Na východním okraji obce při Veselské ulici se v areálu městského hřbitova nachází židovský hřbitov. Byl založen roku 1862 a naposledy rozšířen roku 1908. Po válce část hřbitova padla za oběť výstavbě urnového oddělení a zbořen byl rovněž hřbitovní domek. Dnes se na ploše přibližně 2.759 m2 nachází zhruba 200 novodobých náhrobků z doby existence hřbitova a také přibližně stovka náhrobků starších přemístěných sem ze zrušeného staršího hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v běžné otevírací době městského hřbitova.

Technická památka Štola sv. Josefa v Dolním Studeném je provozována Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Tvoří součást ucelené expozice o těžbě zlata v tomto zlatonosném revíru, tzv. Kocourském žilném pásmu.Štola se velmi pravděpodobně využívala již v době předhusické, tedy v doslova zlatých časech dolování zlata na jílovsku. Každopádně je štola zanesena v  „Seznamu hor a cechů v obvodu královského horního úřadu v Jílovém“ v druhé polovině 18. století. Štola je součástí velkého důlního díla. Údaje o štole: Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m) Profil chodeb je šikmý Objem vytěženého materiálu z prostor, které jsou prozkoumány činí přibližně 1100 m3 Hlavní chodby mají sklon k ústí asi 6%. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Přesnější zprávy z historie důlního díla, o výtěžnosti dolu ap. nejsou známy. Další dvě štoly, které jsou v okolí zpřístupněny jsou Štola v Halířích a Štola sv. Antonína Paduánského.  

Barokní zámek Zelená Hora korunující stejnojmenný vrch (533 m n.m.) je dominantou Nepomucka, v okrese Plzeň. Historie místa na Zelené hoře Místo je opředeno svatovojtěšskými legendami. Podle nich již v 10. stol. zde měl stát dřevěný kostelík, v jehož místech později vystavěli mniši z nedalekého kláštera kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl roku 1686 barokně přestavěn a dodnes tvoří součást zámeckého areálu. Brzy na to vznikl pod horou cisterciácký klášter, jehož účelem bylo vymýtit stopy pohanství v tomto kraji. Zelená hora se stala majetkem onoho kláštera, který vystavěl na ni zřejmě nějakou strážní věž. První písemná zmínka o opevněném sídle na této hoře pochází z roku 1221. Zelená hora za husitských válek Výraznou stopu nechala Zelená hora v českých dějinách během husitských válek a zejména v boji o moc, který po nich následoval. V roce 1419 začal vrch opevňovat husitský "houf" Mikuláše z Husi, Bohuslav ze Švamberka, vládce katolické Plzně, však husity vyhnal a vybudoval tu důkladné opevnění pro katolickou stranu. V průběhu husitských válek vystavěli Švamberkové na Zelené hoře hrad, který byl v jejich držení až do roku 1460. Zelenohorská jednota Není přesně známo, kdy a proč přešla Zelená Hora do držení Zdeňka ze Šternberka. Roku 1464 jím zde byl vyzdvižen kostelík sv. Vojtěcha. Dne 28. listopadu 1465 se konal na zdejším hradě v Černém sálu sjezd katolických pánů a byla ustanovena Jednota zelenohorská. Jednotlivci se zavázali, že si budou po dobu pěti let pomáhat proti králi Jiřímu z Poděbrad (který pocházel z husitsky orientovaného panského rodu), u kterého upadli v nemilost a který chtěl být spravedlivým vládcem kališníků i katolíků. Zdeněk ze Šternberka byl - jakožto předák Jednoty zelenohorské - 20. dubna 1467 potvrzen papežem Pavlem II. za vůdce katolíků proti králi. Šternberkové drželi Zelenou Horu s menšími přestávkami až do roku 1726. Za předposledního majitele z tohoto rodu, hraběte Václava Vojtěcha, byl hrad v letech 1669 - 1671 přestavěn na raně barokní zámek. V 18. století byl v majetku Martiniců, pak Colloredů, od poloviny 19. století Auersperků. V roce 1817 byl na zámku nalezen tzv. Zelenohorský rukopis, který byl literárním podvrhem a silně ovlivnil národní obrození. O jeho pravost se vedly v 19. století vášnivé spory. Podoba zámku Na obvodu zámecké budovy lze spatřit zbytky zevního opevnění a válcové věže z původního hradu. Ranně barokní zámek je třípatrový, východní křídlo má na nádvorní straně arkády, šternberský znak a letopočet 1696. V západním křídle je bývalá hradní kaple. V interiéru se dochovala nástropní malba Boj Ladislava ze Šternberka s Tatary ze 17. století. Dále se dochovaly původní podlahy, obložení a vykládané stropy některých komnat. Při hradební zdi je raně barokní sýpka, v těsném sousedství zámku gotický kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. poloviny 15. století, roku 1688 přestavěn do dnešní podoby. Budovy sloužily v druhé polovině 20. století jako kasárna a staly se dějištěm Švandrlíkova románu Černí baroni a objevily se i v jeho filmové podobě. Tipy na výlet Nedaleko Nepomuku najdete romantický zámek Žinkovy, červený most nebo severně odtud zámek Hradiště. Ubytovat se můžete v Klatovech.

Radnice - Turnov.