddychový park s cestami, lavičkami a znovu objevenou rozhlednou. Dnes je rozhledna stojící na okraji lomu stále velmi oblíbeným cílem a jejím návštěvníkům pranic nevadí, že výhled omezují vzrostlé stromy a nabízí výhledy již jen jižním směrem, přes lom, na město Jičín. V letní sezóně je volně přístupná.

První záznamy o Hodkovíčkách pocházejí ze 13. století, kdy je vlastnila vyšehradská kapitula a kdy k tomuto území také patřila Lhotka, Nové Dvory a Zátiší. K území Prahy byli Hodkovičky připojeny v roce 1922. Původní název osady byl Boskovice a byl odvozen od jména Hodeček. Dnešní zdrobnělina názvu vyjadřuje „malé Hodkovice“.

Jižně od obce Kvasice, podél silnice na Novou Dědinu se nachází barokní zastavení Křížové cesty vedoucí na vrch Kalvárie, kde se dnes tyčí stožár vysílače.