Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Výrazné pozůstatky hradu Cimburk, zvaný též Starý Cimburk, turista nalezne 1 km východně nad Městečkem Trnávkou. Na volně přístupný hrad jej zavede turistické značení. Historie hradu Starý Cimburk byl založen nedlouho před rokem 1308, kdy na něm jeho zakladatel Bernart z Cimburka sepsal jednu ze svých listin. „Starý“ proto, že má ještě mladšího stejnojmenného bratra v Chřibech u Koryčan. Právě okolí Koryčan a Střílek získal Bernart kolem roku 1330 směnou Starého Cimburku s Jindřichem z Lipé. Jindřichův stejnojmenný synovec pak roku 1365 prodal Cimburk moravskému markraběti Janovi. Teprve roku 1407 se hrad zase dostává opět do „soukromých“ rukou a je zapsán jako majetek Markéty ze Šumvaldu. V roce 1446 se majitelem stal Vaněk Černohorský z Boskovic, který spolu se svým vnukem Oldřichem hrad výrazně přestavěli. Dalšími majiteli byli postupně Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic, kteří hrad dále, avšak již v menší míře, upravovali. V letech 1547–1566 vlastnil hrad těžební podnikatel Šimon Eder ze Štiavnice, poté zhruba do konce století Podstatští z Prusinovic. Poslední stavební činnost na hradě zahájil na počátku 17. století Adam Věžník z Věžník. Po bitvě na Bílé Hoře panství s Cimburkem koupil Karel z Liechtenstejna a připojil ho k Moravské Třebové. Za třicetileté války se hrad stal sídlem císařské posádky, později sloužil k pobytu úředníků. V roce 1776 zasáhl hrad blesk a následný požár jej proměnil ve zříceninu. Podoba hradu Původní hrad vymezovala mocná zalamovaná hradba půdorysu oválu. Na západní a patrně i severní straně se nacházely paláce. Hrad patřil s největší pravděpodobností mezi bezvěžové. Vaněk a Oldřich Černohorští z Boskovic v polovině 15. století nechali zbourat hradbu na východní straně a na její místo a zasypaný příkop postavit nový palác, který měl kvůli obranyschopnosti velmi silnou vnější zeď. Dále vystavěli před šíjovým příkopem jižně od hradního jádra obdélné předhradí s masivní baštou a věžovitou bránou v nárožích. Oldřich a Ladislav Velen z Boskovic pak realizovali obvodovou zástavbu. Následné stavební činnosti na hradě byly již jen úpravného charakteru. V dnešních dnech zde turista nalezne velmi výrazné pozůstatky předhradí (hradba, bašta, brána) a hradního jádra (část hradby, západní a východní palác). Pod hradem je dnes již nefunkční letní divadlo. Tipy na výlet V nedaleké Moravské Třebové můžete navštívit renesanční zámek, prohlédnout si městské opevnění, kostel sv. Josefa, františkánský klášter nebo Galerii umělecké fotografie. Vystoupit můžete také na rozhlednu Pastýřka u Moravské Třebové. U obce Pohledy stojí zřícenina kaple sv. Víta.  Ubytovat se můžete v Moravské Třebové. M.K.
Nová expozice kojetínského muzea má dvě části. Zemědělské nástroje – jedná se o staré exponáty jako např. pluh zvaný "kopčák" na oborování brambor, dřevěné brány s kovovými hroty, okované dřevěné rýče, cep na mlácení obilí, volské jařmo, skříňka zvaná "kótnica" na uložení domácích dokumentů, dále pak nástroje na zpracování lnu - lamka na len, ruční motovidlo, kolovrátek, hachle na česání příze, máslenka, lidové židle, ukázka obrázků na skle a jiné. Historická - městská část obsahuje ukázky ze života kojetínských cechů - vývěsní štíty a kostelní korouhve, cechovní truhlice na důležité dokumenty, ukázky praporů, knihy učňů, tovaryšů a mistrů, cechovní privilegia (výsady). Expozice je doplněna stručnými dějinami města Kojetín.
Tovačovský židovský hřbitov najdeme na jihovýchodním okraji obce v ulici Podvalí. Hřbitov byl založen po polovině 17. století, obřadní síň nacházející se při vstupu byla vystavěna v roce 1889. Udržovaný hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Na ploše přibližně 3.109 m2 se nachází na 250 náhrobků z nichž nejstarší z let 1614 a 1615 sem byly přeneseny ze staršího zrušeného hřbitova. Hřbitov je přístupný na požádání a v obřadní síni se nachází expozice věnovaná historii zdejšího židovského osídlení.
V roce 2002 byla nedaleko obce Besednice na vrchu Slabošovka postavena ocelová konstrukce telekomunikační veže společnosti T-mobile s vyhlídkovou plošinou. Věž je vysoká 36 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 metrů na kterou vystoupáte po 120 schodech. Z rozhledny je při dobrém počasí vidět oblast Blatenského lesa, Novohradské hory a část Šumavy.Rozhledna je volně přístupná.