Obnovovaná zřícenina gotického kostela sv. Petra a Pavla postavená na románských základech se nachází při řece Berounce, asi 2,5 km jižně od obce Chříč. Značená cesta sem nevede, přístup jen po silnici z obce Studená. V písemných pramenech je jako kostel farní zmiňován mezi roky 1344-1350. Pány tohoto kostela jsou roku 1358 zmiňováni Habart z Dolan a Markwart z Řebříku. Za husitských válek byl kostel zpustošen. Ještě větší ránu mu zasadila Švédská vojska. Hřbitov okolo kostela byl zasypán a sám kostel zčásti pobourán. V první polovině 16. století nechal Kryštof Kolovrat sešlý kostelík opravit a roku 1553 do něj pořídil zvon. Za třicetileté války kostel opět schátral. Po nich ho nechal opravit tentokrát Vojtěch Hynek Teyřovský a v roce 1684 do něj daroval druhý zvon. Za majitelů Lažanských se dostálo kostelíku další pozornosti a oprav. Tehdy plnil funkci farního kostela pro několik vsí. Zájem o něj se udržel až do 19. století. V jeho neprospěch se situace definitivně změnila v roce 1878, kdy odsud byly odvezeny zvony do Chříče. V letech 1882-1895 byla vydrancován a zpustošen. Kostelík začal prudce chátrat v předválečném období a po 2. sv. válce. V roce 2001 byly započaty práce na záchraně objektu kostela s cílem zachovat jej pro příští generace. Kromě dvou zvonů visel na zdi v presbytáři, odděleném od lodi hrotitým vítězným obloukem, obraz světců, jimž byl kostel zasvěcen. Obraz kde se Sv. Petr loučí se sv. Pavlem, vznikl v první polovině 18. století a nesl alianční znak Černínů a Lažanských. Boční oltáře představovaly sv. Jáchyma a sv. Isidora. Z doby panství Lažanských pocházely cínové svícny. Kromě kostelních lavic, dřevěného zábradlí před oltářem a střídmé barokní kazatelny, není o žádném dalším vybavení nic známo.

Od března roku 2003 je Regionální muzeum v Žatci provozovatelem objektu tzv. Křížovy vily. Jde o skvost žatecké architektury konce 19. století. Objekt prošel v letech 2001-2002 kompletní rekonstrukcí. Nyní je zde umístěno detašované pracoviště muzea, které tak získalo další výstavní prostory otevřené pro veřejnost po celý rok. Konají se zde krátkodobé výstavy, ale i další jednorázové kulturní akce.Vila Dr. Kříže se nachází v historickém prostoru čtvrti, jež nesla název Skotník. První písemná zmínka pochází z roku 1769. Celý dům je unikátní ukázkou novorenesanční architektury čerpající inspiraci v severoitalské renesanci. Nejhodnotnější je bezesporu interiér budovy. Z chodby prvního patra vpravo jsou čtyři průchozí bohatě zdobené místnosti. Ve dvou z nich jsou dochována původní novorenesanční kachlová kamna. Vedle bohaté štukové výzdoby a dekorativní ornamentální malby stěn každého návštěvníka zaujmou nástropní malby Josefa Aussiga Reinera z roku 1898. Z chodby na levou stranu budovy Vás zaujmou Červený salónek a Velký sál, též bohatě zdobený kazetovým stropem s figurální malbou a kachlovým topeništěm. Konají se zde svatební obřady. Stálá expozice "Obrazy ze sbírek muzea" - průřez sbírkou.

