Zde na místě Faustova domu stával kdysi palác Opavských knížat už před založním Nového Města pražského při starobylé cestě spojující Pražský hrad s Vyšehradem. Po roce 1434, kdy byl opavský dům pobořen, přešel do správy radního písaře Nového Města pražského, ale už v roce 1439 jej začal užívat jurista knížat opavských, jistý Prokop, který na pražské univerzitě přednášel stylistiku. Kníže Opavský byl milovník alchymie a při práci v jeho „laboratoriu“ občas něco vybouchlo, hořelo a zapáchalo. Říkalo se, že domem obchází Faustův duch, že palác je rejdištěm duchů, a tak tam dlouho nechtěl nikdo bydlet. V roce 1590 zakoupil dům na nároží tehdejšího Dobytčího trhu a Emauzské ulice anglický alchymista Edward Kelley a pochopitelně i tento muž působící na dvoře Rudolfa II. se přičinil o to, aby o Faustově domě šly tak tajmné fámy. V letech 1838-1902 sídlil v domě Pražský ústav pro všeobecná vzdělávání hluchoněmých a v roce 1903 zakoupila dům Všeobecná nemocnice a je v něm dnes jedna z největších lékáren.

Barokní zámek Sloupno stojí ve stejnojmenné vsi a je vidět hned od nedaleké obce Nového Bydžova. Od tvrze k zámku V roce 1516 připojil Sloupno Vilém z Perštejna k chlumeckému panství a tento stav zůstal až do roku 1549, kdy bratři z Pernštejna prodali vesnici Janu Kluckému z Libodržic. Za Kluckých byla kolem roku 1553 ve Sloupně vystavěna nová renesanční tvrz, předchůdkyně dnešního zámku. Roku 1610 získal tvrz Jindřich Materna z Květnice a na Přítoce. Za jeho syna Jana Jiřího zde pravděpodobně pobýval před odchodem do exilu Jan Ámos Komenský. V roce 1628 prodal Jan Jiří Materna sídlo Albrechtu Václavovi z Valdštejna, který tvrz propůjčil Anně Marii roz. Libštejnské, manželce Zdeňka z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti vlastnila tvrz císařská komora a po ní v letech 1637 - 1669 Desfoursové. V letech 1669 - 1672 Sloupno vlastnil Adolf Vilém Harant z Polžic, v roce 1672 koupil panství břevnovský benediktinský klášter. Opat Tomáš Sartorius dal roku 1687 renesanční tvrz přestavět v barokní zámek, letní sídlo benediktinů, sloužící i správě sloupenského statku. Kolem roku 1730 zdejší zámek často navštěvoval proslulý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle jeho návrhu byl za opata Benna I. Löbla roku 1748 zámek přestavěn. Zámek byl v držení Benediktýnů až do konfiskace v roce 1948. Po konfiskaci a vyklizení sloužil objekt jako sklad pro Státní statek Nový Bydžov – Humburky, poté budovu zámku využívala jako sklady Rafinerie cukru Skřivany. Zámek Sloupno pak nebyl opravován a rychle chátral. V sedmdesátých letech 20. století jej převzal Okresní ústav národního zdraví v Hradci Králové a využil ho jako skladiště polní nemocnice a dalšího materiálu pro krizové stavy. Dnes je zámek po zdařilé rekonstrukci probíhající od roku 1996 (více o ní zde) zpřístupněn veřejnosti. Pro hromadné návštěvy je možno otevřít i mimo uvedenou dobu po telefonické domluvě na tel: 604 317275 nebo na tel: 724 187498Na zámku se pořádají v průběhu roku výstavy v rámci regionu Novobydžovsko, není zde umístěna stálá expozice. Zámku byla přidělena v roce 2008 licence na turistické známky. Vlastníkem památky je obec Sloupno. Tipy na výlet V nedalekém Chlumci nad Cidlinou najdete zámek Karlova Koruna, Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov. V Novém Bydžově je možné si prohlédnout Městské muzeum. Za návštěvu stojí i dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.  

Kapucínský klášter v Kapucínské ulici je nejstarším klášterem v Čechách. Byl zbudovaný v letech 1600-1602 na zahradě Markéty z Lobkovic. Má tři dvory a velký refektář, zdobený obrazy členů kapucínského řádu. Mezi nimi je i portrét prvního generálního komisaře řádu v Čechách, Vavřince z Brindis. Krytá visutá chodba spojuje klášter s Loretou. O Vánocích lákají četné návštěvníky jesličky s postavami v životní velikosti. Ve zdi kapucínského kláštera jsou švédské koule. Švédové odtáhli z Prahy v roce 1648, týden po vestfálském míru.

