Malebné jihočeské okresní město Písek leží na úpatí Píseckých hor na řece Otavě v nadmořské výšce 398 m asi 45 km severozápadně od Českých Budějovic. Město je významným kulturním, administrativním, dopravním a turistickým centrem oblasti. Po Českých Budějovicích a Táboře je to třetí největší město jižních Čech. Město s necelými 30.000 obyvateli má velmi bohatou historii.Historie města sahá do raného středověku, zhruba do poloviny 13. století, kdy vzniklo jako osada u rýžovišť zlatého písku na levém břehu Otavy. Odtud také pochází jeho jméno. Později zde bývala trhová ves s královským dvorem. V roce 1254 tu založil Přemysl Otakar II. královské město. Za jeho vlády Písek nabyl na velikosti i na významu. Město nebylo založeno jen pro těžbu zlata. Mělo zároveň ochraňovat Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala řeku Otavu, a také být základnou královské moci v kraji. Nad brodem přes Otavu byl vybudován hrad, byl založen klášter, postaven děkanský kostel a kamenný most se sedmi oblouky, druhý nejstarší ve střední Evropě, který slouží dodnes. Koncem 13. století zde vznikla mincovna, později přestěhovaná do Kutné Hory.Od roku 1308 byl Písek svobodným královským městem a v polovině 14. století byl povýšen na sídlo Prácheňského kraje. Písek zůstal v oblibě panovníků i po vymření Přemyslovců, často zde pobýval Karel IV. i Václav IV. Město po celou svou dobu zůstalo majetkem koruny, ale jeho význam začal potupně upadat. Za husitství bylo vypleněno a počátek třicetileté války znamenal pro Písek katastrofu. Město bylo třikrát dobýváno a pokaždé dobyto, naposledy 30. září 1620, kdy ho císařští vojáci zcela zničili a obyvatelstvo z velké části zahynulo. Od 19. století město zcela mění svou tvář - vystupuje z hradeb, na předměstích vyrůstají celé ulice nájemních domů, na radnici vítězí čeština, vznikají kulturní instituce a spolky a Písek je nazýván městem škol a studentů. Po staletí bylo město Písek držitelem největšího městského panství v Čechách, zejména lesů.Písek má rozlehlé náměstí západní část, k níž přiléhal hrad, a východní část, která sloužila jako tržiště. Dodnes se dochovaly zbytky městského opevnění, které v 19. století zaniklo - pozůstatky známé Putimské brány, část hradeb při Otavě a věž Baba.Písecký hrad, založený spolu s městem, je významnou památkou začínajícího českého gotického stavitelství. Kromě již zmíněného mostu je dominantou města děkanský kostel Narození Panny Marie, který byl založen současně s městem. Na náměstí stojí barokní radnice z 18.století a mariánský sloup. V hradu je umístěno Prácheňské muzeum s bohatými sbírkami mineralogickými a archeologickými a s expozicemi o historii města a těžbě zlata na Písecku. Město má velice bohatou kulturní historii a na jeho četných školách, jejichž počet je pro město jeho velikosti, nezvykle vysoký studovala řada osobností. Za všechny jmenujme básníka Antonína Sovu, spisovatele Fráňu Šrámka nebo malíře Mikoláše Alše.

Zámek v Semilech.

V lednu 1993 mohla uměnímilovná veřejnost poprvé navštívit výstavní sály v tzv. Wortnerově domě v centru Českých Budějovic (U Černé věže 22), půvabné renesanční stavbě z poloviny 16. století s gotickým jádrem, charakteristickým cimbuřím a nárožními věžičkami na atice. Tyto starobylé prostory jsou určeny pro výstavy menšího a středního rozsahu a jsou několikrát za rok obměňovány. Stálá expozice Výstavní síně pro krátkodobé výstavy. Wortnerův dům je pod správou Alšovy jihočeské galerie (AJG) jejíž další objekty jsou Zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou a Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni.

Zříceniny hradu Kostomlaty pod Milešovkou se nachází na výrazném kopci nedaleko obce Kostomlaty. Historie hradu Hrad vznikl v první čtvrti 14. století v místech, kde v 10. století stávalo slovanské hradiště. Nedlouho poté, co pánové z Oseka v roce 1333 hrad dostavěli, koupil jejich sídlo markrabě moravský, budoucí císař Karel IV. Pozdější započatou přestavbu přerušily husitské války a operace vojsk znepřátelených stran hrad těžce poškodily. Vážně na něj v 17. století dolehla konfiskace majetku za účast majitelů panství, Petra a Oldřicha Kostomlatských z Vřesovic, na stavovském povstání 1618-20. Koupí přešel do majetku Černínů. Od 19. století se konaly pokusy o jeho záchranu. Rekonstrukce však probíhaly bez jasné koncepce, a tak hrad byl opět později znepřístupněn. Dnes je vstup do hradu jen na vlastní nebezpečí. Dispozice hradu Jádro první fáze hradu tvořil okrouhlý bergfrit, který je zakončen užší nástavbou s ochozem. Věž tohoto typu se nazývá máselnice. Dále to pak byly dva rovnoběžné paláce. Celé jádro pak obtáčel parkán. Do hradu se vcházelo drobnou, čtverhrannou věží, kterou zajišťovala okrouhlá hradební věž s čtverhranným interiérem. V první polovině 15. století byl hrad modernizován. Byla zlepšena obranyschopnost pomocí dvou bašt. Rozšířen, zvyšen a lépe vybaven byl palác při velké věži. Hrad dnes Z hradu se nejvíce zachovaly zbytky jádra hradu s okrouhlou věží (máselnicí), vstupní brány s okrouhlou věží a zbytky opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na barokní zámek Bílina, taktéž barokní zámek Duchcov nebo na přírodní památku Bořeň, což je mohutný znělcový vrch. Severovýchodně od Kostomlat najdete klášter Osek nabo zříceninu hradu Rýzmburk u Oseka. Na hoře Milešovka najdete rozhlednu. Poblíž Milešovky je také zámek Milešov. Zavítat můžete také na zřícenina hradu Oparno. Ubytovat se můžete v Bílině nebo v Duchcově.