Městská část Praha - Dubeč je součástí správního obvodu Praha 15.

Fort Křelov se nachází kousek západně od Olomouce při silnici R35 vedoucí směrem na Šumperk. Patří mezi první čtveřici vznikající od roku 1850 západně od Olomouce. Stavba zaujímá plochu 60.000 m2, má pětiúhelníkový půdorys a hlavní vstup je řešen ve stylu anglické neogotiky windsorského typu. Hlavní obrana spočívala v mohutném zemním valu na kterém byla rozmístěna dělostřelecká výzbroj. Vnitřek tvoří kasematy pro úkryt obránců a uložení zásob. V centru fortu se nachází středový reduit podkovovitého tvaru  s malým nádvořím, sloužící jako ubytovací zařízení a případně jako poslední místo odporu. Fort dnes slouží jako muzeum olomoucké pevnosti (červen-září).

Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce stojí v rohu Masarykova náměstí. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1683-1689, autorem Jacopo Brascher. Kostel je jednolodní se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Strop je sklenut valeně s výsečemi. Ten pak zdobí nádherná freska od Karla Töppera z roku 1717. Představuje nebeskou sféru, oslavení zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a další jezuitské světce. Iluzivní oltář je dílem tří autorů: Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera. Dále zde najdeme barokní vyřezávanou kazatelnu z roku 1771 a dvě gotické plastiky: Pieta z konce 14. století a Přemyslovský kříž – socha Ukřižovaného Krista z poloviny 14. století. Kostel je součástí velkého jezuitského komplexu, budovaného na počátku 18. století, jemuž padlo za oběť 23 měšťanských domů, většinou konfiskáty nekatolíků. Ze severu ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej vystavěná v letech 1699-1713 a z východu komplex jezuitského gymnázia budovaného v letech 1720-1727. Dnes se tu kromě mší konají také koncerty. Ze zadní části komplexu je pak vstup do jihlavského podzemí.

Sedm kilometrů jihozápadně od Světlé nad Sázavou se tyčí dvouvrcholový vrch Melechov. Nejvyšší bod ledečska má výšku 715 m.n.m., na jeho nižším vrcholu (709 m.n.m.) stojí od poloviny 30. let 20. století zeměměřičská věž na půdorysu sedmiúhelníka, vysoká 16 metrů. Již v letech 1824-25 tu byl zřízen geodetický bod, který byl v roce 1864 použit při středoevropském stupňovém měření. Od roku 1930 je součástí trigonometrické sítě. Rozhledna není přístupná veřejnosti, občas je využívána radioamatéry.