Hrad Roštejn je zachovalý goticko-renesanční hrad ležící nedaleko Telče, která je sama o sobě zajímavým výletním cílem. Historie hradu Vystavěli ho ve druhé čtvrtině 14. století páni z Hradce. Jako místo vybrali skalní ostroh uprostřed lesů u vsi Doupě. Vznikl jako jeden z řetězce pomezních hradů na hranici velkého dominia panů z Hradce, boční větve Vítkovců. Právě jeho exponovaná poloha na pomezí Čech a Moravy bylo důvodem, že se postupně vylepšovala jeho obranyschopnost. Kolem roku 1353 byl hrad obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na konci 14. století bylo opevnění hradu rozšířeno. Svou pevnost osvědčil hrad za husitských válek, kdy byl roku 1423 obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Ten sice zpustošil podhradí, ale samotný hrad zůstal nedotčen. Renesanční přestavba Renesanční přestavby prováděné za Zachariáše z Hradce po roce 1570 pozměnily funkci hradu. Ze strážního hradu se stal pohodlný lovecký zámek. Roštejn byl zvýšen o jedno patro, uvnitř hradu vznikl rytířský sál a hradní kaple. U hradu byl zřízena veliká obora. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a naposledy Podstatští. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V roce 1915 po úderu bleskem hrad vyhořel. Podoba hradu Po renesanční přestavbě v 16. století se dochovalo zachovalo gotické klenutí a základy věží a také dominanta Roštejna hranolová osmiboká věž, vysoká 28 m. Dochoval se také renesanční portál, kterým se do hradu vchází. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. V největší místnosti, tzv. maškarním sále, je umístěna obrazárna s více než čtyřmi desítkami obrazů z období od renesance po rokoko. Stěny v erbovním sále zdobí přes sedm set erbů z doby, kdy hrad náležel rodu Slavatů. Bývalá obora je botanickou přírodní rezervací. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zámek Třešť, synagoga Třešť a židovský hřbitov. Navštívit můžete také Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i zřícenina hradu Janštejn. V Horních Dubenkách najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.

Barokní zámek Choltice leží ve stejnojmenném městyse, 7,5 km JV od Přelouče.   Na přelomu 13. a 14. století zde vznikla tvrz, poprvé písemně doložená roku 1379. Choltice byly rozděleny mezi dva majitele. Za husitských válek se v písemných pramenech setkáváme s Jankem z Choltic. Druhou polovinu tvrze vlastnil v letech 1397-1415 Vaněk Sekyrka z Choltic. Koncem 15. století koupili celé choltické panství Jaroslav a Petr Boubínští z Újezda, kteří si Choltice rozdělili na dvě části. Jednu vlastnil Jaroslav, zakladatel nadace pro studenty Karlovy univerzity. Za jeho syna Petra Boubínského, který vlastnil panství v letech 1524-1532 začalo sídlo postupně upadat. Pak Choltice měnily často majitele. Roku 1542 jej získal slezský šlechtic Jiří Gersdorf z Gersdorfu, podkomoří Království českého, který již rok předtím získal druhou polovinu choltického panství od Diviše Boubínského z Újezda. Nový majitel začal budovat kolem Choltic postupným přikupováním okolních vesnic rozsáhlé rodové panství. Patrně v druhé polovině 16. století byla tvrz přestavěna na poměrně velký zámecký objekt. Stavba byla provedena podle architekta Rossiho de Lucca z Pisy, a vlastní stavbu a vnitřní výzdobu provedl A. Nuvolone, jehož dílem je zejména bohatá štuková výzdoba zámku a kaple. Roku 1623 byly Choltice pro aktivní účast majitele na stavovském povstání zkonfiskovány a novým vlastníkem se stal válečník třicetileté války Krištof Šimon z Thunu. V majetku této rodiny byl zámek až do roku 1945. Již roku 1946 zde obec umístila vlastivědné muzeum, později zde byla zřízena ozdravovna mateřských škol.      Podoba zámku Choltický Zámek je raně barokní dvoukřídlá jednopatrová budova o půdorysu písmene L, původně však měl mít tvar čtverce. Středem celé stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple. Dnes je postavena polovina projektované stavby včetně kaple sv. Romedia, která je nejcennější součástí zámku. Na místě hradeb a příkopů byl založen rozsáhlý anglický park přecházející v zámeckou oboru. Vnější vzhled zámku vyniká členěním toskánskými pilastry, kordonovou římsou a okny rámovanými pravoúhle zalamovanými lištami. V přízemí vidíme dnes zasklené arkády, nad vchodem do kaple je balkón nesený toskánskými sloupy a na jižní straně zámku je barokní portál. Sala terrena je zdobena štukovou výzdobou a lze zde pozorovat zbytky ornamentálních a figurálních maleb. Zajímavostí je umístění postav kacířů v kapli. Zámecké expozice Na zámku jsou umístěny nejstarší nálezy z Cholticka, ukázky řemesel, hudebních nástrojů, zbraní, kuchyňského nádobí a skla. Nově je tu instalována barokní lékárna, jejíž zakladatelkou a donátorkou byla Barbora ze Salmu, manželka Romedia Konstantina Thuna. Lékárna byla zřejmě založena v roce 1672 jako lékárna pro chudé a je jednou z nejstarších lékáren v republice. Nově jsou tu také umístěny zrestaurované barokní obrazy svatých apoštolů, které pravděpodobně pocházejí z dílny Karla Škréty. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete mohutnou zříceninu věžové tvrze Svojšice, rozhlednu Barborka, kostel sv. Václava v Jezbořicích, zámek Heřmanův Městec, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo v Chrudimi.

Blízko Staroměstekého náměstí se nachází klub zaměřený na jazzovou hudbu. Součástí je i obchod s CD nosiči, samozřejmě s jazzovou hudbou.

Kousek od centrálního náměstí v Kostelní ulici stojí děkanský kostel Všech Svatých. Stavba vznikla pozdně gotickou přestavbou starší svatyně v roce 1565. Kolem roku 1699 byla upravena věž přistavěním obydlí pro věžního s novou střechou. Později pak ještě kostel  prošel barokní přestavbou do dnešní podoby v letech 1754-57. V trojlodním kostele se z gotického období se dochovala věž, západní průčelí a část presbytáře. Hlavní oltář zhotovil stříbrský řezbář I. Platzer v roce 1762 s obrazem od E. Dollhopta. Stejný malíř se podílel na malířské výzdobě presbytáře. Z roku 1760 pochází malby v trojlodí a kupole presbytáře od malíře F.J.Luxe. Za pozornost pak ještě stojí kazatelna se zajímavou výzdobou (Kristus obklopený anděly) a rokoková varhaní skříň. Kostel dodnes slouží k bohoslužebným účelům. V dubnu 2011 byla zpřístupněna věž kostela. Po 144 schodech vystoupáte do míst kde bylo obydlí věžního. Odtud pak se vstupuje na ochoz věže ve výšce 32 m. Je odsud dobrý výhled na město a jeho okolí. Ve všední dny zajišťuje přístup infocentrum, o sobotách pak průvodce přímo u kostela. Neděle jsou dle individuální domluvy s pracovníkem informačního centra.