Rozhledna se nachází v zámeckém parku založeném v letech 1783-93 Janem Rudolfem Černínem z Chudenic. Rozhledna byla postavena jako mohutný pseudogotický templ v letech 1793-96 a sloužila jako památník. Má mnohoúhelný půdorys s četnými zdobnými opěrami. Při stavbě bylo pamatováno i na vyhlídkovou plošinu, odkud byl krásný výhled do okolí. Po roce 1945 se zámek dostal do rukou státu a byl užíván lesní správou. S tím začala tato stavba chátrat a to i když byla v letech 1982-85 částečně opravena. Tato oprava však nebyla optimální. Podle dostupných informací je schodiště na vyhlídkovou plošinu stále v havarijním stavu a je tak nepřístupná.

Kostel sv. Václava se nachází západně od hlavního sušického náměstí (při ulici Příkopy). Byl postaven ve 14. století při románské kapli. Po velkém městském požáru roku 1707 byl barokně přestavěn a v letech 1884-1885 upraven pseudogotickými prvky. Bývalou románskou kapli dnes tvoří sakristie. Hlavní oltář s obrazem sv. Václava pochází z roku 1861. V kostelní dlažbě můžeme vidět kamenné náhrobníky místních šlechticů a měšťanů z doby po roce 1560.

Stavba postavená v roce 1907 byla dlouho připisována Janu Kotěrovi. Ve skutečnosti ji navrhl pro manžele Sýkorovy jeho jeden z prvních žáků Jan Šachl. Vila byla postavena v secesním slohu s prvky lidové architektury.

V malebné jihočeské krajině nalezneme mnoho pozoruhodných historických památek, mezi nimiž se z hustých a romantických šumavských lesů zjevuje jedna z perel gotické architektury na našem území – cisterciácký klášter Vyšší Brod. Toto místo protknuté stoletou touhou po každodenním setkávání s Bohem objevujeme necelých třicet kilometrů na jih od dalšího architektonického skvostu, Českého Krumlova a to na pravém břehu pokojně plynoucí Vltavy.Legenda o založení kláštera jakoby zapadala do mystického prostředí obklopujícího klášter samotný. Šlechtic Vok I. Rožmberk se prý v polovině 13. století ocitl na pokraji smrti, když se jeho tělo zmítalo ve vlnách rozbouřené Vltavy a zachránit se mu podařilo prý jen zázrakem. Jako vyjádření díků Bohu za toto znamení zde roku 1259 zakládá klášter, který nechává osídlit cisterciáckými mnichy z nedalekého rakouského kláštera Wilhering. Zároveň činí z kláštera rodové pohřebiště, kde je postupně pohřbeno deset generací rodiny Rožmberků od 12. do 17. století, mezi nimiž najdeme významné osobnosti našich dějin v čele se Závišem z Falkenštejna (byl v klášteře pohřben jako první), či mecenášem Petrem I. Rožmberkem. Stavba klášterního kostela trvala více než sto let a byla dokončena v 80. letech 14. století. Velkou cenností je deskový oltář, obsahující malby tzv. Mistra oltáře vyšebrodského. Ve spojení s Vokem I. se podařilo místním cisterciákům vybudovat rozsáhlé panství, které mělo jako jedno z mála štěstí během husitských válek, kdy nebylo závažněji poničeno. Takové štěstí již neměl klášter samotný, který husité v roce 1422 dobyli, ale ani on nebyl závažněji poškozen. Období nastupující reformace a protestantismu v 16. století se odrazilo mezi poddanými i na tomto vyšebrodském panství, ovšem ze záznamů se dozvídáme, že bylo poměrně násilně potlačeno opatem Trollem. V 17. a 18. století se v klášteře poměrně klíčově přistavuje, vzniká např. první kostelní věž (1671), přestavují se dvě menší stavby ze 14. století, či vzniká zásadní knihovní sál (1757). Svou novogotickou podobu klášter získává mezi lety 1830 – 1862 pod vedením opata Leopolda Wackarže. Odlehlost celého areálu zabezpečila možnost nepřerušeného architektonického vývoje a to i v napjatých, válečných dobách.Když se klášteru podařilo přečkat nelehkou dobu vlády Josefa II., došlo ke stabilizaci a nárůstu počtu klášterních bratří. Těžké časy započaly v období po mnichovském diktátu, kdy byl klášter v rámci sudet připojen k říši a o dva roky později dokonce zrušen a řeholníci se rozprchli po okolních farách. Ani osvobození a obnovení činnosti kláštera nepřineslo klid pro jeho správce, neboť v rámci odsunu sudetských němců bylo mnoho cisterciáků vyhnáno z republiky. Tragické období kláštera se uzavřelo v roce 1950, kdy komunisté v rámci jejich násilného tažení proti věřícím klášter zrušili a jeho obyvatele vyhnali. Zadostiučinění tak přišlo až v roce 1990, kdy se do kláštera ve Vyšším Brodu navrátil život i cisterciáčtí mniši. Pro návštěvníky nabízí klášter mnoho zajímavostí, počínaje nádhernými gotickými exteriéry i interiéry, obrazovou galerií jenž obsahuje díla Petra Brandla, Norberta Grunda či Kašpara Hirschellyho nebo kapli panny Marie, která má na svém novogotickém oltáři vystaven obraz Milostné Panny Marie, známý jako Vyšebrodská madona. Vrcholem celého komplexu je však zcela unikátní knihovní komplex, který obsahuje přes 70 tisíc svazků a je třetím největším v České republice. Knihy jsou rozčleněny po knihovní chodbě (novější odborná literatura), filosofickém sále ( především filosofické spisy) či sále teologickém (nejrozsáhlejší sál s převážně teologickou literaturou a unikátní sbírkou biblí) a pro návštěvníka jen korunují dojem z nádherného místa protknutého chodem dějin.