Rokokový zámek Červený Dvůr leží ve stejnojmenné obci v blízkosti silnice z Chvalšin do Českého Krumlova. Historie zámku Zámek byl původně letohrádek Viléma z Rožmberka, který byl roku 1598 dobudován jeho mladším bratrem Petr Vokem o rozlehlou zahradu a oboru. První rozšíření objektu provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu roku 1672, kdy vzniklo křídlo s kaplí. V letech 1748 - 1749 doplnil zámecké úpravy Josef Adam Schwarzenberg, při kterých byl areál rozšířen o sala terrenu. Výstavba pokračovala po roce 1756 budováním jižního křídla, jehož utváření navrhl knížecí stavitel Josef Fortin, který také sjednotil vnější fasády objektu. Poslední úpravy proběhly po polovině 19. století, kdy byl zámek určen jako letní sídlo Schwarzenbergů a k tomuto novému účelu také adaptován. Interiérům zámků vévodí především Čínský sál s malbami Františka Jakuba Prokyše z roku 1756. V současné době je však zámek Červený Dvůr veřejnosti nepřístupný, nachází se v něm léčebna pro drogově závislé a pro alkoholiky. Volně přístupný je jen rozsáhlý zámecký park, kterým vede naučná stezka Červený Dvůr. Zámeckému parku předcházela v minulosti původní obora založená Petrem Vokem z Rožmberka v roce 1598. Postupně pak byla přebudována v barokní, hvězdicovitě komponovanou zahradu, kde byl roku 1769 postaven čínský a holandský pavilón, různé romantické jeskyně, besídky, ostrůvek s můstky, obelisk i vodotrysky a chována exotická zvířata. Celá tato barokní úprava byla však v 1. polovině 19. století změněna v anglický park s krásnými scenériemi, loukami, vodními plochami i alejemi starých stromů a rozmanitými pohledy na zámek. V nedalekých Chvalšinách můžete navštívit Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu nebo se vydat na nejstarší kamennou rozhlednu Kleť. Navštívit zde můžete i hvězdárnu Kleť. Daleko odsud není ani krásné město Český Krumlov, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pestrou nabídku ubytování najdete v Českém Krumlově.

Rozhledna na Mackově hoře (408 m), ležící 1 km západně od Nového Strašecí v okrese Rakovník, je další z řady těch, které vznikly teprve nedávno, v éře mobilní komunikace. Za její stavbou stojí firma Eurotel, která ji pro veřejnost zpřístupnila v květnu 2001. Poprvé zde došlo při stavbě rozhledny, která je současně i telekomunikační věží, k opuštění tradiční čtyřboké příhradové konstrukce a ing. Janata vyprojektoval moderní trubkový stožár, ovinutý schodištěm. Věž vypadá elegantně a stejné konstrukce byly poté požity i při stavbách na Lhotce u Uherského Brodu, nebo v Pětnici u Záboří. Věž je vysoká 36 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů vede 98 točitých schodů. Po vystoupání budete odměněni pohledem na horu Říp, Lovoš, Milešovku, Klínovec, území přírodního parku Džbán, křivoklátské lesy a také část Nového Strašecí. Pro lepší orientaci návštěvníků jsou připraveny orientační tabule, umístěné na ochozu. Původně vyhlídkovou plošinu provozovalo Okresní muzeum v Rakovníku, dnes je pod správou města Nové Strašecí.

Sídliště Čimice bylo postaveno podle projektu B. Stuchlého v letech 1976 – 1986. Jeho kapacita je 2099 bytů pro 7000 lidí.

Historie Vršovického zámku. Na kopečku nad Vršovickým náměstím stojí budova, které starousedlíci říkávali Rangherka. Před ní je kašna s fontánkou, v dlažbě z kamenných kostek znak Vršovic. V pravé polovině svisle děleného štítu je půl pražského znaku, brány s cimbuřím a ruka ozbrojená mečem, v levé půli český lev a vrš – proutěný košík na chytání ryb, po němž dostali Vršovice své jméno.Vršovický zámek stojí na místě bývalé Štočkovské vinice při usedlosti Špendlikářka. V roce 1776 se ve Vršovicích usadil Josef Rangheri, italský obchodník s hedvábím, který se zasadil o pěstování morušovníku v Praze. Jeho syn Jiří Rangheri tu po roce 1842 nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s hranolovými věžemi, která sloužila pro výrobu hedvábí. V sousedství budovyvznikl morušový sad. Rodu Rangherů stavba patřila do roku 1882, kdy ho koupila obec Vršovice.Bývalá malá vesnice Vršovice se rozkládala při údolí potoka Botiče pod svahem vinohradské pláně. Vršovická kotlina jednou z částí dnešní Prahy, které jsou nepřetržitě osídleny od pravěku do současnosti. Přestože vršovický katastr není příliš rozlehlý, je protkán řadou historických cest, z nichž některé spojovaly jen sousední obce, jiné hrály roli důležitých tepen. Nejstarší známou stavbou Vršovic byla tvrz stojící mezi rameny Botiče. Ta se bohužel nedochovala, zbourali ji ve 20. století s tím, že ji budou v budoucnosti rekonstruovat. Zlaté oči! Dnes zajímá tak nanejvýš archeology.Pro starý vršovický kostel sv. Mikuláše, který naštěstí stojí, bylo zvoleno vyvýšené místo nad tvrzí i nad vlastní vsí. Měl vždycky dominantní polohu při cestě do Prahy. Původní kostel je v polovině 14. století připomínán jako farní, ale už v roce 1088 je na jeho místě zmiňována románská kaple sv. Máří Magdalény. Až do roku 1868 byl filiálním chrámem michelského kostela. V letech 1894-96 ho přestavěli, prodloužili a dostal nové průčelí. Současnost Vršovického zámku. Zámek je využíván městským úřadem Prahy 10.