Sněžka (1602 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem České republiky. Svoje pojmenování má od roku 1823. Vrchol poskytuje ničím nerušený kruhový výhled. Průměrná teplota je zde 0,2 stupňů Celsia. Vrcholem Sněžky prochází hranice s Polskem. Na skalnatém vrcholu který má přibližně 30 akrů se nachází několik staveb. Na polské straně je to nejstarší stavba kaple sv. Vavřince zbudovaná v letech 1665-1681. A pak polská budova horského hotelu. Původní stavba hotelu zde byla postavena v roce 1850. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena. V roce 1976 byla postavena současná stavba hotelu, ve které se současně nachází meteorologická stanice. Na české straně je to konečná stanice lanovky vedoucí z Pece pod Sněžkou. Do roku 2004 zde stála také Česká bouda postavená v roce 1868 boudařem Blaschkem. Sloužila turistům více jak 120 let až do konce zimní sezony 1989-1990. V květnu 1990 byla na návrh hygienika uzavřena. Dlouho se uvažovalo o její rekonstrukci, až se nakonec hledali peníze na likvidaci zchátralé stavby. To začalo v září 2004. Část materiálu byl odvezen lanovkou a část byla snesena vrtulníkem.V září 1899 vznikla na Sněžce poštovna. V roce 1939 po obsazení německou armádou byla poštovna uzavřena a její provoz nepokračoval ani po druhé světové válce. Až v roce 1995 obnovila poštovní služby bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Ta pro tento účel opravila bývalý kiosek s občerstvením. V roce 2005 byla započata výstavba nové poštovny. Dřevěná konstrukce je zpevněná proti větru vnitřními ocelovými táhly. Plášť je ze zdvojeného skla, vnější okenice se dají otevírat a zavírat a jejich vhodnou manipulací se dokáže bránit poryvům větru a zároveň maximálně využít tepla paprsků slunce. Přístup na střechu poštovny zajišťuje točité vnější schodiště.

Antonín Bubeníček.

Raně barokní zámek Chotěboř s prvky italské architektury stojí ve stejnojmenném městě, 14 km od Havlíčkova Brodu. Historie zámku Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz, která byla pravděpodobně zničena požárem z roku 1692. Nový majitel Vilém Leopold Kinský se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo. Stavba proběhla převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím. Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra v neorenesančním stylu a vytvořen rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami. Zámek byl pak rekonstruován po požáru roku 1927. Dobřenští nechali také vybudovat rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámeckého sídla. Poslední majitelé, Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová, odešli v roce 1948 do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 byl účelově využíván, takže se nám dodnes mnoho nedochovalo z původního mobiliáře. Od roku 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v roce 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V rekonstrukci pak pokračovali i Dobřenští, kterým byl zámek po roce 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se sídlo opět stalo kulturním centrem města. Zámecké expozice Na zámku je umístněna historicko-vlastivědná expozice Chotěboř náš domov, která podává výklad o historickém vývoji města do roku 1945, dále expozice Osobnosti Chotěboře návštěvníky seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi města a expozice Okresní hejtmanství Chotěboř prezentuje region bývalého Okresního hejtmanství se zaměřením k historii jednotlivých obcí. K sídlu náleží také zámecká kaple Nejsvětější Trojice, která se zachovala v původním stavu s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století a překrásný anglický park v chráněné krajinné oblasti v povodí řeky Doubravy, kde je možné relaxovat po přehlídce muzea. Tipy na výlet Nedaleko Chotěboře najdete geomorfologický útvar Čertův stolek. Pokud se vydáte do Havlíčkova Brodu, je zde k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, galerie výtvarného umění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, stará radnice nebo nová radnice. Dalším cílem výletu se může kupříkladu stát kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové.  Ubytování najdete v Havlíčkově Brodě.

Českobrodský kostel sv. Gotharda byl přestavěn z původního kostela (z roku 1130) po požáru ve 14. století přestavěn na trojlodní baziliku se dvěma věžemi. V letech 1765-1772 prošel barokní přestavbou, věže kostela byly sníženy na úroveň lodě a místo toho vystavěna jedna ve středu průčelí. Trojlodní kostel s dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem je doplněn opěrnými pilíři. Presbytář osvětlují původní gotická hrotitá okna a sklenuje jej křížová žebrová klenba v závěru paprsčitá. Všechny tři lodě sklenuje valená klenba s lunetami, členěná šesti paprsčitými štukovými pruty sbíhající se na konzoly. V interiéru kostela se nachází rokokový hlavní oltář, barokní relikviář sv. Gotharda posázený čevenými a zelenými kameny. V presbytáři můžeme vidět gotické pastoforium a sedile. Při kostele stojí pozdně gotická zvonice z let 1578-1580.