Barokní zámek Veltrusy se nachází v obci téhož jména, která leží v dolním Povltaví kousek od Prahy. Nádherný zámek se řadí mezi nejvýznamnější architektonická díla vrcholného baroka v Čechách. Historie zámku Zámek postavil v 1.čtvrtině 18.století Václav Antonín Chotek. Státní funkce a vzrůst majetku Chotkovi umožnily přistoupit ke stavbě velkorysé koncepce. Zámecké budovy, odstupňované výškově podle osy od jihu k severu, obklopovaly čestný dvůr. Ten byl uzavřen plotem s alegorickými sochami měsíců a ročních dob, z dílny Matyáše Brauna. Hlavní zámecká budova má tvar válce, z něho paprskovitě vybíhají čtyři jednopatrová křídla a tvoří tak půdorys do písmene "x". Druhým majitelem zámku se stal syn zakladatele hrabě Rudolf Chotek. Působil ve Vídni ve funkci prezidenta finanční komory, proto se ve Veltrusech roku 1754 uskutečnil první vzorkový veletrh na světě za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Díky svým úspěchům Rudolf Chotek rozšiřoval pozemkový majetek a také se rozhodl roku 1764 pro úpravu hlavní budovy zvětšením křídel na dvojnásobek původní délky. Interiéry získaly rokokový vzhled a zámek se přiblížil dnešní podobě. Chotkové vlastnili zámek ve Veltrusech až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu. Podoba zámku Z čestného dvora se vstupovalo do hlavní budovy reprezentačním schodištěm s balustrády a plastikami nebo salou terrenou v přízemí. Sala terrena má pozoruhodnou štukovou a mozaikovou výzdobu. Zámecké pokoje reprezentačního charakteru jsou v 1. patře budovy. Místnosti jako úvodní sál, japonský a průchozí kabinet, přijímací salón, čínský salón, pánský pokoj, sál Marie Terezie, ložnice jsou vybaveny cenným nábytkem, obrazy, porcelánem a lustry. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý anglický park. V parku jsou empírové a romantické stavby jako Laudonův pavilón, pavilón Marie Terezie, most se sfingou, dórský pavilón. Také v něm lze vidět neogotický mlýn a umělé jeskyně. V roce 2002 byl zámek poničen při povodních a od tebe doby je v rekonstrukci. V okolí stojí jistě za návštěvu obec Nelahozeves s rodným domem Antonína Dvořáka a zámkem Nelahozeves. Nedaleko odsud se také nachází zřícenina hradu Chvatěruby. Ubytovat se můžete přímo ve Veltrusech.

Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Je vystavěn na kopci nad městečkem Lipnice nad Sázavou v kraji Vysočina. Dokonalá pevnost Lipnický hrad byl založen kolem roku 1310, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Tehdy byla okolní krajina jen málo kolonizovaná, ale Lichtenburkové zde měli u Německého Brodu stříbrné doly, a proto potřebovali vystavět hrad jako sídelní rezidenci a zároveň vojenskou oporu v oblasti. Už od svého založení udivoval svou velkolepostí, která odrážela moc a bohatství jeho majitelů, ale zároveň byl i dokonalou pevností. Hrad v Lipnici se stal kolem roku 1319 zástavou v boji o moc mezi králem Janem Lucemburským a českými šlechtici, z nichž nejvýznamnější byli právě Ronovci. Jejich vůdcem byl Jindřich z Lipé, který se nejdříve zástavou hradu vykoupil z králova zajetí, aby jej obratem získal zpět výměnou za Žitavsko. Poté co zchudl dostala se Lipnice do majetku královské koruny. Časté střídání majitelů Na konci 14. století koupil hrad Vilém z Landštejna. Na hradě byla založena kolegiátní kapitula - významná a na šlechtických hradech zcela neobvyklá církevní instituce. V hradní kapli sv. Vavřince byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. To už Lipnici vlastnil Čeněk z Vartenberka, nejvyšší pražský purkrabí a přívrženec husitů. Po Čeňkově smrti hrad spravoval hejtman Táborské jednoty Jan Smil z Křemže. Po něm hrad nakrátko vlastnil Oldřich z Rožmberku. Po něm se na více než sto let stali majiteli Trčkové z Lípy. Za jejich vlády byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za dalších majitelů hrabat z Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. V posledních letech třicetileté války se hrad stal výchozí pozicí Švédů pro nájezdy do východních a jižních Čech. Švédové odešli až po uzavření vestfálského míru roku 1648 a nechali Lipnici zpustošenou. V té době vlastnil hrad burgundský šlechtic Matouš Verner. Sice se snažil o nutné opravy, ale postupný úpadek již nezastavil. Marná snaha byla i dalších majitelů Trauttsmandorffů. Hrad, jenž je dominantou Posázaví, sloužil v té době pouze jako sídlo správy panského velkostatku. Byly zde kanceláře a sklady. To platilo do roku 1869 kdy zde vypukl ničivý požár a hrad se poté začal měnit ve zříceninu. Ve 20. století, kdy je majetkem státu, proběhly rekonstrukční práce. Mnoho lákadel pro návštěvníky Pro návštěvníky je přístupný celý hradní areál. Počátky hradu připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. K ní je připojen dvoupatrový Trčkovský palác, kaple sv. Vavřince v níž se dochovaly nástěnné gotické malby ze 14. století. Na severní straně je mohutný Turnovský palác. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Celý areál je obklopen zbytky hradeb. Na hradě je stálá archeologická expozice a galerie moderního výtvarného umění. Na návštěvníky kromě prohlídky hradu čeká velmi bohatý kulturní program. Součástí prohlídky jsou jedinečné výhledy do okolní krajiny, zejména z ochozu věže Samson. Bloudění členitou hradní architekturou je nezapomenutelným zážitkem pro malé i velké.  S orientací návštěvníkům pomůže tištěný průvodce, vstupní výklad a informační tabule umístěné na prohlídkové trase. Jaroslav Hašek v Lipnici Lipnice nad Sázavou je známým místem, které je spojováno se jménem Jaroslava Haška, jež zde pobýval. Lze navštívit expozici uvnitř jeho rodného domu. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete tvrz Melechov, zajímavou zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou nebo hrad Ledeč nad Sázavou. Vystoupit můžete i na rozhlednu Bohdanka. U Humpolce najdete zříceninu hradu Orlík. Ubytovat se můžete přímo v Lipnici nad Sázavou nebo v Humpolci.  

Soubor  budov Staroměstské radnice slouží dnes kulturním a reprezentačním účelům hlavního města. Galerie hlavního města Prahy má k dispozici místnosti druhého patra, v nichž představuje veřejnosti aktuální tendence současného umění.

Schody spojující Hostivařskou ulici a Trhanovské náměstí jsou dlouhé cca 40 m. Stoupají směrem od Hostivařské ulice k výše položenému Trhanovskému náměstí.