

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Židovský hřbitov Boskovice Boskovický židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města, na konci ulice Potoční.
Jde o druhý židovský hřbitov, první se nacházel zřejmě o 200 blíže k židovskému ghettu. Tento druhý pochází ze 17. století, je třetím největším v republice, má plochu 14.528 m2 obehnanou zdí z opuky doplněnou místy cihlami. Najdeme zde na 2.500 náhrobků, nejstarší pochází z poloviny 17. století. Náhrobky jsou seřazeny v pravidelných řadách po vrstevnicích, ty nejstarší jsou povětšinou z opuky a díky tomu méně odolnému materiálu jsou většinou už nečitelné. Mladší jsou z hrubozrnného mramoru, mnohé mají vysokou řemeslnou úroveň. K těm nejcennějším patří barokní náhrobky tzv. mikulovského typu z poloviny 18. století. Zhruba uprostřed hřbitova se nachází zbytky bývalé obřadní síně, k níž vedlo monumentální schodiště. Po levé straně od něj se nacházela dětská část. Na jedné ze stěn se dochovaly dvě desky s hebrejskými nápisy, na jedné jde o kadiš, modlitba za zemřelé, na druhé pak modlitba určená pro návštěvníky hřbitova.
Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo sobotu a židovské svátky. Parkování je možné na nedalekém menším sídlišti.
Doporučujeme
Lávka na Petržílkovský ostrov Přesto, že je Petržílkovský ostrov oproti ostatním pražským ostrovům trpaslíčkem, je s břehem Vltavy dvakrát přemostěn. Jednak ho spojuje s břehem lávka a jednak je vstup na ostrov také umožněn po můstku mezi Malostranskou vodárenskou věží a sousední budovou na pevnině. Lávka je určena pouze pro pěší.
Doporučujeme
Vodní nádrž Josefův Důl Vodní nádrž Josefův důl se nachází 8 km severně od Jablonce nad Nisou.
Nádrž byla postavena hlavně pro akumulaci vody pro vodárenské účely a jako ochrana proti povodněmi v oblasti pod ní. V 60. letech 20. století se totiž v oblasti Liberecka a Jablonecka začal projevovat nedostatek pitné vody. Stavební práce byly zahájeny v roce 1976 a vodohospodářská kolaudace nádrže proběhla 27.5.1987. Nádrž má dvě hráze, hlavní a boční. Obě jsou zemní, sypané, na návodní straně utěsněné asfaltobetonovým pláštěm a na vzdušné straně zpevněné travním porostem. Délka hlavní hráze je 360 m. Ze železobetonové věže, přístupné lávkou, vede ocelové potrubí o průměru 800 mm, dlouhé 2.569 m do úpravny vody v Bdřichově. Tudy proudí surová voda pro úpravu na pitnou z nádrže do úpravny. Ze stejného objektu pak vede 418 m dlouhý odpadní tunel vnitřního podkovovitého tvaru do podhrází. V polovině délky je do něho též zústěn šachtový bezpečnostní přeliv. Na odbočce z levé základové výpusti je nainstalována vodní elektrárna se dvěma turbínami o výkonu 2x55 kW. Celkový objem nádrže činí 22,114 mil. m3 vody, maximální zatopená plocha je tak 138,10 ha.
Hráz vodní nádrže je přístupná.
Doporučujeme
Rozhledna Slavín v Tupadlech V obci Tupadly na Mělnicku se nachází pozoruhodná stavba, jež byla stavěna před více než 150 lety s velikášským záměrem. Majitel zdejšího, libochovického panství, byl Antonín Veith (1793 – 1853). Osvícený člověk, donátor škol, zakladatel knihoven a milovník věd a umění. Jeho snem bylo vybudování velkolepého Slavína se sochami těch nejvýznamnějších osobností české historie. Tento zámeček či chrám měl být postaven v orientálním slohu s maurskými prvky. S výstavbou bylo započato roku 1840 podle plánů mnichovského mistra Ludwiga von Schwanthalera. Postupně měl vzniknout objekt se čtyřmi věžičkami a 24 sochami. Finanční potíže i skon Veitha způsobily, že projekt dokončen nebyl. Věž byla dokončena jediná a osm již zhotovených soch (mj. Libuše, Přemysl Otakar II., Svatý Václav, Jiří z Poděbrad) bylo na základě poslední vůle darováno Národnímu muzeu, kde jsou dodnes. Po stavebních úpravách začala v roce 1873 osmiboká hranolová věž sloužit jako turistická rozhledna. V 80. letech 19. století Veithův syn Antonín panství prodal a během dalších desetiletí změnil objekt několikrát majitele. Rozhledna byla pro svůj nevšední výhled z výšky 30 metrů hojně navštěvována až do 2. světové války. Po ní připadla Výzkumnému ústavu půdy, který turistické návštěvy zakázal. Z tohoto hlediska nenastala změna ani po roce 1989, kdy byl objekt zprivatizován. Výjimkou byly Dny evropského dědictví, během nichž byl areál Slavína ve dnech 18. – 19. září 2004 zpřístupněn. V současnosti souží objekt jako meditační centrum Samadhi a snad je v plánu jeho rekonstrukce a zpřístupnění.