Torzo hradu Skalka stojí v kraji, který je na zříceniny neobyčejně bohatý. V srdci Českého středohoří, na Litoměřicku, u vsi Vlastislav. Historie hradu V těchto místech stávalo v dávných dobách slovanské hradiště. V první polovině 14. století zde byl vybudován gotický hrad. Písemné prameny hovoří o tom, že prvním majitelem byl Petr ze Skalky. Pozdějšími majiteli hradu byli páni ze Sulevic a Hrzánové z Harasova. V roce 1639 zpustošili hrad Švédové, poté se hrad změnil ve zříceninu. Ferdinand Hrzán začal koncem 17. století budovat v jeho těsné blízkosti barokní zámek a zdi starého hradu byly rozebírány na jeho stavbu a zůstala z něho pouze věž. Když se ke Skalce blížíte, vypadá věž, jako obrovský tovární komín, který patří k zámku. Jako možný stavitel se uvádí Antonio della Porta. Majitelé hradu i zámku se ještě několikrát změnili a v roce 2001 se Skalka stala majetkem obce Vlastislav. Podoba hradu Zřícenina stojí na čedičové skále, která je jen velmi špatně přístupná. Hrad, který se sestával z hradu a předhradí, měl tak přirozenou ochranu. Vnitřní hrad byl od předhradí oddělen ve skále vylámaným příkopem, který je částečně zachován na jižní straně. Palác nebyl příliš velký, jeho délka nepřesahovala 13 metrů. Ze Skalky dnes zbyl pouze okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Věži se říkalo také hladomorka a na zdech se našly nápisy, které napsali vězni na počátku 17. století. Věž je asi 19 metrů vysoká a vstupovalo se do ní gotickým portálem ve výšce asi 4 metry nad zemí, zřejmě po dřevěném schodišti. Tipy na výlet Ze skály lze vidět zříceniny Oltářík, Ostrý a Košťálov, které lze také navštívit stejně jako zříceninu hradu Oprano. Ubytovat se můžete v Lovosicích.

Dominantou Blanského lesa je hora Kleť, která sahá do výšky 1084 m.n.m.  Leží 7 km severozápadně od Českého Krumlova, díky rozhledně, lanovce a lyžařským sjezdovkám s vleky je častým cílem turistů. Celý kopec je porostlý lesy a vyznačuje se několika zvláštnostmi. Především tím, že se zde projevuje velmi silná inverze. Když je v Českém Krumlově teplota hluboko pod bodem mrazu, na vrcholu Kleti je nad nulou. Nejvyšší naměřený rozdíl je 31 stupňů. V létě je zase efekt opačný, ale s menšími rozdíly. Druhou klimatickou zvláštností Kleti, která leží ve stínu Šumavy, je málo srážek. Vrchol byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 35 m. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali  i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V 50.letech přibyl ještě ke stavbám na vrcholu 120 metrů vysoký televizní vysílač. Na Kleti je i hvězdárna s planetáriem. Neleží na úplném vrcholu, ale přesto je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Díky vynikajícím klimatickým podmínkám je observatoř na Kleti světoznámá díky výzkumu planetek a komet. Jedna z planetek na Kleti objevená, nese po ní jméno.     Vrchol Kleti je velmi dobře dostupný díky mnoha značeným cestám. Turistické cesty vedou z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny a Brloha. Ovšem nejsnadnější a nejpohodlnější přístup nabízí sedačková lanovka z Krasetína, která na 1.860 m dlouhé trati překonává výškový rozdíl 385 metrů. Pro větší pohodlí turistů byla vybudována v roce 1961. Severní strana kopce je přírodní rezervací.

Zříceniny gotické tvrze se nachází na zalesněném vršku u obce Kašovice, přibližně 5 km severozápadně od Sušice. Areál tvrze je volně přístupný. Historie tvrzi Písemné prameny o existenci tvrze převážně mlčí. Roku 1341 je jako majitel vsi Kašovice jmenován Sezema z Kašovic. Pravděpodobně zde již měl nějaké sídlo, předchůdce gotické tvrze, jejíž pozůstatky nás nyní zajímají. Někdy po roce 1350 získali Kašovice páni z Velhartic, kteří byli již pravděpodobnými zakladateli nyní ve zříceninách stojící tvrze. Kašovice tak byly poprvé připojeny k velhartickému panství. Počátkem 15. století Kašovice získali mocní Rožmberkové. V druhé polovině 15. století byly Kašovice podruhé připojeny k velhartickému panství, i když je majitelé občas krátkodobě zastavovali. V roce 1555 došlo k rozprodeji velhartického panství, Kašovice pak byly následně připojeny k panství Hrádek u Sušice. Roku 1565 se tvrz při majetkovém převodu mezi Janem Rendlem z Úšavy a Václavem Vintířem z Vlčkovic uvádí poprvé jako pustá, ovšem k jejímu opuštění došlo pravděpodobně již v průběhu druhé poloviny 15. století. Podoba tvrzi Hlavní a patrně jedinou stavbou tvrze, kromě předpokládané a dnes již nepřítomné hradby, byl obdélný palác, z něhož je dnes možno vidět severní zeď, střepy západní a východní zdi a dvou dělících příček. Jižní strana již zanikla beze stopy. Sklepení je dnes téměř celé zasypané. Následovalo přízemí a minimálně dvě patra. Na přízemí bez oken navazovalo první patro, rozdělené příčkami na dvě světnice a síň. Druhé patro obsahovalo místnost s krbem a velký sál. Tipy na výlet Nedaleko odsud směrem k Sušici můžete vystoupit na rozhlednu Svatobor.  Podívat se můžete také na zámek Svojšice, Muzeum Šumavy v Sušici, tvrz Zavlekov nebo hrad Velhartice. Ubytování jistě najdete v Sušici. M.K.

Zde na místě Faustova domu stával kdysi palác Opavských knížat už před založním Nového Města pražského při starobylé cestě spojující Pražský hrad s Vyšehradem. Po roce 1434, kdy byl opavský dům pobořen, přešel do správy radního písaře Nového Města pražského, ale už v roce 1439 jej začal užívat jurista knížat opavských, jistý Prokop, který na pražské univerzitě přednášel stylistiku. Kníže Opavský byl milovník alchymie a při práci v jeho „laboratoriu“ občas něco vybouchlo, hořelo a zapáchalo. Říkalo se, že domem obchází Faustův duch, že palác je rejdištěm duchů, a tak tam dlouho nechtěl nikdo bydlet. V roce 1590 zakoupil dům na nároží tehdejšího Dobytčího trhu a Emauzské ulice anglický alchymista Edward Kelley a pochopitelně i tento muž působící na dvoře Rudolfa II. se přičinil o to, aby o Faustově domě šly tak tajmné fámy. V letech 1838-1902 sídlil v domě Pražský ústav pro všeobecná vzdělávání hluchoněmých a v roce 1903 zakoupila dům Všeobecná nemocnice a je v něm dnes jedna z největších lékáren.