Brno, metropole Jihomoravského kraje, je druhým největším městem ČR. Je kulturním, správním a historickým centrem Moravy. Brno svou polohou bylo vždy významnou dopravní křižovatkou. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, kudy po staletí vedly cesty spojující severní a jižní evropské civilizace. Brno se rozkládá v malebném kraji, ze tří stran je obklopeno zalesněnými kopci, na jih přechází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je město chráněno výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Město leží v kotlině na řece Svratce a Svitavě a má asi 366 tis. obyvatel.Brno má díky své poloze velmi dlouhou historii. V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku a první doklady slovanského osídlení pochází z 5.-7. století. Na území Brna byla sídliště v době Velkomoravské říše. Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. V okolí osady u které byl postaven břetislavský hrad vznikaly nové trhové vsi. Roku 1243 získalo sídlo od krále Václava I. množství privilegií, byly postaveny obranné hradby, dva kostely a také množství klášterů. Tím byl dán statut města. Ve stejné době se stává město vícenárodní. Přicházejí zejména Němci, Flandrové, Valoni a také židé, kteří zakládají svoji obec. Hrad Špilberk byl koncem 13. století přestavěn do gotické podoby. Ve 14.století vzrůstal politický i hospodářský význam města. Stalo se sídlem moravských markrabat a díky právu výročních trhů vzrůstal mezinárodní obchod, který si vynutil důkladnou znalost právních předpisů, a tak r.1355 sestavil radniční písař Jan Knihu výroků brněnských konšelů, která se stala právním vzorem mnoha měst. V čele města stál rychtář a městská rada dvanácti konšelů.Konaly se moravské zemské sněmy. Brno se v jejich pořádání střídalo pravidelně s dalším moravským centrem Olomoucí. Tyto orgány zemské samosprávy řešily otázky politické, soudní a finanční a vedly zápisy do zemských desek. Právě ve 14.století, kdy město vzkvétalo a nabývalo na významu, můžeme hledat počátky dvou tradic, které se dochovaly dodnes. Brno je městem veletrhů a také sídlem mnoha justičních institucí. Během husitských válek v 15. století se město přiklonilo ke králi Zikmundovi. Husité jej dvakrát bez úspěchu obléhali. Za krále Jiřího z Poděbrad se město postavilo na stranu jeho protivníka Matyáše Korvína. Právě kvůli neustálým potyčkám stagnoval vývoj města i růst počtu obyvatel. Tato stagnace trvala po následujících 200 let. V pol. 16. stol. se Brno začalo přiklánět k protestantismu, jehož stoupenci získali převahu v městské radě. Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Město se r. 1619 přidalo ke stavovskému povstání, za což bylo potrestáno. V posledních letech třicetileté války bylo město dvakrát obléháno Švédy a jako jediné z moravských měst se ubránilo. Díky svému hrdinství získalo město další privilegia byly zde uloženy zemské desky pro Moravu. Brno se také stalo jediným hlavním městem Moravy. Po třicetileté válce se stalo město nedobytnou barokní pevností. Roku 1742 je marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v r. 1777.18. stol. dochází k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století následujícím. V Brně se soustřeďuje textilní a strojírenský průmysl, rychle jsou zaváděny nejnovější technologie a roku 1839 přijíždí do Brna první vlak. S rozvojem průmyslu rostou předměstí a město ztrácí charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení. Postupně se bourají hradby, které jsou po vzoru Vídně nahrazovány budovami a zelenými plochami, tvořícími nový městský okruh. Roku 1850 je k městu připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tis. Vznikají gymnázia, reálky i vysoké školy (německá technika r.1873, česká r. 1899). Na přelomu 19.a 20.stol. vrcholí ve městě národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě končí až roku 1919. Vzestup města pokračoval o po vyhlášení samostatného Československa. Roku 1919 byla založena Masarykova univerzita a později téhož roku také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Stoupá i počet obyvatel, během První republiky jich je na téměř na 300 tis. V období před II. světovou válkou sílily ve městě rozpory mezi českým a německým obyvatelstvem. Definitivní řešení přinesl až násilný odsun německých obyvatel na konci II. světové války. Válka přinesla městu velké škody a ani následující období komunistické vlády nebylo pro Brno příliš šťastné. Město spíše stagnovalo. Nový impuls přišel až s pádem komunistického totalitního režimu po roce 1989.Město díky své dlouhé a bohaté historii nabízí řadu stavebních památek. Přirozeným středem je centrální náměstí Svobody. Hlavní dominantou města jistě představuje hrad Špilberk se svojí dlouhou a pohnutou historií. Nepřehlédnutelná je také katedrála sv. Petra a Pavla. Ve městě naleznete množství starobylých budov mezi které patří i stará radnice, Kapucínský klášter s kryptou, Červený kostel či Měnínská brána. Za procházku stojí park na Petrově či Denisovy sady. Svého zástupce má i moderní architektura, to nejcennější je jistě vila Tugendhat, která byla zapsána na seznam UNESCO, V Brně je k vidění i řada dalších sakrálních památek, kostely sv. Michala, sv. Jakuba a sv. Tomáše. O kulturnosti města svědčí i řada tradičních divadel s krásnými budovami. Za všechny jmenujme Mahenovo nebo Janáčkovo, kdo chce zakusit trochu avantgardy navštíví divadlo Husa na provázku.Město nabízí i pestré možnosti rekreace. Nejvyhledávanější je v letních měsících Brněnská přehrada s blízkým hradem Veveří, široké možnosti nabízí i park Za lužánkami. Nenose stalo světoznámým zejména díky svým dvěma tradicím. Tou první jsou Brněnské výstavy a veletrhy. Bohatá nabídka veletrhů v průběhu celého roku je mimořádným impulsem pro příliv domácích i zahraničních návštěvníků. Tou druhou je každoroční Velká cena Brna silničních motocyklů, která se jezdí na Masarykově okruhu. Další zážitky na turisty čekají v blízkém okolí. K návštěvě moravské metropole přispívá i výborná dopravní dostupnost autem, vlakem i letecky.