Zříceniny hradu najdeme na protáhlém, vysoko položeném ostrohu nad stejnojmenným městem. Historie hradu Hrad vystavěný na jedné z vysokých hor Slavkovského lesa k ochraně hranic se připomíná již počátkem 13. století. Koncem 13. století na něm sídlil rod vladyků z Hertenberka, který stranil Ludvíku Bavorskému proti českým Lucemburkům. Roku 1347 byl Kynžvart dobyt královským vojskem, mimo jiné i proto, že z hradu byly podnikány loupeživé výpravy na chebskou obchodní cestu. Zpustošený hrad obnovil koncem 14. století se svolením českého krále Hynčík Pluh z Rabštejna. Šlo o rozsáhlou stavbu, do které bylo včleněno i předhradí, a samo hradní jádro, kterému dominovala v severozápadním nároží vysoká půlválcová věž, bylo důmyslně opevněno dvojitou hradbou. Téměř celé 15. století sídlili na hradě páni z Plavna. Také po celé následující století byl hrad udržován a plnil funkci pohraniční strážní pevnosti, otevřené českému králi. K jeho zkáze došlo ke konci třicetileté války, kdy byl střídavě dobýván švédským a císařským vojskem. V říjnu roku 1647 se jej zmocnili. Kynžvartské panství získal rod Metternichů. Ti na úpatí Slavkovského lesa vystavěli koncem 17. století barokní zámek, přestavěný do dnešní podoby v klasicistním slohu v 1. pol. 19. století pro kancléře K. V. Metternicha. Podoba hradu O původním hradu se moc neví, podstatná část dnes patrných konstrukcí je zřejmě pozůstatkem znovuvýstavby v posledním desetiletí 14. století. Před oválným jádrem hradu se rozkládalo podlouhlé předhradí. Na vnitřní nádvoří se vstupovalo průjezdem čtverhranné věže postavené v nároží jádra. Zadná část jádra pak zaujal dvoutraktový palác a k severozápadnimu nároží se připojuje velmi zvláštní věž. S vnitřním hradem souvisí jen rohem. Její interiér je podélně lichoběžný. Dnes se z hradu nejlépe dochovala již zmíněná zvláštní věž a zbytky hradeb předhradí. Hradní zřícenina Kynžvart je volně přístupná. Tipy na výlet Nedaleko od města najdete přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí taky nedaleké Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. Nezapomeňte navštívit melebný skanzen Doubrava. V obci Vysoká najdete zříceninu kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytovat se můžete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.

Nedaleko silnice spojující Svor s Jiřetínem pod Jedlovou, na jihozápadním úpatí Pěnkavčího vrchu se nachází skalní útvar s názvem Pětikostelní kámen, z jehož partie je krásný výhled západním směrem na Jedlovou, Tolštejn a další místa.

Botanická zahrada v Benátské ulici je studijní zahradou Karlovy univerzity. Vznikla v roce 1775, původně na Smíchově, v dnešních Dienzenhoferových sadech. Do dnešní lokality byla přemístěna koncem 19. století. V zahradě je v několika pavilonech, především pro vědecké účely, pěstována řada vzácných a exotických rostlin. Zahrada je přístupná pro veřejnost a její název je dán jejím charakterem.

Kašna s plastikou Chlapce s rybou pochází z roku 1967 a je dílem B. Bendy. Je umístěna v parku u Smíchovského nádraží.