Barokní letohrádek ve Strahovské zahradě pochází z přelomu 16. a 17. století. Nachází se při jihovýchodní straně areálu Strahovského kláštera. Zdobí ho nástropní štukatury a malby, veduty a personifikace živlů. Pochází z druhé poloviny 17. století a jejich autorství je připisováno A. Stevensovi, Mimo jiné jsou zde zachyceny i vltavské Svatojánské proudy.

Chrám Narození Panny Marie se nachází při velkém městském hřbitově u Havlíčkova náměstí. Stojí v místech kde po polovině 13 století založili zřejmě Havel z Lemberka a jeho žena Zdislava dominikánský klášter s velkým chrámem. V roce 1424 klášter vypálili husité, přitom zahynuli i mniši žijící v klášteře. Chrám byl obnoven, ale roku 1643 opět vyhořel. V dalších letech byl sice opraven, ale opět zanedbáván. Za josefínských reforem mu hrozilo odsvěcení a zánik. Na přímluvu dvorního knihovníka, turnovského rodáka Fortunáta Durycha byl zachráněn. Ve 20. letech 19. století přistoupili noví držitelé hruboskalského panství k přestavbě chrámu. Podle projektu vídeňského architekta Martina Hausknechta, vznikla čistá, až strohá monumentální trojlodní stavba s hlavní lodí dlouhou 57 m a vysokou 28,5 m, sklenutá žebrovou klenbou. Věž ve východním průčelí se během stavby začala naklánět a tak oproti projektu zůstala nižší o dvě patra. Hlavní křídlový oltář provedl Josef Ondřej Kranner. Do výklenků po stranách svatostánku byly vsazeny jaspisové desky vybroušené ze zdejší suroviny. Hlavní oltářní obraz namaloval Rudolf Miller podle předlohy Kristiána Rubena. Krásný interiér dotváří freska Korunování Panny Marie na klenbě prebytáře.

Chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Barokní kunínský zámek stojí uprostřed zámeckého parku v těsné blízkosti kostela Povýšení Svatého Kříže na severním okraji obce Kunín na levém břehu říčky Jičínky. Kunín je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska.       Historie zámku       Zámek byl postaven v letech 1726-1734 pro Friedricha Augusta hraběte Harracha a jeho manželku Marii Eleonoru, rozenou princeznu z Liechtensteinu, slavným vídeňským stavitelem J. L. Hildebrandtem. Z mála objektů, které byly na Moravě realizovány podle Hildebrandtových plánů, je zámek v Kuníně nepochybně nejvýznamnějším dílem. Zámek je přestavba původně starší a méně významné renesanční jednopatrové budovy. Hildebrandt vypracoval i nákresy vnitřního zařízení zámku a v roce 1733 byl v zámecké kapli instalován oltář, zhotovený vídeňskými umělci sochařem Josefem Krackerem a malířem Johannem Georgem Schmidtem opět podle vlastního Hildebrandtova návrhu. Zámek v Kuníně nebyl pojat jako velkolepé rodové sídlo, ale spíš jako malé panské venkovské místo odpočinku. Tomuto zaměření také odpovídá umělecky hodnotné a vývojově neobyčejně závažné průčelí zámku, plné jemné elegance, které je v podstatě zjednodušená varianta projektantova návrhu zahradního průčelí letního zámku Mirabell v Salcburku, určeného pro zadavatelova strýce Františka Antonína hraběte Harracha, knížete arcibiskupa salcburského. Největšího rozmachu se zámek dočkal za Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg Zeilu, rozené Harrach-Hohenems, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů v celé střední Evropě. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa, historik a politik František Palacký, studoval zde také Johann Gregor Mendel. Posledními soukromími majiteli kunínského sídla byli v letech 1895 - 1945 Bauerové. Po roce 1945 jej převzal stát, v 70. letech zde bylo umístněno pracoviště vysoké školy veterinární. Dnes je zámek v rukou obce Kunín a od roku 2003 je přístupný veřejnosti.      Zámecké expozice Expozice představuje historické sbírky v dobových interiérech zdobených klasicistními malbami, učebny zámecké školy, hostinské pokoje, pokoj dcer majitele zámku, kostelní chodbu, čajovnu, Žlutý pokoj, velký sál s knihovnou a obrazovou galerií, obrazárnu s kolekcí 60 portrétů rodu Hohenemsů. Na zámku se konají také pravidelné výstavy. Zdejší historickou zajímavostí je rok 1786 a první vzlet balónu na našem území uskutečněný hrabětem Truchses-Zeil-Waldburg v zámeckém parku. Dispozice zámku Zámek je dvoupatrová souměrná obdélníková budova o 11 okenních osách. Portály jsou kamenné, střecha mansardová. Je to jeden z mála zámků, kde se dochovalo v úplnosti vnitřní uspořádání včetně kleneb přízemí a prvního patra. Jistě zaujme i netradiční konec prohlídky spočívající v návštěvě půdy s unikátními komínovými systémy. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Starý Jičín. V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete třeba v Novém Jičíně.