Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Rozsáhlá zřícenina hradu Helfštýna, která vévodí údolí Moravské brány, je vzdálena od města Lipník nad Bečvou jen 4 km. Je umístěna na kopci v zalesněné krajině nad řekou Bečvou. Z historie Helfštýna Původně nevelký hrad založil koncem 70. let 13. století slezský šlechtic a příležitostný lupič Friduš z Linav. Fridušovi odňal král Václav II. hrad někdy koncem 80. let 13. století a později jej postoupil pánům z Kravař. Ti jej vlastnili do roku 1447 a poté panství střídalo rychle majitele. Sídlili zde páni ze Sovince, Kostkové z Postupim, Pernštejnové, páni z Ludanic, také Petr Vok z Rožmberka, který roku 1592 prodal Helfštýn Bruntálským z Vrbna. Rozsáhlá zřícenina Díky častým změnám majitelů má hrad slohovou různorodost a v průběhu staletí byl neustále zvětšován. Hlavní úprava na gotickou pevnost proběhla na přelomu 14. a 15. století za Lacka z Kravař. Další významná přestavba, se uskutečnila kolem roku 1474 za Viléma z Pernštejna, kdy byl hrad rozšířen o nová předhradí a mohutné opevnění. Hradby tehdy byly 9 m tlusté, měly 5 bran a 9 bašt. Za pánů z Vrbna proběhla přestavba původního hradu na rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác. Po bitvě na Bílé hoře byl Helfštýn evangelíkovi a představiteli stavů Jiřímu z Vrbna konfiskován a připadl kardinálu Františku z Ditrichštejna. Tehdy pozbyl svou sídelní funkci a sloužil jen jako vojenská základna. Pevnost svých hradeb osvědčil za třicetileté války kdy odolal útoku Dánů i Švédů. Ale po skončení třicetileté války bylo jeho opevnění částečně zničeno, brzy však bylo opět obnoveno. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn. V roce 1817 byla střelbou zbourána část hradu. V polovině 19. století byla na hradě zřícena restaurace a hradní zřícenina se začala postupně opravovat. V roce 1945 se hrad stal majetkem státu. Centrum uměleckého kovářství Dnes je rozsáhlý areál obklopen hradbami s věžemi. K vlastnímu hradu vede cesta pěti branami a přes čtyři nádvoří. Ve 4. nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého pozdně renesančního paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy. Na jednotlivých nádvořích je řada budov a valů z 18. století. Na Holštýnu se koná celá řada kulturních představení, nejvýznamnější je Mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Snah pořadatelů směřuje k tomu, aby se hrad Helfštýn stal světově uznávaným střediskem uměleckého kovářství. Tipy na výlet Podívat se můžete na zříceninu hradu Drahotuše, zříceninu hradu Puchart, železniční viadukt Jezernice, tunel bývalé Ferdinandovy dráhy, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Lipníku nad Bečvou.
V ulici Jungmannova západně od centra stojí novobarokní kostel se secesními prvky sv. Máří Magdalény. Byl postaven v letech 1908-1911 na svažitém terénu podle plánů M.Kühna a H.Fanty. Správu nad ním převzal kapucínský řád a připojil k němu menší klášter. Dnes kostel bohužel neslouží svému účelu a chátrá.
Doporučujeme
Praha - Lochkov
Městská část Praha - Lochkov je součástí správního obvodu Praha 16.
Kostel sv. Jana Křtitele stojí ve Dvoře Králové nad Labem na náměstí Republiky. Byl vystavěn jako gotický na místě ještě starší dřevěné svatyně. V průběhu existence byl dvakrát rozšířen a přestavěn. Svoji dnešní podobu má z pseudogotické přestavby v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla přistavěna roku 1644, ale jen po římsu. Její dokončení do dnešní výšky 64 m proběhlo v roce 1894. Kostel tvoří nepravidelné síňové trojlodí se čtvercovým presbytářem. V interiéru se nachází raně barokní hlavní oltář (1674), v zasklené skříni pozdně gotická socha Panny Marie (16. století) a další sochy. Ve věži jsou umístěny tři zvony, z nichž největší sv. Jan pochází z roku 1505. Věž kostela bývá přístupná veřejnosti. V klenuté kopce kostelní věže objevil roku 1817 Václav Hanka rukopis, který je dnes známý pod jménem Královedvorský rukopis. Byť jde o dokonalý falzifikát, není možné mu upřít vliv na kulturní dění v době národního obrození.