Národní park České Švýcarsko je nejmladším ze čtyř národních parků České republiky. Leží v okrese Děčín, v Ústeckém kraji, mezi obcemi Hřensko a Chřibská, při státní hranici se Německem. V Německu se rozkládá jeho pokračování v podobě Saského Švýcarska.Malebná krajina, kterou vytváří skalní města, bizarní skalní útvary, převisy, vyhlídky, skalní brány, hradní zříceniny, soutěsky, skalní mosty a hluboké lesy, je velmi vyhledávanou turistickou oblastí jíž od 19.století. Kdy také dostala své jméno. O tento romantický název se zasloužili hlavně švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na Akademii v Drážďanech a malovali krajinu podél Labe, která jim připomínala jejich domovinu. Ovšem příběh tohoto území začal už před mnoha milióny lety, kdy se v této oblasti rozprostíralo mělké moře. Právě z jeho písečného dna se po ústupu moře zrodil tento podivuhodný svět pískovce. V Českém Švýcarsku se nikdy nerozkládalo větší panství, územím jen procházely odedávna obchodní stezky, k jejichž ochraně bylo vybudováno množství skalních hrádků. Ty v některých obdobích sloužily též jako sídla lupičů. v 19.století pak kraj objevili romantičtí umělci a stal se oblíbeným výletním místem.Národní park lemuje celkem devět obcí, jejichž početné stavební památky vytvářejí s členitou krajinou harmonický celek. Jsou zde k vidění ukázky lidové architektury tvořené především roubenými chalupami a hrázděnými štíty nebo patry. Návštěvníci naleznou ubytování a možnosti rekreace s občerstvením v obcích Doubice, Hřensko, Chřibská, Janov, Jetřichovice, Krásná Lípa, Růžová, Srbská Kamenice a Staré Křečany. Turisticky nejatraktivnější obcí je Hřensko, otevírající přístup na světově proslulou Pravčickou bránu a do Tiché a Divoké soutěsky. Pravčická brána je přírodní skalní most, který má rozpětí 30 metrů, šířku 8 metrů a klene se ve výšce 16 metrů nad zemí. je největším svého druhu ve Střední Evropě. Krásnou přírodní scenérii kaňonu řeky Kamenice je možno obdivovat plavbách na pramicích Divokou a Tichou soutěskou. Plavení turistů zde má velmi dlouhou tradici. Provoz na 500 metrů dlouhé Tiché soutěsce byl zahájen v roce 1890. O 8 let později, v roce 1898, byla zprovozněna i Divoká soutěska. Ta měří jen 250 metrů a ve srovnání s Tichou soutěskou působí klidnějším dojmem. Řeka Kamenice je průzračně čistá a pohledy z pramic nabízejí pohledy na čarokrásné skalní útvary. Z dalších zajímavostí Českého Švýcarska určitě stojí za zmínku i Jetřichovické skály s jedinečnými vyhlídkami nazvanými Mariina skála, Rudolfův kámen a Vilemínina stěna. Zřícenina hradu Šaunštejna u Krásné Lípy nebo nedaleko ležící Malá Pravčická brána. Nádherné scenérie ovšem nabízí cela plocha Českého Švýcarska, která je protkána množstvím značených turistických cest, které vedou krásnými lesy a spojují další jedinečné přírodní útvary, skalní hrady, rozhledny a historicky cenná místa. Mezi velmi oblíbené trasy, kterou si navíc v zimě můžeme zpestřit návštěvou kouzelné ledové Jeskyně víl, patří velmi příjemná cesta Kyjovským údolím podél meandrující Křinice až do dnes již zaniklé osady Zadní Doubice, kde je možno překročit státní hranici se SRN a napojit se na propracovanou síť turistických cest i cyklostezek v NP Saské Švýcarsko.Na své si zde přijdou všichni milovníci aktivní dovolené i romantické duše. O všechny je výborně postaráno v četných penzionech, restauracích a spojení mezi jednotlivými středisky zajišťují turistické autobusy.

Gotický kostel stojí mezi Husovým náměstí a náměstím 1.máje. Jeho jádro je gotické ze 13-14. století, později byla v letech 1518-1542 přestavěna goticko-renesančně. Roku 1899 byla pro špatný stav uzavřena. Nejstarší částí kostele je dnes sakristie a zdivo presbytáře. Objekt opět slouží bohoslužbám.