Zelená hora (637 m) je dominantou okolí města Cheb. Proto již v minulém století byla častým cílem nedělních procházek místních. Roku 1891 zde byla postavena jednoduchá trámová konstrukce vysoká 14 metrů. Nechal ji vystavět chebský okrašlovací spolek.Byla v provozu 16 let, poté musela být pro špatný stav uzavřena. Spolek se rozhodl vystavět rozhlednu novu, tentokráte již kamennou, ale trvalo dva roky než byl shromážděn potřebný finanční obnos. Její slavnostní otevření se neslo v politickém podtextu. Věž se totiž měla původně jmenovat Nová rozhledna, ale díky místním podporovatelům Německa pod vedením nacionálního politika Georga von Schönerera, byla pokřtěna jménem sjednotitele německé říše, kancléře Otto von Bismarcka a také se jim podařilo umístit na věž řadu germánských mytologických symbolů. O pár let později byla ještě v sousedství rozhledny postavena chata s pohostinstvím. Po roce 1948 byl vstup do okolí rozhledny zakázán, neboť se nacházela v pohraničním pásmu. Byla vymazána z map a postupně se na ní zapomnělo. V sedmdesátých letech vyrostl nedaleko rozhledny televizní vysílač a také byla zbořena turistická chata. Po roce 1989 byl sice přístup na ni možný, ale svůj účel mohla plnit těžko. Výhled byl totiž omezen vzrostlými stromy. Ke všeobecné spokojenosti vše vyřešila rekonstrukce v roce 2005 a 18 metrů vysoká mohutná rozhledna na Zelené hoře již opět nabízí kruhový výhled. Aby se před Vámi rozprostřel je nutné vystoupat 72 schodů. Budete odměněni výhledem na Chebsko, Krušné hory, Slavkovský les a část Šumavy.

Na ostrohu nad řekou Svratkou, severním okraji obce Černvír stojí zajímavý kostel Nanebevzetí Panny Marie. Založení kostela spadá do období okolo roku 1228. Tehdy zde byla nedaleko tvrze postavena pozdně románská svatyně, tvořící malou čtvrcovou loď s dvěma apsidami. V první polovině 14. století byla přistavěna sakristie a na jižní straně nová loď. Z původní románské lodě se tak stalo kněžiště. Koncem 17. století prošel objekt další významnou přestavbou. Sakristie byla rozšířena, loď výrazněji prodloužena a zakončena výrazně širším vstupním objektem, obsahujícím kapli a márnici. Kněžiště, původní pozdně románská loď je sklenuto křížovou klenbou. Najdeme zde také vzácené gotické nástěnné malby objevené roku 1969. Představují Narození Páně, Poslední večeři, Umučení Páně a Poslední soud. Z kněžiště do sakristie vede vchod se zajímavým mramorovým sedlovým portálem. V roce 1980 sem byl přemístěn oltář sv. Linharta z kostela zrušené a Novomlýnskou nádrží zatopené obce Mušov při Dolních Věstonicích.

Podle archeologických nálezů v této lokalitě bylo velmi staré osídlení. První zmínky však pocházejí až z roku 1363, kdy osadu vlastnila rodina Rotlevů ze Starého Města. Název Libně zřejmě pochází ze slova Líben, to znamená milý. Karel IV. založil v okolí řadu vinic, které Libeň obklopovaly. Ve středu osady byla Libeňská tvrz, která byla v roce 1595 přestavěna na zámeček. V roce 1608 zde byl uzavřen tzv. libeňský mír, na jehož základě císař Rudolf II. přenechal svému bratru Matyáši vládu v Rakousku, v Uhrách a na Moravě. V roce 1662 byla Libeň prodána Starému Městu. Libeňský zámeček se od té doby stal letním sídlem staroměstského primátora. Od konce 16. století se zde usídlovali také Židé. V 19. století Libeň zaznamenala rozvoj průmyslu. Byla zde slévárna, strojírny, jirchárny, vyráběly se zde svíčky a mýdla. Rozvoji Libně napomohla železnice, která tudy vedla od roku 1871 a vybudování přístavu. V roce 1898 byla povýšena na město a v roce 1901 připojena k Praze. V současnosti je Libeň rušnou částí města a velice důležitou dopravní křižovatkou.

Expozici nově otevřeného muzea dýmek lze navštívit v prostorách původního roubeného domku čp. 61. Je umístěn přímo na prosečské náměstí. Expozice představuje zajímavou sondu do světa dýmek, která zahrnuje pestrou paletu exponátů, zajímavosti o výrobě dýmek a historii tohoto řemesla, které je pro prosečsko typické a jež se zde zachovalo doposud.Součástí muzea je i expozice historie prosečska, dobového oblečení, nádobí, keramiky, skla a nábytku. Jsou zde zmíněny i významné osobnosti spjaté s tímto krajem – spisovatelka Teréza Nováková, bratři Mannové nebo Alois Metelák. Stálá expozice Výroba dýmek Dobový nábytek Keramika Posekanecké sklo Teréza Nováková Bratří Mannové Alois Metelák (sklo, obrazy)