Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Hrad Loket Hrad Loket je nádherný gotický hrad ležící ve stejnojmenném městečku, na ostrohu nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Gotický skvost
Místo, kde hrad stojí, bylo osídleno již od pradávna. Nacházelo se zde staré slovanské hradiště zvané Starý Loket. Prvá písemná zmínka o Lokti pochází z roku 1234 kdy v českém státě vládl Přemysl Otakar I. Vzhledem k nálezu románské rotundy, která patří ke stavbám nejstaršího českého typu, je ovšem možné datovat vznik hradu dříve - asi do 3. čtvrtiny 12. století. Byl tedy původně vystavěn v románském slohu. Do gotické podoby, ve které ho můžeme vidět dnes, byl Loket přestavěn za vlády Václava IV. koncem 14. století. Loket nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sloužil jako hraniční pevnost a také jako správní centrum pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. Přemysl Otakar II. nechal vybudovat nové hradební zdi a bašty.
Klíč ke Království českému
Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský a také Karel IV., který ač zde byl v útlém věku vězněn, na Loket nezanevřel a často v něm pobýval. Loket dokonce zařadil mezi města, která nesmějí být zcizena od české koruny. Po již zmíněném rozšíření za Václava IV. patřil Loket k nejpevnějším hradům ve střední Evropě. Přelom v dějinách hradu byly husitské války. Husité hrad několikrát marně dobývali, ale jeho hradby osvědčily svou pevnost a odolaly.
Zikmund Lucemburský poté hrad i panství zastavil svému kancléři kašparu Šlikovi a v roce 1434 přešel tento majetek do rodu Šliků definitivně. Šlikové Loketsko drželi až do roku 1547 a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo. Vláda Šliků byla provázena neustálým bojem mezi nimi a městem, které se chtělo z panství vykoupit. Definitivně se jejich cesty rozešly roku 1547 za šmalkaldské války. Spojení s evangelíky přivedlo Šliky do tábora císařových odpůrců, naopak město zůstalo věrné králi. Loketsko bylo Šlikům zkonfiskováno a Loket se tak opět stal svobodným královským městem.
Nastal úpadek hradu, který byl zčásti využíván hospodářsky, a další úpadek přineslo i poničení za třicetileté války. Roku 1822 byly některé budovy zbořeny, jiné sníženy. Byl tu uložen archív, roku 1889 zřízena věznice a v roce 1898 instalovány sbírky městského muzea. Dnes už je hrad Loket opět majetkem města.
Středověká mučírna
Prohlídka hradu Loket nabízí pohled na stavební vývoj hradu, s prvky ranně gotickými a pozdně gotickými a renesančními přístavbami. Tvoří ho komplex budov na oválném půdorysu, dominantou je hranolová věž z poloviny 13. století. Východní část tvoří palác se dvěma křídly a s baštami ze 16. století. Nejstarší stojící částí dnešního hradu, pocházející ze samých počátků jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Proti věži je hejtmanství a purkrabství.
Návštěvníky jistě potěší prohlídka sbírek porcelánu. Hrůzy středověku lze zažít v expozici útrpného práva ve vězeňských kobkách. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem.
Tipy na výlet
V Lokti se nachází Muzeum knižní vazby. V nedalekém Sokolově můžete vystoupit na rozhlednu Hrad. Ve městě také najdete zámek Sokolov a v něm Krajské muzeum.
Ubytovat se můžete v Sokolově nebo v Lokti.
Doporučujeme
Železniční přejezd přes ulici Na betonce Železniční přejezd přes ulici Na betonce v Praze Radotíně. Na trati Praha - Beroun.
Doporučujeme
Palác Toskánský Hradčanské 5.
Doporučujeme
Zřícenina hradu Dívčí Kámen Rozsáhlá zřícenina hradu Dívčí Kámen se tyčí na skalnatém návrší nad levým břehem Vltavy obtékané Křemžským potokem u Třísova na Českokrumlovsku. Díky jeho poloze jsou jeho nejčastějšími návštěvníky vodáci sjíždějící Vltavu.
Rožmberský hrad
Dívčí Kámen, či také Maidštejn nebo Menštejn, náleží k nemnoha hradům, o nichž se zachovala zakládající listina. K jeho stavbě dal souhlas roku 1349 král Karel IV. bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Maidštejn byl také jedním z rožmberských hradů, kde byl vězněn v roce 1394 zajatý král Václav IV. V rukou Rožmberků zůstalo sídlo až do konce své existence. Začátkem 16. století se rozhodl Petr z Rožmberka hrad dále nevyužívat, jeho zařízení bylo převezeno do Českého Krumlova, a tak byl Menštejn ponechán svému osudu. Jako pustý hrad je uváděn již v roce 1541. Na svahu rozlehlé hradní zříceniny, kde se zachovaly zbytky obvodových zdí a příček, byl v roce 1972 proveden archeologický průzkum, který prokázal, že tato oblast byla osídlena již v pravěku.
Dispozice hradu
Hrad byl chráněn soustavou příkopů, hradeb a věží. Jediný přístup byl od jihu, branou na předhradí, kde stály hospodářské budovy a stáje. Druhá brána vedla do latránu, na jehož konci byla čtyřhranná dvoupatrová obranná věž zasazená do opevnění vlastního hradu. Za touto branou se postupovalo úzkým průchodem k bráně v ohradní zdi předbraní a dále k dvoupatrové hranolové věži s branou do předhradí vlastního hradu.
Na nádvoří stál dvoupatrový palác sestávající ze dvou protilehlých traktů, spojených mezi sebou na bočních stranách vysokými zdmi. Na vnitřní straně zdí obrácených do nádvoří byly pavlače, po nichž se dalo přecházet z jednoho traktu pro služebné do druhého panského. Nejvyšší bod objektu bylo toto rozměrné dvoupalcové jádro. Oba plochostropé paláce dosahovaly ve své zděné části výšky tří pater. Z obranných důvodů se rozměrná okna obracely pouze do vnitřního nádvoří.
Třetí patro zadního paláce obsahovalo také polygonální arkýřovou kapli, zaklenutou žebrovou klenbou. Po výstavbě vlastního hradu pokračovalo budování vnějšího opevnění prodloužením parkánu, zesíleného dvěma čtyřbokými baštami, které nejspíše odpovídají opevňovacím prvkům Rožmberků na jejich dalších jihočeských hradech. Patrně tedy patří do nejstaršího období stavby podobných opevnění, které se datuje do konce husitských válek.
Pokud se vydáte proti proudu Vltavy, čeká vás cisterciácký klášter Zlatá Koruna. Za návštěvu stojí i dominanta Blanského lesa, hora Kleť. Na ní stojí kamenná rozhledna, která vám nabídne rozhled po okolí. Kousek odsud se nachází také hvězdárna.

