Nedaleko náměstí ve městě Plumlov stojí zdejší barokní zámek. Městečko Plumlov leží 8 km západně od okresního města Prostějov na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, kraj Olomoucký. Historie zámku Gotický hrad Plumlov vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466 přešel hrad na Heralta z Kunštátu, později na rod Pernštejnů. Začátkem 16. století byl však přestavěn v renesanční zámek. Z důvodu stavby nové rezidence v Prostějově majitelé zanedbávali Plumlov a jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel, Karel z Lichtenštejna, zahájil rekonstrukci sídla. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil hradby. V roce 1619 vyplenilo sídlo stavovské vojsko a za třicetileté války jej dobyli Švédové. Později byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Stavba nového zámku Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán byl příliš velkorysý a po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství, z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy. V letech 1867 -  1869 byla opravena sešlá fasáda, i tak zámek postupně chátral. V roce 1931 byl Plumlov v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu, dnes je jeho majitelem město Plumlov, které zde provádí různé opravy. Podoba zámku Zámek má ve své končené podobě z počátku 18. století neobvyklý vzhled, neboť jeho rozměry byly voleny k projektované čtyřkřídlé stavbě. Převládá zde výška budovy, kterou opticky ještě zvyšuje malá hloubka objektu. Budova má celkem šest nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Stavbu nového zámku projektoval sám Karel Eusebius Lichtenštejn pro svého syna Jana Adama podle vzorů italské renesance. Zámek měl mít podobu mohutného čtyřkřídlého třípatrového objektu se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Projekt však nebyl ve svém celku nikdy realizován. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů. Fasádu zámku zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Každá vrstva je podle klasických renesančních pravidel jiná. V přízemí toskánský řád, uprostřed iónský a v nejvyšším patře kompozitní hlavice. Z vnitřního vybavení zámku se nám dodnes nic nedochovalo, pouze v některých sálech můžeme vidět zbytky reprezentační štukové a malířské výzdoby.  Zámecká expozice  Expozice plumlovského zámku zahrnuje výstavu: Vítězná křídla letectví za 2. světové války. Návštěvník si zde prohlédne církevní ornáty, kostelní zvony, obrazy, sádrové masky, řezbářské plastiky, historii zámku a hradu, kočáry, miniatury kostelních zvonů, fotografie Jana Pospíšila a betlém města Prostějova. Interiér zámku slouží také k pořádání koncertů a divadelních představení. Tipy na výlet V okolí najdete lázně Skalka, pozdně renesanční zámek Hrubčice, novorenesanční zámek Tovačov, zříceninu hradu Otaslavice nebo Muzeum židovské komunity v Tovačově. V Prostějově můžete navštívit Muzeum Prostějovska. Rozhlédnout se po kraji můžete z rozhledny Čechy pod Kosířem. Poblíž najdete také klasicistní zámek Čechy pod Kosířem. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Kostel sv. Jakuba Většího, románská jednolodní tribunová svatyně byla upravena na konci 16. století, patří k nejstarším a nejcennějším církevním památkám v kraji. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, tvořil ve středověku spolu s tvrzí ( která již zanikla ) opevněný komplex.

Historie tohoto místa je známa již od 17. století. Tehdy zde stávala dřevěná kaplička. Původně se zdejší místo nazývalo Královská louka, poté co se sem začali konat procesí při kterých byl nesen kříž se začalo místu říkat Křížový vrch. Počátkem 19. století nechal sedlák pan Neugebauer postavit kapličku novou a do ní dovézt obraz Matky Boží ze Svatého kopečku u Olomouce. Kaple však byla malá a chudě zařízená. Na popud frývaldovského kaplana byla započata sbírka na novou zděnou kapličku. Roku 1845 byly položeny základy. O rok později byla na věž posazena plechová kopule a do ní uloženy tehdejší mince a bankovky. Na čtyřech mramorových deskách zavěšených na kúru jsou uvedena jména mecenášů kteří nejvíce přispěli na výstavbu kaple. Před druhou světovou válkou se zde konaly bohoslužby každou neděli. Za komunistické éry se o kapličku starala paní Josefa Havelková z Jeseníku a tak byla kaple uchráněna před devastací. V kapli dnes visí obraz sv. Anny a sv. Jáchyma, rodičů Panny Marie. Ta je vyobrazena jako dívka, která klečí a předčítá z bible. V lucerně pak visí malý zvon zhotovený v roce 1723. Původně však visel v kapli obce Dub na Novojičínsku. Za druhé světové války byl odebrán na válečné účely. Jako historický zvon nebyl hned roztaven a po válce byl navrácen. V rámci restitucí byl poskytnut děkanátu Jeseník a následně zde zavěšen. Zvon má průměr věnce 32 cm. Takové štěstí však neměly původní dva zvony ze zdejší kaple. Jeden byl roztaven za první světové války (z roku 1847), druhý pořízený v roce 1921 postihla stejná příhoda za druhé světové války. Na Křížový vrch s kaplí vede turisticky značená cesta z Jeseníka pokračující na vrchol Zlatý Chlum s rozhlednou.

Jiráskův most přes Vltavu Jiráskův most přes Vltavu spojuje Smíchov s Novým Městem. Byl postaven v letech 1929 – 1933 podle projektu F.Mencla a architektonického řešení V.Hofmana. Most má železobetonovou konstrukci a šest obloukových polí o rozpětí 44,8 – 51 m. Šířka mostu je 21 m a výška 21 m , u pravého břehu Vltavy až 26,9 m. Obě rozsáhlá předmostí se nálevkovitě rozšiřuje. Na Novém Městě až na 70 m. Jeho 6 pilířů je obloženo žulovými kvádry. Má betonové zábradlí s ozdobnými otvory a osvětlovací kandelábry. Zajímavostí bezesporu je, že do zdiva byly zabudovány bezešvé roury, které měly v případě války posloužit k umístění náloží na destrukci mostu. Když přišli němci, dali roury zabetonovat jelikož se báli že by mohli most vyhodit do povětří čeští vlastenci.  Název Jiráskova mostu Most je pojmenován po českém spisovateli Aloisovi Jiráskovi. V době německé okupace, v letech 1940 – 1945 se jmenoval Dienzenhoferův. Jiráskův most je využíván pro automobilovou dopravu a pro pěší. Plavby na parníku od Jiráskova mostu Mezi Jiráskovým a Palackého mostem se nachází přístaviště Pražské paroplavební společnosti, parníky a lodě odsud vyplouvají na pravidelné plavby po Vltavě.