Židovský hřbitov se nachází asi kilometr severně od obce Babčice. Cesta k němu vede nejprve z okraje obce po menší asfaltové silnici vedoucí do Osikovce. Asi 500 m v zatáčce silnice se asfaltovka opustí a přejde rovně na polní cestu. Po zhruba dalších 500 m se cesta dostane na okraj lesa, kde vpravo z polní cesty odbočuje do lesa menší zarostlá lesní cesta. Ta již po cca 50 m dovede ke hřbitovu. Hřbitov byl založen mezi lety 1830-1841 pro obce mezi Mladou Vožicí a Pacovem. Hřbitov o ploše 1.200 m2 je ohrazen kamennou zdí s průchozí bývalou marnicí, kterou se vstupuje na hřbitov dodnes. Hřbitov je zhruba ze 2/3 zaplněn asi stovkou náhrobků, seřazených povětšinou v několika řadách. Nejstarší by měl pocházet z roku 1841. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1935. Hřbitov je volně přístupný.

Zbytky městského opevnění - Horšovský Týn.

Dne 11.9.1932 byla na vrchu Krudum otevřena kamenná věž nesoucí jméno po doktoru Kempfovi, významném lékaři a rodáku z nedalekého  Krásenského Lánu. Deset metrů vysoká rozhledna byla zaplacena z darů a výtěžků Kempfovy knihy, kterou věnoval tomuto kraji. Po druhé světové válce přestala být rozhledna udržována a z kdysi mohutné věže připomínající starobylou hradní věž se stala jen hromada kamení. Až vroce 2008 zde byla vybudována nová železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou, poskytující výhled do širokého okolí. Ocelová konstrukce je 60 m vysoká, vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 m a vyjdete na ni po 151 schodech. Za dobrého počasí nabízí kruhový rozhled na Sokolov, Karlovy Vary, hřebeny Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory a také Český les. K rozhledně vede cesta od osady Milíře, kde se nachází turisticky značená cesta. Další variantou je z obce Hrušová po značené cestě k vykopávkám kostela sv. Mikuláše. Kousek pod nimi pak označuje šipka a následuje místní značení směřující na rozhlednu. Rozhledna je volně přístupná.

Židovský hřbitov se nachází vcelku daleko od obce, zhruba 1,5 km severozápadním směrem. Přístup je pro neudržovanou cestu celkem komplikovaný. Podle mapy sem značka nevede. Přesto však lze ze Stráže se dát po naučné stezce, která nás dovede až přejezdu přes železniční trať používáný snad jen zemědělskou technikou. Dále značka vede zarostlým remízkem. Od přejezdu je potřeba se dát po pravé straně tohoto remízku krajem pole, nikoliv po mírně klesající polní cestě. Po okraji tohoto pole se dostaneme až k místu kde les točí vpravo. Zde v cípu je potřeba překonat menší bariéru kopřiv a vejít do cípu tohoto lesa. Zde se také objeví značka naučné stezky a po pravé straně je vidět již vchod do hřbitova. Založen byl údajně již roku 1330, ale písemně je doložen od poloviny 15. století. V 60. letech 19. století byl ještě rozšířen. Přestože je hřbitov rozsáhý, má přibližně 4.237 m2 nachází se zde asi jen 20 náhrobků a stél v různém stavu z 18. a 19. století. Většina náhrobků byla buď po roce 1938 rozkradena nebo a mezi nimi i historicky cenné (barokní a renesanční) použity při stavbě dřevozpracujícího závodu.