Dubecko je název výšiny dosahující 399 m.n.m., která se nachází u obce Mírová pod Kozákovem. Výstavbu stožáru si prosadili telekomunikační společnosti, konkrétně Eurotel, který usiloval o pokrytí přilehlé oblasti svým signálem pro mobilní telefony. Obec si však na jaře 2001 vynutila, aby byl původní projekt předložený Eurotelem rozšířen i o schodiště a ochoz, který by sloužil jako turistická rozhledna. Rozhledna představuje další variantu trubkového stožáru o výšce 50 metrů ovinutého točitým schodištěm. Rozhledna byla obložena dřevěnými prvky a zároveň ji zastřešili imitací šindele. Typově stejné konstrukce bylo použito při stavbě rozhledny na Mackově hoře. Slavnostní otevření proběhlo 6. 6. 2002. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33 metrů, na kterou vede úctyhodných 178 schodů, se turistům nabízí krásný kruhový a překvapivě bohatý výhled do krajiny Českého ráje, na Klokočské skály, Krkonoše či Jizerské hory. Jsou samozřejmě vidět Trosky a při dobré viditelnosti též Bezděz.

Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni vzniklo roku 1967. Důvodem vzniku byla lokální řemeslná tradice a Mezinárodní symposium keramiky. Muzeum našlo místo v rekonstruovaných prostorách bývalého zámeckého pivovaru a také ve vedlejších hradních baštách. Pro veřejnost se každoročně otevírá v letní sezoně jak expozice z výsledků zmíněných Intersymposií tak autorské či tématické výstavy představující různé podoby současné i staré keramiky a porcelánu. Stálá expozice Od tradice k novým formám – Mezinárodní sympozia keramiky Bechyně. Keramika a porcelán z Intersympozií od r. 1966 po současnost. Expozice ve 2 sálech s výstavní plochou přes 1180 m. Mezinárodní muzeum keramiky patří pod Alšovu jihočeskou galerii.  

Barokní zámek, se kterým si zle pohrál zub času, se nachází na východním konci obce Buštěhrad na Kladensku ve Středočeském kraji. Nedaleko zámku je unikátní zřícenina hradu Buštěhrad. Barokní buštěhradský zámek s půdorysem ve tvaru U či podkovy nechala v l. 1699–1705 postavit velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská.  Pro jeho výstavbu bylo zvoleno místo v těsném sousedství zničeného buštěhradského hradu. Patrovou stavbu zaštítil pražský stavitel Jindřich Klingenleitner. Ten vystavěl podélnou budovu s věží, k níž od jihu a východu přiléhaly hospodářské budovy. Tato podoba však příliš nevyhovovala dalšímu majiteli, bavorskému vévodovi Klementu Františkovi, který tak v letech 1747 – 1754 nechal provést stavební úpravy ve slohu vrcholného baroka.  Zámecká kaple Věž s kaplí byla snesena a k zámku byla z obou bočních stran přistavěna křídla ve výši dvou pater, čímž se jeho fronta prodloužila, upraveny byly střední rizality a hlavní zámecký sál. Stavební práce prováděl pražský stavitel František Keymel, který se řídil návrhy K.I. Dienzenhofera a Anselama Luragha. Interiér zámku byl vyzdoben freskami pražského malíře Ant. Schmidta a štuky Karla Antonína Ballioriho. Klement František byl zetěm toskánské vévodkyně. Dnešní vzhled zámek získal v letech 1814 – 1816, kdy byla připojena dvě boční křídla a zámecká kaple, která od roku 1897 slouží jako farní kostel. S jeho vzhledem se střídaly i jeho majitelé. V r. 1805 postoupil bavorský kurfiřt Maxmilián Josef buštěhradské panství arciknížeti Ferdinandovi Habsburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému. Zajímaví hosté v historii zámku V r. 1847 přešlo buštěhradské panství do rukou císaře Ferdinanda V.  V l. 1832–1836 tu několikrát pobýval také bývalý francouzský král Karel X., jemuž byl Buštěhrad vykázán za letní sídlo. V jeho doprovodu byl též proslulý geolog Joachim Barrande, po kterém je mimojiné pojmenovaný Barrandovský most v Praze. Barrande na Buštěhradě působil jako vychovatel prince Jindřicha z Chambordu. Zámek postupně přestával plnit svou sídelní úlohu a v jeho zdech se postupem času usídlili úředníci. Všechen původní mobiliář byl odtud odvezen. Po vzniku ČSR v r. 1918 byl zámek zestátněn a dnes je majitelem město Buštěhrad.  Zámek není veřejnosti přístupný a je ve velmi špatném technickém stavu. V okolí můžete navštívit například Muzeum památníku Lidice. Ubytovat se můžete hned na Kladně.

Synagoga - Slaný