V malebné jihočeské krajině nalezneme mnoho pozoruhodných historických památek, mezi nimiž se z hustých a romantických šumavských lesů zjevuje jedna z perel gotické architektury na našem území – cisterciácký klášter Vyšší Brod. Toto místo protknuté stoletou touhou po každodenním setkávání s Bohem objevujeme necelých třicet kilometrů na jih od dalšího architektonického skvostu, Českého Krumlova a to na pravém břehu pokojně plynoucí Vltavy.Legenda o založení kláštera jakoby zapadala do mystického prostředí obklopujícího klášter samotný. Šlechtic Vok I. Rožmberk se prý v polovině 13. století ocitl na pokraji smrti, když se jeho tělo zmítalo ve vlnách rozbouřené Vltavy a zachránit se mu podařilo prý jen zázrakem. Jako vyjádření díků Bohu za toto znamení zde roku 1259 zakládá klášter, který nechává osídlit cisterciáckými mnichy z nedalekého rakouského kláštera Wilhering. Zároveň činí z kláštera rodové pohřebiště, kde je postupně pohřbeno deset generací rodiny Rožmberků od 12. do 17. století, mezi nimiž najdeme významné osobnosti našich dějin v čele se Závišem z Falkenštejna (byl v klášteře pohřben jako první), či mecenášem Petrem I. Rožmberkem. Stavba klášterního kostela trvala více než sto let a byla dokončena v 80. letech 14. století. Velkou cenností je deskový oltář, obsahující malby tzv. Mistra oltáře vyšebrodského. Ve spojení s Vokem I. se podařilo místním cisterciákům vybudovat rozsáhlé panství, které mělo jako jedno z mála štěstí během husitských válek, kdy nebylo závažněji poničeno. Takové štěstí již neměl klášter samotný, který husité v roce 1422 dobyli, ale ani on nebyl závažněji poškozen. Období nastupující reformace a protestantismu v 16. století se odrazilo mezi poddanými i na tomto vyšebrodském panství, ovšem ze záznamů se dozvídáme, že bylo poměrně násilně potlačeno opatem Trollem. V 17. a 18. století se v klášteře poměrně klíčově přistavuje, vzniká např. první kostelní věž (1671), přestavují se dvě menší stavby ze 14. století, či vzniká zásadní knihovní sál (1757). Svou novogotickou podobu klášter získává mezi lety 1830 – 1862 pod vedením opata Leopolda Wackarže. Odlehlost celého areálu zabezpečila možnost nepřerušeného architektonického vývoje a to i v napjatých, válečných dobách.Když se klášteru podařilo přečkat nelehkou dobu vlády Josefa II., došlo ke stabilizaci a nárůstu počtu klášterních bratří. Těžké časy započaly v období po mnichovském diktátu, kdy byl klášter v rámci sudet připojen k říši a o dva roky později dokonce zrušen a řeholníci se rozprchli po okolních farách. Ani osvobození a obnovení činnosti kláštera nepřineslo klid pro jeho správce, neboť v rámci odsunu sudetských němců bylo mnoho cisterciáků vyhnáno z republiky. Tragické období kláštera se uzavřelo v roce 1950, kdy komunisté v rámci jejich násilného tažení proti věřícím klášter zrušili a jeho obyvatele vyhnali. Zadostiučinění tak přišlo až v roce 1990, kdy se do kláštera ve Vyšším Brodu navrátil život i cisterciáčtí mniši. Pro návštěvníky nabízí klášter mnoho zajímavostí, počínaje nádhernými gotickými exteriéry i interiéry, obrazovou galerií jenž obsahuje díla Petra Brandla, Norberta Grunda či Kašpara Hirschellyho nebo kapli panny Marie, která má na svém novogotickém oltáři vystaven obraz Milostné Panny Marie, známý jako Vyšebrodská madona. Vrcholem celého komplexu je však zcela unikátní knihovní komplex, který obsahuje přes 70 tisíc svazků a je třetím největším v České republice. Knihy jsou rozčleněny po knihovní chodbě (novější odborná literatura), filosofickém sále ( především filosofické spisy) či sále teologickém (nejrozsáhlejší sál s převážně teologickou literaturou a unikátní sbírkou biblí) a pro návštěvníka jen korunují dojem z nádherného místa protknutého chodem dějin.

Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

Expozice Národního muzea na zámku v Litomyšli je zaměřena na klávesové hudební nástroje. Pestrá paleta nástrojů ze sbírky Českého muzea hudby prezentuje nástroje v kontextu doby a hudebního života společnosti. Na co se můžete těšit Renesanční zámek s rozsáhlým parkem, dějiště operního festivalu Smetanova Litomyšl Vystavené klavichordy, cembala a klavíry – výsledek staletého technického, výtvarného a zvukového vývoje Řada klavírů spjatých se známými osobnostmi – např. s Rudolfem Frimlem, Zdeňkem Fibichem, Aloisem Hábou Mnoho nástrojů je v hratelném stavu a na některé si mohou návštěvníci zahrát Jedná se o stálou expozici Národního muzea.

Františkánský klášter v Uherském Hradišti se nachází na Velehradské třídě a je přístupný pouze příležitostně. Zakladatelem a fundátorem uherskohradišťského kláštera se roku 1491 stal biskup Jan Filipec. Klášter ještě ani nebyl dokončen, když jej františkáni byli donuceni na celou druhou polovinu 16. století opustit. K novému osazení kláštera došlo až počátkem 17. století. V Uhrách vypuklo povstání Štěpána Bočkaje a mniši z nedalekého kláštera ve Skalici (dnes na Slovensku) se uchýlili do Uherského Hradiště. Ani poté se klášter nevyhnul neštěstím. V roce 1646 ve městě vypukl požár, který zasáhl i klášter, o rok později byl ještě více poničen vichřicí a roku 1681 opět požárem. Teprve počátkem 18. století se klášterní budovy dočkaly obnovy v barokním hávu. Další zhoubný požár klášter postihl roku 1894, rekonstrukce však probíhala až ve 30. letech 20. století. V roce 1950 byl klášter zrušen a jeho budova předána k užívání archivní správě. V roce 1990 se zde opět mohli usadit františkáni a o šest let později proběhla rekonstrukce celého objektu. Součástí kláštera je přilehlý kostel Zvěstování Panny Marie. Barokní budovy svými čtyřmi křídly vymezují vnitřní rajský dvůr. M.K.