Most se klene nad potokem Mastník u rybníka Velký Mastník necelé dva kilometry od obce Martinice.Starý barokní most má dva půlkruhové oblouky. Postaven byl v roce 1709 a jeho stavebníkem byl Ferdinand František z Vrtby, majitel tehdejšího votického a janovického panství. Původně pouze kamenný most (později zpevněn betonem) nevynikal nijak svoji výstavností, byl především důležitou místní komunikací. Pouze ve výklenku zděného pilíře se nacházel barokní reliéf Panny Marie s dítětem. Most je dnes technickou památkou.

Zbytky hradu Krasíkov (zvaný také Švamberk) se nacházejí u obce Kokašice, přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Historie hradu Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v bitvě zahynul. V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Podoba hradu Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází barokní kaple na Ovčím vrchu u Kokašic. Kromě Konstantinových Lázní můžete navštívit nedalekou zříceninu hradu Gutštejn, barokní zámek Bezdružice nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.

Bývalá biskupská mincovna jako jediná dochovaná na Moravě se nachází v ulici Na Sladovnách. Založena byla v roce 1665 biskupem Karlem II z Lichtenštejna. O rok později se zde začaly již razit mince. V roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile o váze 100 dukátů. Činnost mincovny byla ukončena koncem 18. století z příkazu Marie Terezie. Jednopatrová renesanční stavba s manýristickou fasádou kryje sedlová střecha. V polovině 90. let 20. století byla budova rekonstruována. V současné době se zde nachází expozice věnovaná výrobě mincí.

Jemnice jsou městem ležícím jihozápadně od okresního města Třebíče. Jsou jedním z nejstarších měst na Moravě. Původní osada vznikla na místě pohraničního hradu z přelomu 11. a 12. století. Město bylo založeno roku 1227 jako královské na křižovatce obchodních cest při brodu přes říčku Želetavku na ložiskách zlata a stříbra. Zároveň s ním byl s největší pravděpodobností postaven i hrad. Jemnice byla jedním z prvních měst v širokém okolí, které měly pevné hradby. Ty Jemnické dal postavit Přemysl Otakar I. Největšího rozkvětu dosáhlo město ve středověku. V letech panování lucemburské dynastie mu byla udělena rozsáhlá privilegia. K osobě Jana Lucemburského se váže i jedna pověst zároveň tradice Jemnice. Pověst vypráví, že v r. 1312 táhl král Jan do boje proti Matúši Čákovi, který plenil jihovýchodní Moravu, a zanechal v Jemnici královnu Elišku, která očekávala dítě. Král jí podal zprávu o svém vítězství čtyřmi běžci. Na paměť této události se koná od poloviny 14. století až dodnes poslední zářijovou neděli slavnost spojená s během mládeže od hranic města směrem k Budkovu a končící v Jemnici. Období rozkvětu se střídala s obdobím úpadku. Dvakrát bylo město zcela zpustošeno - roku 1468 za tažení Matyáše Korvína a v průběhu třicetileté války. Střídali se rovněž majitelé jemnického panství.Centrum města je městskou památkovou zónou a je v něm k vidění řada památek. Půdorys historické části města je vymezen zachovanými středověkými hradbami a několika branami. V jedné z nich je zazděna soška tzv. "jemné panny" - paladium města. V Jemnici byla také  jedna z nejstarších židovských obcí u nás. První písemná zmínka pochází z roku 1336. Z židovské čtvrti se zachovala podstatná část domů a brána. Nejstarší náhrobky na židovském hřbitově pocházejí ze 17. století. Ve městě se také nachází kulatá románská věž kostela sv. Jakuba - nejstarší stavba na Moravě. Nejznámější dominantou města je renesanční zámek, který byl vybudován na místě bývalého hradu na začátku 17.století. Vznikla dvoupatrová renesanční budova, tvořená čtyřmi křídly kolem pravoúhlého dvora. Návštěvníci městečka by neměli opomenout mauzoleum hrobky rodu Pallaviciniů, které je 2 km severně od města. Jemnice se každoročně v červnu stává dějištěm Barchanu, jedné z nejstarších historických slavností v Evropě, jejíž počátek se datuje do doby krále Jana Lucemburského.