Území bylo státní přírodní rezervací vyhlášeno v roce 1978. Má rozlohu 106 ha a rozkládá se na území katastrů Hlubočepy a Jinonice. Prokopské údolí patří mezi nejcennější přírodní území v Praze. I přes četné negativní zásahy člověka do tohoto prostoru se zde dochovala celá řada přirozených přírodních prvků. Mezi nejcennější patří profily prvohorními devonskými horninami, především vápenci, které jsou nalezištěm četných zkamenělin. Flóra je zde zastoupena skalkami a skalní stepí na diabasech a vápencích, dubohabrovými lesy, teplomilnými doubravami a suťovými lesy. Na stepích se vyskytuje česnek tuhy, česnek horský, lomikámen, rozrazil, tařice horská, šalvěj hajní, pěchava vápnomilná, hvězdnice chlumní, jetel alpský, meruzalka alpská, dymnivka dutá, sasanka hajní a další druhy rostlin. Fauna je zde mimo jiné zastoupena četnými druhy hmyzu, plazů, drobných hlodavců. Prokopské údolí je jedním z nejnavštěvovanějších přírodních míst Prahy.Chráněná krajiná oblast Český kras zasahuje svým severním cípem až na jz. území Prahy. Nejvýraznějším krasovým územím je tu Prokopské udolí, protékané Hlubočepským potokem. Najdeme tu typické krasové jevy, jako jeskyně a dutiny a také náznaky škrapových polí, místy vystupují strmé vápencové skály. Přestože bylo údolí v minulosti vážně narušeno těžbou v lomech, pálením vápna, výstavbou menších průmyslových závodů, silnice, železnice, zachovalo si své cenné přírodní hodnoty. Roste tu přes 400 druhů rostlin, z toho 26 chráněných, vyskytuje se tu řada bezobratlých živočichů hlavně měkkýšů a hmyzu. Jako na jediném místě v Praze tady roste suťový les, najdeme zde i dubohabrový les, teplomilnou doubravu, suché louky a pastviny. Výchozy silurských a devonských vrstev – vápenců, břidlic, vyvřelých diabasů. Skály představují unikátní geologický profil od svrchního ordoviku po střední devon; lze tady studovat vrstvu po vrstvě. Pozoruhodnou lokalitou jsou Hemrovy skály, vytvořené činností podmořské sopky před 430 mil. lety. Měla délku asi 5,5 km, šířku kolem 2 km, výška nade dnem moře se odhaduje na 200-300 m. Nejnavštěvovanějším místem údolí je romantické jezírko sevřené strmými vápencovými stěnami. Vzniklo po odstřelu skály v roce 1905 výronem spodní vody. Má plochu 25 arů, je dlouhé 107 m a široké 26 m, hloubka se pohybuje kolem 10 m. Ve strmé stěně nad bývalým klukovickým koupalištěm jsou dobře viditelné otvory Klukovických (Korálových) jeskyní, jejichž celková délka je 68 m; nejdelší z nich měří 19,5 m. U osady Daleje bývala Prokopská skála se známou Prokopskou jeskyní, dlouhou 120 m. Našli se v ní pozůstatky pravěkého člověka, ale i kosti mamuta, medvěda, nosorožce, hyeny, lva, soba, kozorožce, zubra a dalších pravěkých zvířat. Podle pověsti v ní žil jako poustevník sv. Prokop, který tu přemohl skupinu čertů, rušících jej při čtení bible. Dnes už bohužel neexistuje, v 19. století tu byl otevřen Prokopský lom, který v roce 1882 zničil poustevnu při jeskyni a v letech 1883-87 i jeskyni samotnou. Nestojí už ani kostelík sv. Prokopa, vybudovaný na vrcholku skály ve 2. pol. 18. století.

U zrodu Městského muzea ve Valašských Kloboukách stála Musejní společnost. Ta vznikla v roce 1933 a stejného roku založila i muzeum. První prostory získalo muzeum v budově čp. 108, kde se nacházela škola. Dnes muzeum sídlí v budově Staré radnice, kde se nachází expozice Pravěk jižního Valašska, v síni radnice se pak konají různé výstavy, koncerty a přednášky. Druhým muzejním objektem je Červený dům (1781): v interiérech 19. století je prezentováno nejslavnější kloboucké řemeslo, soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím. Stálá expozice Pravěk jižního Valašska (v přízemí Staré radnice - čp. 276) Interiér měšťanského domu (Červený dům - čp. 194)

Podle archeologických nálezů v této lokalitě bylo velmi staré osídlení. První zmínky však pocházejí až z roku 1363, kdy osadu vlastnila rodina Rotlevů ze Starého Města. Název Libně zřejmě pochází ze slova Líben, to znamená milý. Karel IV. založil v okolí řadu vinic, které Libeň obklopovaly. Ve středu osady byla Libeňská tvrz, která byla v roce 1595 přestavěna na zámeček. V roce 1608 zde byl uzavřen tzv. libeňský mír, na jehož základě císař Rudolf II. přenechal svému bratru Matyáši vládu v Rakousku, v Uhrách a na Moravě. V roce 1662 byla Libeň prodána Starému Městu. Libeňský zámeček se od té doby stal letním sídlem staroměstského primátora. Od konce 16. století se zde usídlovali také Židé. V 19. století Libeň zaznamenala rozvoj průmyslu. Byla zde slévárna, strojírny, jirchárny, vyráběly se zde svíčky a mýdla. Rozvoji Libně napomohla železnice, která tudy vedla od roku 1871 a vybudování přístavu. V roce 1898 byla povýšena na město a v roce 1901 připojena k Praze. V současnosti je Libeň rušnou částí města a velice důležitou dopravní křižovatkou.

Muzeum Šumperk je součástí a zároveň největším zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Muzeum využívá budovy areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory nalezlo v bývalém dominikánském klášteře. Současné prostory v Pavlínině dvoře byly muzeu přiděleny na začátku 50. let. Budovy prošly rekonstrukcí, díky které získalo muzeum kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. V době nedávno minulé byla v bývalých stájích vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Stálá expozice Příroda Šumperska a Jesenicka - typické horniny regionu, horské rostliny, z živočichů pak lastury perlorodek a ve dvou akváriích živé ryby. Dominantním exponátem je vlk. Dějiny šumperského regionu - archeologické nálezy z regionu včetně části pokladu středověkých mincí z Postřelmova, kopie kamenné křtitelnice ze 13. století a třeba ukázky loštických pohárů vás zavedou do života našich předků. Řemesla. Pod Vlastivědné muzeum v Šumperku patří Galerie Šumperska Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Lovecko-lesnické muzeum v Úsově Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice Památní Adolfa Kašpara v Lošticích