Opevněný renesanční zámek Dolní Kounice se tyčí nad pravým břehem řeky Jihlavy nad stejnojmenným moravským městem. Mohutný komplex hradu a zámku tvoří nejvýraznější dominantu města. Goticko-renesanční hrad a zámek patří mezi nejvýznamnější historické stavby České republiky. Pod zámkem stojí nejvýznamnější památka v okolí – zříceniny gotického kláštera Rosa Coeli. Klášter Rosa Coeli Dolnokounický klášter Rosa Coeli vznikl v údolí Jihlavy již v roce 1181 a postupem času se stal ekonomickým a kulturním centrem kraje. Dokladem tohoto faktu je přestavba před rokem 1330 z původního románského konventního kostela v mohutnou gotickou stavbu, jejíž v baroku upravované zříceniny můžeme pod zámkem obdivovat dodnes. Vznik hradu Souběžně s přestavbou kostela začal být na kopci nad klášterem budován hrad, který měl sloužit k ochraně kláštera. Po zrušení kláštera získává panství roku 1537 Jiří Žabka z Limberka a začíná rozsáhlou přestavbu hradu v stále dobře opevněný renesanční zámek. Další přestavba proběhla za Drnovských z Drnovic v letech 1588 – 1618. Po bělohorské konfiskaci zámek koupili roku 1623 mikulovští Dietrichštejnové, ale nadále je využívali jen jako sídlo správy panství. Roku 1862 panství získali sňatkem Herbersteinové, kteří jej převzali už jen víceméně jako hospodářskou budovu. Nejvíce znehodnocené byly místnosti druhého patra. Po pozemkové reformě roku 1918 získal zámek správce velkostatku Karel Rubeš. Při osvobozování Dolních Kounic roku 1945 zasáhlo zámek několik dělostřeleckých granátů. Toho roku jej zakoupil Dr. Václav Edel, kterému byl ovšem zámek roku 1948 z části znárodněn a zahrnut pod správu Státního statku a byl využíván účelově. Od roku 1986 vlastnila zámek Státní vědecká knihovna, která s ním měla také své plány. Zámek však byl po roce 1992 v restituci navrácen rodině Edlů, kteří jej prodali soukromé společnosti. Dispozice zámku Hrad a zámek v Dolních Kounicích je ojedinělá pravidelná dispozice objektu s nárožními věžemi a s dochovanou podstatnou částí gotického zdiva. Areál zámku se skládá z předzámčí uzavřeného hradbami a přístupného 2 branami a vlastní dvoupatrové čtyřkřídlé renesanční zámecké budovy. Zachovány jsou zde renesanční dveřní a okenní ostění. Průjezd a interiér bývalé kaple v JV nároží má ještě gotický ráz. Hradní a zámecký palác je zdoben pozdně gotickými nástěnnými malbami a renesanční štukovou výzdobou. Nejvýznamnější místností je renesanční Rytířský sál. Na zámku je instalována historická expozice. Tipy na výlet V Dolních Kounicích najdeme také synagogu a židovský hřbitov. V nedalekých Ivančicích na vás čeká renesanční zámek, o něco dál rovněž renesanční zámek Hrubšice, lovecký zámeček Leopoldsruhe nebo renesanční zámek Oslavany. Ubytovat se můžete přímo v Dolních Kounicích.

Zaniklý skalní hrádek Čap stával na pískovcovém skalisku přibližně 1,5 km severozápadně od obce Pavličky. Z obce na krásné místo výhledu vede turistické značení. Historie hradu Zakladatelem skalního hradu byl koncem 14. století pravděpodobně Jindřich Berka z Dubé. V roce 1402 Jindřich umírá a při příležitosti dělení jeho dědictví je hrad poprvé a naposledy zmiňován v písemných pramenech. Jeho novým majitelem se stal Jindřichův syn Václav Berka z Dubé, dlouho jej však nedržel, záhy jej prodal majitelům vedlejšího helfenburského panství. To byla jistě i příčina opuštění a následného zániku Čapu. Podoba hradu Podoba hradu, z větší části dřevěného, je pro nás doposud neznámá. Hradní areál je tvořen dvěmi výškově rozdílnými úrovněmi. V té nižší, severní, se nachází ve skále vytesaná cisterna a v té vyšší nevelká světnička. Na jihozápadě hradního areálu se nachází kyjovitý skalní útvar. Tipy na výlet Navštívit můžete nedaleký hrad Helfenburg, zříceninu hradu Chudý hrádek, skalní hrad Pustý zámek nebo zámek Nový Berštejn u obce Dubá. Ubytovat se můžete v Úštěku. M.K.

Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.

Autobusová zastávka Předníi Kopanina.