II. nádvoří Pražského hradu bylo součástí západního předhradí, kde byly obranné příkopy. Vzniklo za vlády Rudolfa II jako „přední zámecké“ nádvoří. Celé prostranství je ohraničeno křídly nového paláce. Průchody je spojeno s I. a I. nádvořím Pražského hradu, se zahradou Na baště a s Prašným mostem.

Podvinný mlýn.

Žďárské vrchy jsou vrchovinou na rozhraní Čech a Moravy, nacházejí se ve východní části Českomoravské vrchoviny a jejich hranice jsou vymezeny většími městy, které leží na jejích okrajích - Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Polička a Bystřice nad Pernštejnem. Oblast Žďárských vrchů je jednou z ekologicky nejzachovalejších v České republice a proto je nazývána jejím zeleným srdcem. Více než polovina území je zalesněná a to byl jeden z důvodů, proč na velké části oblasti byla roku 1970 zřízena CHKO. Územím prochází hranice evropského rozvodí Labe – Dunaj. Pramení zde několik českých a moravských řek - Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava a Oslava.Celá oblast je turisticky velmi atraktivní a nabízí širokou škálu vyžití. Hlavním centrem je město Žďár nad Sázavou, které má velký význam z hlediska cestovního ruchu a je bohaté na historické památky. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras vhodných i pro výlety na kole. Devět Skal, Tisůvka, Čtyři Palice a další skalní útvary jsou přitažlivé pro horolezce. Právě Devět skal (836 m n.m.) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, což je skutečně skupina devíti skal, tvořících malé skalní město. Koupání v osvěžující vodě nabízí rybník Velké Dářko. Žďárské vrchy nabízí ideální podmínky i pro vyznavače zimních sportů, především pro běžecké lyžování. Rájem běžkařů je okolí Nového Města na Moravě, kde se každoročně pořádají i závody Světového poháru. Nalezneme zde také 4 naučné stezky.Součástí krajiny na Žďársku, dotvářející její podobu a půvab, jsou dochované lidové stavby. V horských oblastech lze najít roubené lidové stavby a v okolí Žďáru zděné. V oblasti se nacházejí také četné historické a kulturní památky. Pozoruhodná jsou sakrární díla v duchu barokní gotiky provedená barokním architektem Janem Santinim Aichlem, z nichž kostel na Zelené hoře je zapsán v seznamu památek Unesco, i množství gotických hradů a zřícenin. Mezi nejznámější patří Pernštejn, Zubštejn, Dalečín.

Synagoga v Uherské Hradišti je situována blízko kláštera. Byla postavena roku 1875 v tzv. elektrickém historizujícím slohu. Na počátku 20. století byla secesně upravena a doplněna kupolí. Během Druhé světové války ji potkal osud jako většiny synagog. Němci ji zničili a již nikdy nesloužila k bohoslužbám. Od roku 1967 jsou její prostory využívány Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. V roce 1999 byla částečně rekonstruována od škod, které ji způsobily povodně v roce 1997.