Další z mnoha jizerskohorských rozhleden stojí na Prosečském hřebenu mezi Libercem a Jabloncem. Dějiny vyhlídkových staveb na Proseči jsou poměrně pestré, ovšem současná věž, je nejmladší rozhlednou Jizerských hor. Jako první zde od roku 1892 stávala jednoduchá trámová konstrukce. Šest metrů vysoká stavba byla vybudována z podnětu liberecké sekce Německého horského spolku. Měla ovšem jen jepičí život. Dva roky po svém vzniku byla stržena vichřicí. Její zkáze napomohla zřejmá sabotáž, kdosi totiž úmyslně poškodil a odstranil zajišťovací šrouby. Byla sice opravena, ale definitivní konec přinesl rok 1910, kdy byla zasažena bleskem. Liberecký spolek se ovšem neměl k výstavbě nové rozhledny, a tak se do jednání o stavbě rozhledny na Proseči vložil spolek jablonecký. Představitelé požádali významného stavitele jizerských rozhleden architekta Hemmricha o projekt levné vyhlídkové věže. Výsledkem byla 12 metrů vysoká dřevěná konstrukce ve tvaru kryté strážní věže. Její otevření proběhlo v květnu 1908. Její otevření byla velká sláva, která spolku přinesla pěkné peníze. Věž sloužila turistům až do 21. srpna roku 1921, kdy ji silný orkán porazil a úplně zdemoloval. Stavba nové vyhlídkové stavby na sebe nechala čekat až do roku 1932. Důvodem prodlevy byla skutečnost, že spolek vedl dlouho vnitřní spory o smyslu výstavby rozhledny s přilehlou chatou na prosečském hřebenu. Část členů se domnívala, že objekt na Černé studnici je dostatečný. Částečně vyřešil neshody soukromník Konrád Hübner, jenž roku 1928 postavil na Proseči chatu. Stavba rozhledny tak na sebe nenechala dlouho čekat. Autorem svého pátého a zároveň posledního projektu byl opět Robert Hemmrich. Stavba 24 m vysoké věže se 105 schody z masivních žulových kvádrů byla zahájena v květnu 1932 a dokončena za 4 měsíce, přesně 21. srpna 1932. Rozhledna sloužila turistům po celou dobu své existence. V 90. letech minulého století se chata dočkala celkové rekonstrukce, ale turisté se z ní dlouho neradovali. Dne 3. července 2003 byla úmyslně zapálena a z velké části vyhořela. Rozhledna byla uzavřena.

Stádlecký židovský hřbitov se nachází jižně od obce při bezejmenném potoku, který se zakrátko vlévá do Oltyňského potoka. Přístup k němu je možný ze dvou stran. Když jsou sklizená pole je možno sejít ze silnice mezi Stádlecem a Křídou na menší polní cestu v blízkosti rybníka Chudátko, projít kolem obou menších rybníků a pak po okraji pole kolem menšího lesního výběžku až ke hřbitovu. Druhou možností je sejít vlevo ze silnice mezi Stádlecem a řetězovým mostem krátce před mlýnským rybníkem (ve směru od historického mostu) na menší louku a po okraji lesa dojít až k přítoku již zmíněného potoka. Zde pak vpravo k další menší vodní ploše a vlevo od ní projít po již znatelné cestě na pole, a po okraji asi cca 50 m dojít ke hřbitovu. Stádlecký židovský hřbitov byl založen před rokem 1822 a poslední pohřeb se zde konal někdy na počátku druhé světové války. Hřbitov je poměrně malý, ohrazen nízkou kamennou zdí místy narušenou se zbytky márnice. Dochováno je zde okolo stovky náhrobků z doby od roku 1821. V současné době (srpen 2012) probíhá jejich rekonstrukce a osazení povalených. Hřbitov je volně přístupný. V západní části obce je dochovaná stavba synagogy z první poloviny 19. století, která byla po druhé světové válce přestavěna na kulturní dům s kinem.

Nad údolím Kačáku při osadě Poteplí se nachází Vysoký nebo také Velký vrch (486 m.n.m.). Patří mezi nejvyšší místa na Kladensku. Samotný vrchol je na západě tvořený holým skalnatým hřebenem (načervenalý křemičitý buližník), východní část je zarostlá lišejníky a borovicemi. Arechologický výzkum v roce 1961 objevil hradiště pocházející z 5-3. století před. n. l. Na severozápadním úpatí při turistické značené cestě najdeme studánku Ve Žlábku s údajně léčivou vodou. Ve 14. století tu prý žil poustevník Jan, který studánku čistil a údajně se mu tu zjevovala sv. Panna. Na jaře 1994 tu byla místními nadšenci zbudována jednoduchá jehlanová rozhledna, nástupce kdysi triangulačního bodu ze šedesátých let, který se časem rozpadl. Na této první jednoduché rozhledně se natáčela scéna z filmu „Báječná léta pod psa“. Rozhledna sice vydržela vzhledem ke své jednoduché konstrukci docela dlouhou dobu, ale i tak podlehla povětrnostním podmínkám. V létě 2007 byla opět dokončena druhá, deset metrů vysoká rozhledna, obdobné konstrukce, tentokrát odolnější. Stejně jako v prvním případě se o vyýstavbu zasadil místní spolek a nadšenci. Rozhledna jehlanového tvaru je volně přístupná. Při dobrém počasí je výhled na České Středohoří, západní okraj Prahy, Brdy a Křivoklátsko.

Vyhlídková skála Paličník, okres Liberec.