Zbytky bývalé věže pozemního vojenského stanoviště radiového a radiotechnického průzkumu stojí na vrchu Havran (894 m.n.m.) přibližně 17 km jihozápadně od Tachova. Věž byla vybudována jako součást tzv. železné opony. Na kovovou konstrukci opláštěnou jednoduchým izolačním materiálem byla v horní části namontována ještě 20 m vysoká dřevěná anténní nástavba. Osud této věže je ze všech bývalých stanovišť na státní hranici nejsmutnější. Po roce 1989 byl armádou velmi záhy opuštěn. Zůstala jen malá posádka, která demontovala anténní nástavbu a torzo věže je tak dnes zhruba o polovinu menší než byl původní stav. Následně byla stavba rozkradena a co nezpustošily lidské ruce to dokonala příroda. Hodně tomu napomohlo také z čeho byla věž vystavěna. Kromě železné konstrukce s absencí cihel a betonu byla postavena z málo odolných materiálů, které nemohly bez údržby dlouho odolat drsnému počasí. Přitom ministerstvo obrany mělo představu, že za stavbu dostane tehdy 28 mil. Korun, věž také měla údajně sloužit civilní správě řízení leteckého provozu. Všechny plány a představy však vzaly za své a věž chátrá dodnes a to i přesto, že v nedávné době proběhl kolem věže úklid trosek. Ještě donedávna bylo možno za příznivého počasí a s dávkou opatrnosti vystoupat na věž. Dnes (2009) se to již rovná hazardu se zdravím. Využito textu z webu: www.iron-curtain.info/index.html

Bysta spisovatelky Karoliny Světlé je dílem sochaře Gustava Zouly z roku 1910. Architektonické řešení navrhl Josef Fanta. Obsahuje i základní data literátky a nápis: „Památce slavné spisovatelky a z vděku zásluhám velké Češky věnováno MDCCCCX“. Pomník je umístěn v parku na Karlově náměstí. Jižně od křižovatky s Ječnou ulicí.

Po tragickém zániku židovské obce celé poslední půlstoletí sloužila pak synagoga jen ke skladovacím účelům. V letech 1997 – 99 prošla celkovou rekonstrukcí a nyní je využívána ke kulturně-společenským účelům. Kromě instalace stálých muzejních expozic z historie židovské obce a města Břeclavi slouží i jako galerie výtvarného umění, koncertní sál a dějiště nejrůznějších akcí.   Je pod správou Městského muzea a galerie Břeclav.

Renesanční zámek v Oslavanech, původní cisterciácký klášter, nalezneme přímo ve městě. Historie zámku Bývalé klášterní budovy byly upraveny na hospodářské objekty a v jejich sousedství byl vybudován zámek. Do zámeckého komplexu byl zapojen i bývalý raně gotický kostel Panny Marie, upravený na zámeckou kapli a v roce 1833 doplněný o polygonální věž.  V roce 1225 byl v Oslavanech založen Heilwigou ze Znojma první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Klášter Údolí sv. Marie. V roce 1228 byl vysvěcen olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Po vypálení za husitských válek a zejména po roce 1515, kdy vyhořel klášterní kostel, nastal úpadek a řádové sestry odešly do Brna. V roce 1525 byl klášter zrušen. Panství poté koupili Althanové a v 70. letech 16. století zahájili přestavbu zpustlého kláštera na renesanční zámecké sídlo. V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl majetek zabaven pro účast ve stavovském povstání. Panství získal roku 1621 katolík Michal Adam z Althana. Roku 1654 se Oslavany dostávají sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, který jej roku 1712 prodává starobrněnskému klášteru. Další přestavby provedl Jan Nepomuk Scharff v 18. století. Po josefínských reformách v roku 1783 byl zámek zabaven a panství připadlo císařské komoře. Za posledních majitelů Gomperzů vznikly v okolí zámku zahrady. V roce 1939 využívala sídlo německá armáda a po válce bylo využíváno pro skladovací prostory. V roce 1993 se dostal zdevastovaný zámek do majetku města. Od roku 1997 je opravován v Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Dnes je v rukou města Oslavany, které sem umístilo expozice hornictví, energetiky a hasičské techniky.   Podoba zámku                      Oslavanský zámek je rozsáhlá renesanční budova s arkádovým nádvořím. Zachoval se dodnes původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple, nyní je využíván ke kulturním akcím. V zámku je možno při prohlídce shlédnout architektonické prvky románské, novogotické a renesanční. Arkádové nádvoří v Oslavanech je jedno z největších v republice. Na zámku může návštěvník po prohlídce navštívit zámecký pivovar a posedět v zámecké restauraci. Tipy na výlet V nedalekých Ivančicích najdete zámek Ivančice. Vydat se můžete také na rozhlednu Réna nebo na Menšíkovu rozhlednu. V Dolních Kounicích najdete zříceniny klášter Rosa Coeli, zříceninu hradu Templštejn, hrad a zámek, synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Rosice, renesanční zámek Moravský Krumlov nebo Muzeum průmyslových železnic Brno ve Zbýšově. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově nebo v Dolních Kounicích.