Muzeum hraček sídlí ve dvou patrech bývalého Nejvyššího purkrabství v Jiřské ulici 6. Je zde vystaven bezpočet unikátních historických evropských a amerických hraček. Exponáty v 80 vitrínách, v 11 sálech se soustřeďují na 150-ti letou historii dřervěných i  plechových hraček, na vývoj panenek, jejich pokojíčků , měšťanských i šlechtických domů zařízených do nejmenších podrobností. Dějiny "zlatého věku hraček" začínají kočárky taženými plechovými koníky, auty, motorkami a pokračují přehlídkou letadel, vducholodí, parníků i zaoceánských parolodí až k dětské železnici s nejstaršími Märklinovými lokomotivami, vlaky a nádražími.Vedle cirkusové manéže s plechovými natahovacími artisty a šašky je třeba připomenout expozici nejstarších plyšových medvídků a hraček nejvíce budící pozornost mladých lidí: Plechové roboty, charakterní postavy z "hvězdných válek" Star Trek a Star Wars, dále Aktion Team, G.I.Joe, a tři sály muzea  presentující tisícovku panenek Barbie, jejího padesátiletého vývoje.

Římskokatolický kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v Klášterní ulici, která spojuje Pernštejnské náměstí s nám. Komenského. Kostel Zvěstování Panny Marie byl založen kolem roku 1359 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Po požáru v roce 1507 byl kostel obnoven a o několik let později se stal na krátký čas součástí přeneseného kláštera minoritů. V letech 1905-1906 byl restaurován architektem Bóžou Dvořákem. V téže době byl interiér vymalován historizujícími malbami podle návrhu Mikoláše Alše. Také další části interiéru pochází převážně z počátku 20. století. Jde o poměrně prostou jednolodní stavbu s mírně odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem, orientovaným k východu. Z jihu je na presbytář napojena nevelká sakristie. Dnešní podoba kostela odpovídá po restaurátorském zásahu B. Dvořáka stavu z 16. století, kdy stavba dostala přechodný goticko-renesanční charakter. Výrazným prvkem je zde zejména zubovitý panelovaný štít nad západním průčelím stavby. V podzemí kostela se nachází poměrně rozsáhlé středověké hrobky. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb (od 10hod.) a dále o mariánských svátcích.

Stádlecký židovský hřbitov se nachází jižně od obce při bezejmenném potoku, který se zakrátko vlévá do Oltyňského potoka. Přístup k němu je možný ze dvou stran. Když jsou sklizená pole je možno sejít ze silnice mezi Stádlecem a Křídou na menší polní cestu v blízkosti rybníka Chudátko, projít kolem obou menších rybníků a pak po okraji pole kolem menšího lesního výběžku až ke hřbitovu. Druhou možností je sejít vlevo ze silnice mezi Stádlecem a řetězovým mostem krátce před mlýnským rybníkem (ve směru od historického mostu) na menší louku a po okraji lesa dojít až k přítoku již zmíněného potoka. Zde pak vpravo k další menší vodní ploše a vlevo od ní projít po již znatelné cestě na pole, a po okraji asi cca 50 m dojít ke hřbitovu. Stádlecký židovský hřbitov byl založen před rokem 1822 a poslední pohřeb se zde konal někdy na počátku druhé světové války. Hřbitov je poměrně malý, ohrazen nízkou kamennou zdí místy narušenou se zbytky márnice. Dochováno je zde okolo stovky náhrobků z doby od roku 1821. V současné době (srpen 2012) probíhá jejich rekonstrukce a osazení povalených. Hřbitov je volně přístupný. V západní části obce je dochovaná stavba synagogy z první poloviny 19. století, která byla po druhé světové válce přestavěna na kulturní dům s kinem.

Menší kostelík nebo spíše větší kaple sv. Jana a Pavla se nachází v osadě Potůčník patřící pod obce Hanušovice. Církevní stavba byla vystavěna v roce 1839, po odsunu Němců započala stavba chátrat. Role zachránce se ujal po roce 1991 stavitel Václav Tomek. Práce pokračovaly natolik, že v roce 1997 byl kostelík opět vysvěcen a po dlouhé době sloužena mše. Rekonstrukce pokračovala dále. Bohužel v roce 2007 zásahem blesku vyhořela celá střecha včetně krovu. Dnes je víceméně volně přístupná stavba opět v rekonstrukci a snad se opět dočká nové střechy. Při objektu se nachází menší hřbitov, kde se dnes nachází jen pár náhrobků (9/2012). Osadou vede turisticky značená cesta z Hanušovic do Loučné nad Desnou.