Český herec.

Expozice v barokním špýcharu, založeném roku 1770 Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou, seznamuje prostřednictvím dobových exponátů - především zemědělských strojů a nářadí, náčiní podomácké a řemeslné výroby a také vybavením interiéru lidového obydlí, se životem venkovského obyvatelstva středního Povltaví v 19. až 20. století. Archeologická část expozice představuje nejstarší dějiny regionu spjaté s těžbou a zpracováním zlata. Významnou součástí je prezentace výsledků archeologického výzkumu keltského oppida Hrazany. V rozsáhlých prostorách špýcharu jsou umístěny další zajímavé expozice, například o působení Řádu křížovníků ve středních Čechách nebo o tradici motocyklových závodů s ukázkou historických strojů zdejších rodáků. Nabídku doplňují výstavy současného výtvarného umění. Památník je pobočkou Hornického muzea Příbram

Barokní zámek Kravaře stojí ve stejnojmenné obci asi 10 km od Opavy. Je součástí rozsáhlého parku. Historie Kravař Původním panským sídlem v těchto místech byla vodní tvrz, o níž jsou první zmínky z roku 1377. Ovšem neví se přesně kde stála, pravděpodobně západní části dnešního areálu. Nechal ji vystavět významný moravský rod panů z Kravař. Ti drželi panství do roku 1420, po nich se zde vystřídali vladykové ze Šlevic, Elblové z Hertmansdorfu nebo Macákové z Otenburka. Původní tvrz zpustla a tak vedle ní byla v 16. století vystavěna nová renesanční tvrz. V letech 1649 -1662 došlo k další přestavbě a vybudování kaple, to již byli majiteli panství Eichendorfové, nižší braniborští šlechtici, kteří panství získali sňatkem. Tato přestavba byla v již barokním duchu a je již součástí dnešní podoby zámku. Byla to jednopatrová budova, dnešní východní křídlo zámku. Stavební vývoj Zásadní změna ve stavebním vývoji zámku nastala v letech 1721-1728 za dalšího Eichendorffa, Jana Rudolfa. Ten nechal vystavět nový zámek v duchu vrcholného baroka, při využití původní zástavby, která je dobře patrna ve sklepeních a v přízemních prostorách východního křídla. Jednalo se o čtyřkřídlou, jednopatrovou budovu uzavírající centrální dvůr s arkádovou lodžií. V této podobě se zámek dochoval prakticky do současnosti. Autor přestavby není dosud jednoznačně určen, ale kvality stavby ukazují na některého z předních architektů té doby, pravděpodobně z okruhu vídeňského dvora. Figurální výzdoba portálu zámku je přisuzována opavskému sochaři Janu Jiřímu Lehnerovi, který je zřejmě i autorem dvou putti v tympanonu a u slunečních hodin na dvorní straně vstupního traktu. Jednou z posledních stavebních úprav byly nepatrné změny za Eufémie Rudzinské z Rudna, jež zdědila kravařský velkostatek v roce 1844. Zasloužila se také o rozšíření zámecké knihovny, zakoupila mnoho obrazů a zámecké chodby nechala vyzdobit mozaikou. Zničující požár V roce 1937 vypukl na zámku požár, který zničil střechy, stropy zdobené figurální štukaturou, vnitřní zařízení i dřevěné vstupní schodiště. Neporušený zůstal pouze interiér pozdně barokní zámecké kaple sv. archanděla Michaela. Ta je součástí zámku již od roku 1662. Její barokní výzdoba se však datuje až do let 1727 – 1730. Stropní fresku na kopuli, představující Nanebevzetí Panny Marie s alegorickými výjevy čtyř světadílů, namaloval nejvýznamnější představitel barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku František Řehoř Ignác Eckstein. Teprve od roku 1952 započala rekonstrukce zámku, který je dnes majetkem státu. Od roku 1996 zde má sídlo Zámecké muzeum, které spravuje etnografické sbírky kultury na Hlučínsku a barokní expozici, přibližující život rodu sv. p. Eichendorffů na zdejším zámku v letech 1636 - 1782.  Zámecký park v anglickém stylu slouží jako golfové hřiště. Tipy na výlet Podívat se na výlet můžete třeba do Skanzenu Bolatice, na evangelický kostel v Hlučíně, Muzeum Hlučínska, zámek Hlučín, zámek Šilheřovice, na zámek Velké Hoštice, na zříceninu hradu Přerovec, zámek Raduň nebo na empírový zámek Hradec nad Moravicí. V Opavě najdete minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Hedviky nebo františkánský klášter a kostel sv. Barbory. Mimo církevních památek vás možná také zaujme Památník Petra Bezruče, Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea, Slezský ústav Slezského zemského muzea, starobylý dům Boží koutek nebo hláska. Ubytovat se můžete v Opavě.  

Socha Tomáše Garigue Masaryka na Hradčanském náměstí je dílem architekta J. Rathovského a sochařů J. Vajce a J. Bartoše. Socha je 3 m vysoká, váží 500 kg a je umístěna na kruhovém podstavci zhotoveném z žuly. Je trojnásobnou zvětšeninou původní plastiky O. Španiela u roku 1931. Socha byla odhalena v roce 2000 u příležitosti 150. výročí narození tohoto prvního Československého prezidenta. Socha má svůj duplikát v Mexiku. Je zde umístěna na třídě, která nese Masarykovo jméno.Edvard Beneš, Masarykův žák a nástupce, pronesl nad jeho rakví tato slova:„Masaryk, zůstavaje i po svém odchodu stále mezi námi, je nám všem příkladem a výzvou. Příkladem velké víry v člověka, jíž je dnes Evropě a světu tolik potřebí. Výzvou, abychom v harmonii mezi sebou, v dobré vůli a přátelství ke svým sousedům i všem ostatním národům v Evropě a ve světě budovali svůj státní organismus a svou politickou, sociální a národnostní spolupráci tak, že bychom vytvořili z tohoto místa v Evropě dokonalý, harmonický a sociálně, národnostně a politicky spravedlivý stát, jenž bude hoden toho, který nám právě odchází, jenž bude mezi státy tím, čím byl Masaryk mezi námi, a tím, čím byl Masaryk ostatnímu světu.“