Barokní zámek Vranov nad Dyjí se nachází ve chráněné zóně Národního parku Podyjí ve stejnojmenné obci s přibližně 900 obyvateli, okres Znojmo, Jihomoravský kraj. Z historie zámku Zámku Vranov původně předcházela románská stavba z 11. století, zmiňována již v Kosmově kronice v roce 1100. Byl to jeden z nejvýznamnějších hradů (patřil k nim také Bítov a Cornštejn) podyjské obranné soustavy, který byl vystavěn při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. Roku 1323 dostal Vranov do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století se na hradě střídali často majitelé. Získali jej pánové z Boskovic, z Pernštejna, Dietrichsteini a v roce 1601 Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy.  Úžasná světská barokní stavba Už v 17. století začal Vranov chátrat. Za třicetileté války jej poškodili Švédové a v roce 1665 dovršil zkázu požár. Přestavbu vranovského sídla na barokní rezidenci zahájil v roce 1687 hrabě Michal Jan II. z Althannu. Podle plánů architekta J. B. Fischera z Erlachu vznikl v letech 1687 - 1695 monumentální sál předků. Freskami jej vyzdobil J. M. Rottmayr, brzy poté byla vystavěna zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou. Od roku 1723 se na výstavbě hlavní trojkřídlé zámecké budovy podílel A. E. Martinelli, zadavatelkou byla Marie A. Pignatelli, favoritka císaře Karla VI. Koncem 18. století získal Vranov nakrátko pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou rodin polského původu Mniszků  a později Stadnických. Ti se také zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů. Vranovský zámek hostil četné umělce, například rakouského básníka Jakoba Julia Davida (1906) i polského romanopisce Henryka Sienkiewicze (1846— 1916). Počátkem 2. světové války se zámek stal majetkem německého barona Gebharda von der Wense-Mörse. Po roce 1945 přechází do vlastnictví státu a spravuje jej Státní památková péče v Brně. Podoba zámku Původní podobu středověkého hradu rozpoznáme dnes jen v hrubých rysech. Dochovala se nám pouze část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v JZ předhradí pak mohutná věž, obklopená užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového vranovského zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálu předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a podhradí. Mezi dominanty zámku patří kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu v letech 1698 – 1700.  Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři zde doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností. Návštěvníci této významné národní kulturní památky mohou vidět prohlídku původních barokních interiérů sálu předků, kaple a dále více jak 20 místností dokládající způsob šlechtického bydlení koncem 18. a celé 19. století. Štuková a tapetová dekorace, v interiérech 1. patra, doplněná nástěnnými malbami, osciluje mezi pozdně barokním a klasicistním výrazem. Sály jsou doplněny o ukázky z tvorby místní keramické manufaktury. Krásná příroda a bohatá kulturní nabídka     Zámek Vranov nad Dyjí je nádherná barokní památka, která nabízí i příjemný oddych ve zdejší přírodě, zejména kolem Vranovské přehrady. Torzo původního lesoparku se zachovalými stavbami, ale i volná krajina vyvolává estetický zážitek i pohled na botanické bohatství, pestrou faunou i geologické rarity. Na vranovském zámku se natáčela také pohádka Nesmrtelná teta a film Andělská tvář. Návštěvníci vranovského zámku můžou zhlédnout kromě zdejší památky také nepříliš vzdálenou zříceninu středověkého hradu Nový Hrádek, zničený Švédy roku 1645. V letní sezóně se koná na zámku mnoho akcí pro veřejnost.  Tipy na výlet V nedalekém Znojmě najdete Památník Prokopa Diviše, dominikánský klášter, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, děkanský chrám sv. Mikuláše, rotunda sv. Kateřiny a Jihomoravské muzeum, Znojemský hrad nebo barokní zámek. V Hlubokých Mašůvkách je k vidění barokní kostel Navštívení Panny Marie. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo ve Vranově nad Dyjí.

Vopád se nachází na Sloupském potoce V Jizerských horách při červené turistické značce vedoucí z Hejnice na Holubník. Vodopád padá ze skalní stěny vysoké zhruba 30 metrů. Není celistvý a rozložený zhruba do tří stupňů (2, 5 a 3 metry).

Most byl postaven jako náhrada za tramvajovou dopravu vedenou přes most Barikádníků, která zde byla zrušena, pro zabezpečení dopravního spojení mezi vnitřní Prahou a její severní části. Nová trať z Holešovického nádraží do Troji a Kobylis, vedoucí přes tento most, byla otevřena 9.5.1977. Most má kovovou konstrukci a je 250 m dlouhý. Vedle tramvajové trati jsou po obou stranách mostu chodníky pro pěší. Po prosloužení trasy metra C do Kobylis byl tramvajový provoz na této trati značně omezen. Most nemá oficiální pojmenování.

Tato nepřehlédnutelná přírodní památka se nachází nedaleko města Bíliny, až na vrchol je to přibližně tou nejkratší cestou 5 km.Mohutný znělcový vrch jehož vrchol se nachází ve výšce 539 m.n.m. připomíná sedícího lva. Magmatické těleso vyvřelo v třetihorách jako znělcový lakolit, tedy podpovrchová kupa. Při třetihorní vulkanické činnosti pronikl jeho masiv do souvrství křídových slínovců a později se pak vlivem eroze dostal napovrch. Ve starších čtvrtohorách dovršilo mrazové zvětrávání dnešní reliéf. Svůj podíl na utváření měla i řeka Bílina, která na západní straně vytvořila hlubší údolí. V horní části najdeme dobře patrnou sloupcovou odlučnost horniny, sloupy vysoké přes 10 m. Malebnost pak dotváří skalní jehly, jeskyně, suťová pole atd. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin: koniklec luční, hvězdnice alpská aj. Za dobrého počasí je nádherný výhled na velkou část Českého Středohoří, Mostecka, Teplicka.Podle pověsti jsou uvnitř kopce uschovány velké poklady, které hlídají skřítci. Objevit je prý může jen člověk čistého srdce a jen na Květnou neděli.