Židovský hřbitov se nachází zhruba 1 km jižně od obce Hřivčice, asi 100 m od železniční tratě. Založen byl patrně v první polovině 18. století, v roce 1837 ještě rozšířen. Na ploše cca 3.163 m2 by mělo být dochováno kolem 300 náhrobků, z nich mnoho barokních a klasicistních. Nejstarší pochází z roku 1759.

Starobylé městečko Slavonice, patří sice historicky do jihozápadního cípu Moravy, ale od správní reformy z roku 1960 náleží do Jihočeského kraje a okresu Jindřichův Hradec. Ve Slavonicích, kterému se pro jeho dochované renesanční centrum někdy říká „malá Telč“, žije necelých 3 tis. obyvatel. Leží na hranici s Rakouskem, v krásné krajině, plné rybníků a hlubokých lesů, nazývané Česká Kanada. Osada byla poprvé připomínána již ve 12. století při obchodní cestě do Vídně. Původní trhová ves se díky kolonizaci německých obyvatel postupně vyvinula v opevněné město a byla majetkem pánů z Hradce. Příjmy města pramenily zejména z jeho polohy, při vozové cestě z Prahy do Vídně. Také jsou v souvislosti sokolím Slavonic zmiňovány stříbrné a zlaté doly. Díky tomu zaznamenaly Slavonice na přelomu středověku a novověku velký rozkvět. Městečko bylo opevněno, přibyla nová tržiště vně opevnění a vytvořila se dvě náměstí, která byla obklopena měšťanskými domy. Od 17.stoeltí začal pozvolný úpadek. Třicetiletá válka, mor, požáry a omezení městských výsad mělo za následek zchudnutí města, jeho vylidňování a s tím spojený pokles významu. Slavonie se ocitly mimo hlavní cesty a tak zůstaly v podstatě ve stavu, v jakém jej zanechali renesanční architekti. Ovšem právě díky tomu jsou dnes velmi vyhledávaným cílem turistů. Na začátku 20. století se město dočkalo železnice a byly bořeny již nepotřebné hradby. Jádro Slavonic tvoří dvě náměstí, Horní a Dolní, oddělená trojlodní bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Náměstí jsou lemována řadami pozdně gotických a renesančních domů, pocházejících z doby kolem poloviny 16. století se sklípkovými klenbami a bohatými sgrafity, které patří k nejcennějším v Českých zemích. Z masivního opevnění města se do současnosti dochovaly severní a východní části parkánové zdi s pěti baštami. V dobrém stavu jsou také dvě zbylé brány, Dačická a Jemnická, pojmenované podle blízkých měst, ke kterým byly obráceny. Východně od centra města byl na Špitálském předměstí vystavěn kostel svatého Jana Křtitele, založený při městském špitále. Pod historickým jádrem, které je městskou památkovou rezervací, je zpřístupněna část rozsáhlého odvodňovacího systému chodeb, které druhotně sloužily jako obranná a záchranná komunikace. V jednom z měšťanských domů je městské muzeum s expozicí věnovanou památkám města a archeologickým nálezům z okolí.

Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně je jedním ze stálých expozičních prostor Moravského zemského muzea. Palác je zajímavý nejen svými sbírkami, ale zejména samotnou budovou.Barokní palác nechal vystavět v letech 1614-1618 olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. Původně byl za autora stavby považován italský architekt Giovanni Giacomo Tencalla. Dnes se tato domněnka považuje za málo pravděpodobnou. Ve své historii hostil palác několik osobností evropského významu. Pobývali v něm mj. „Zimní král“ Fridrich Falcký, císařovna Marie Terezie či ruský vojevůdce M.I. Kutozov. V 19.století byl palác adaptován na justiční účely a v letech 1927 – 1929 proběhle necitlivá rekonstrukce, kdy na budovu přibylo třetí patro. V té době Dietrichsteinský palác sloužil již pro muzejní účely. Původní barokní podoba byla paláci vrácena na konci 80. let 20.století a v roce 1991 byl palác zpřístupněn veřejnosti.Dnes je palác centrem činnosti MZM a nabízí několik stálých výstav zaměřených na ranné dějiny Moravy. Působí zde také Dětské muzeum, jež pořádá mnoho výstav a akcí pro mládež. Organizuje pravidelné sobotní dopolední programy pro děti, prázdninové akce, soutěže apod. Ve spolupráci s odbornými odděleními MZM přibližuje dětem hravou formou nejrůznější muzejní obory. Stálá expozice Zaniklý život na Moravě (paleontologická expozi-ce dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér) Svět nerostů (mineralogická expozice představující nerostné bohatství u nás i ve světě) Pravěk Moravy (archeologická expozice zachycující vývoj od nejstarší doby kamenné po stěhování národů) Morava ve středověku (historicko-archeologická expozice kladoucí důraz na život ve středověké vesnici) Velká Morava (archeologická expozice přibližující příchod Slovanů a vznik prvního státu) Dětské muzeum (interaktivní výstavy pro školy i veřejnost a komponované programy ke školní výuce i pro volný čas). Památník Prof. Karla Absolona - památník přibližuje život a dílo Karla Absolona (1877-1960), významného archeologa, geografa a speleologa, dlouholetého pracovníka Moravského zemského muzea a profesora Karlovy univerzity v Praze. Hlavní část památníku tvoří jeho rekonstruovaná pracovna.  Dietrichsteinský palác je stálou expozicí Moravského zemského Muzea

Most Závodu míru. Most Závodu míru přes Vltavu spojuje území Zbraslavi s její místní částí na pravém břehu Závistí. Slouží automobilové dopravě a pro pěší. Prvenství mostu Závodu míru. Most závodu míru je prvním mostem na světě postaveným metodou samonosné svařované výztuže. Střední betonový oblouk má rozpětí 75 m. Na každé straně jsou tři pilíře. Most je 210 m dlouhý a 9 m široký. Název mostu Závodu míru. Název mostu je odvozen od cyklistického Závodu míru. Je používán od roku 1964.