ZOO Ohrada - Hluboká nad Vltavou leží u loveckého zámku Ohrada, na břehu Munického rybníka a při procházení v ní lze spatřit nedaleký zámek Hluboká nad Vltavou. Nejmenší česká ZOO Historie zahrady je spjata s Dr. Adolfem Schwarzenberkem. Ten využil faktu, že lovecký zámeček nebyl využíván pro své původní účely a proto z něj vytvořil muzeum s přírodovědnými sbírkami. Později přibyly voliéry, výběhy a terária. To bylo ve 30.letech 20. století.  Přestože zahrada svou velikostí 6 ha, z nichž jen 1,8 ha představuje expoziční plochu, patří k našim nejmenším, najdeme v ní téměř 200 druhů živočichů. V dnešní době se ZOO Ohrada zaměřuje především na české a evropské ohrožené druhy, ale k vidění jsou i zvířata z mírného pásu Asie či Austrálie, Afriky a Ameriky. Kontaktní ZOO Zahrada se zaměřuje na záchranu ohrožených druhů. K nejvzácnějším exponátům patří vydra říční, vzácný čáp černý, sup mrchožravý a holub krvavý. Díky své poloze lze její návštěvu spojit s prohlídkou zámku a její rovinatá krajina  poskytuje možnost pohodlné procházky. Parkoviště je přímo před vchodem areálu, k dispozici je občerstvení i možnost zakoupení suvenýrů. ZOO Ohrada se hodně zaměřuje na akce pro děti, které jistě ocení možnost kontaktu se zvířaty. Výlet na Ohradu určitě spojte s prohlídkou nedalékého zámku Hluboká.

Muzeum betlémů na Karlštejně vzniklo v roce 1995. Hlavním těžištěm se stala soukromá sbírka betlémů a lidového umění. JMůžeme tak shlédnout kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Tři podlaží barokního domu jsou vybavena historickým nábytkem, obrazy, podmalbami na skle a dřevořezbami.Bonbónkem jsou mechanické betlémy z nichž většinu si mohou samy spouštět.V nejnižší části domu jsou dvě podlaží barokních sklepení, kde je instalována stálá výstava o dějinách vinařství na Karlštejně. Od poloviny listopadu se muzeem line vůně perníku, protože začíná tradiční výstava perníkových betlémů. Účastní se jí perníkářky z okolí, i daleka. Stálá expozice Sbírka starých českých betlémů v zařízených interiérech. Karlštejnský královský betlém - největší český loutkový betlém. Perníkové betlémy - Barokní sklepení s karlštejnskou Bílou paní - "Vinařství na Karlštejně".

Rozlehlý a v několika staletích rozšiřovaný hrad Sovinec se tyčí na výběžku nad údolím na okraji stejnojmenné osady. Přístupný je v otevíracích hodinách. Historie hradu Hrad založili před rokem 1332 bratři Vok a Pavel, předci pánů ze Sovince. Poprvé se po hradě píše Vok roku 1348. O drobné rozšíření hradu se na přelomu 14. a 15. století postaral Pavel ze Sovince. Za husitských válek se Sovinec stal oporou husitů. Radikálnější přestavba hradu nastala na přelomu 15. a 16. století za Pňovských ze Sovince. V renesanční sídlo hrad upravili páni z Boskovic, kteří jej vlastnili od roku 1543, a Vavřinec Eder ze Štiavnice (od 1555). Vavřincův zeť a poslední český majitel hradu Jan starší Kobylka z Kobylího byl po účasti ve stavovském povstání donucen hrad prodat. Roku 1623 jej koupil řád německých rytířů a hned tři roky poté jej dobylo vojsko generála Mansfelda. Nedostatečná obranyschopnost hradu byla příčinou dalších stavebních aktivit, především zpevnění a doplnění opevňovacích článků. I přes tyto stavební úpravy hrad roku 1643 dobylo švédské vojsko generála Torstensona a až do roku 1650 jej okupovalo. Řád hrad jen nouzově opravil, což učinil též po požáru roku 1784. Sídlil zde řádový seminář a od roku 1867 první lesnická škola na Moravě. V roce 1903 velmistr arcivévoda Evžen na hradě zřídil řádové muzeum a zároveň mu hrad sloužil jako letní sídlo. Za druhé světové války byl hrad využíván jako základna jednotek SS a vězení. V létě roku 1945 za záhadných okolností vyhořel. Od té doby prochází hrad postupnou, bohužel poněkud pomalou, obnovou. Podoba hradu Hrad Voka a Pavla ze Sovince se sestával z mohutného bergfritu, dvouprostorového paláce (který byl za třicetileté války zcela zničen a dnes jsou na hradě k vidění pouze jeho drobné relikty) a hradby. Brána se nacházela v sousedství bergfritu. Pavel ze Sovince na přelomu 14. a 15. století vybudoval parkánovou hradbu okolo paláce s vybíhající věžicí a ohradil hradbou předhradí v prostoru dnešního pátého nádvoří. Pňovští ze Sovince pak v tomto předhradí postavili jižní palác a krátký západní trakt s průjezdem do nádvoří. Kryštof z Boskovic a Vavřinec Eder ze Štiavnice se zasloužili o rozšíření obytných prostor hradu vystavěním dalších paláců, ale vznikaly i další opevňovací prvky hradu, např. polygonální bašta Remter, opevnění výběžku Kočičí hlava a předsunutá osmiboká bateriová věž, na níž dnes stojí kostelní věž. Jan starší Kobylka z Kobylího vystavěl čtyřboký barbakán s dnešní první bránou, čímž původně samostatnou osmibokou bateriovou věž připojil k hradu. Při opevňování hradu za třicetileté války vznikly mj. tři barokní bastiony (jeden zčásti využil zdiva Kobylkova barbakánu) a předsunutá věž Lichtenštejnka. Hrad je v majetku Moravskoslezského kraje, spravuje jej Muzeum v Bruntále. Tipy na výlet Vydat se odsud můžete na hrad Šternberk. Ve městě Šternberk najdete také augustiniánský klášter. Dále stojí za návštevu Rešovské vodopády, zřícenina hradu Rabštejn, zřícenina kláštera Kartouzka v Dolanech, poutní místo Svatý kopeček nebo rozhledna Svatý Kopeček u Olomouce. Na Svatém Kopečku najdete i zoologickou zahradu. Ubytovat se můžete přímo v Uničově nebo ve Šternberku.  

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji Dolních Kounic při městském křesťanském hřbitově v Trboušanské ulici. Jako druhý židovský hřbitov byl založen v roce 1680 a naposledy rozšířen v 19. století. Sloužil až do druhé světové války. Na poměrně velkém hřbitově (7.789 m2) je různě roztroušeno na 1.500 náhrobků hlavně barokního a klasicistního typu. Menší část náhrobků pochází ze zrušeného staršího středověkého hřbitova. Nejstarší čitelný by měl pocházet z roku 1688. Dříve byl hřbitov spojen s židovským ghettem schodištěm a tunelovým průchodem, který byl zazděn v 80. letech 20. století. Hřbitov je volně přístupný.